Hegel - přínos pro psychologii

Verze z 27. 4. 2017, 22:25, kterou vytvořil Petr.Kosik (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)

  • Vyučoval filozofii na několika německých univerzitách.
  • Podle Hegela člověk nežije v jednoduchém světě přirozených věcí, ale v jím vytvořeném světě řeči, práva, státu a kultury.
  • Člověku se produkty jeho tvoření odcizily a vystupují vůči němu jako objektivní. To je výsledkem vývoje ducha, který je určitým protikladem přírody.
  • Duch se na nejnižším stupni vývoje projevuje jako duch subjektivní, který je v člověku (u zvířat nikoliv) schopen uvědomit si sebe sama → subjektivní duch se postupně začíná projevovat jako duch objektivní v podobě duchovních výtvorů, jakými jsou filozofické systémy, vědecké teorie a umělecká díla.
  • Duch se vyvíjí podle zákonů dialektiky, kterými jsou teze, antiteze (negace) a syntéza.
  • Jejich působení je podle Hegela jasně patrné ve vývoji společnosti i lidského myšlení. Třetím stupněm vývoje je absolutní duch, jehož nejvyšším projevem je filozofie[1].

Odkazy

Reference

  1. Singer, P. (1995). Hegel. Praha: Argo.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.