10. Populační výběry a reprezentativita

Populační výběr

V psychologii často zkoumáme zákonitosti lidské psychiky, které chceme zobecnit na určitou populaci. Ta je ale často příliš velká na to, abychom ji otestovali celou. Když chceme například zjistit, jaké mají čeští vysokoškoláci průměrné IQ, nejsme schopni otestovat všechny. Vybereme proto část z nich - tuto část označujeme vzorkem. Poté díky induktivní statistice zevšeobecníme své závěry na všechny vysokoškoláky, z nichž jsme vzorek vybrali. Klíčové jsou zde dva pojmy:

• Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné.V našem případě tedy všichni čeští vysokoškoláci.
• Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme. V našem příkladě to jsou vybraní vysokoškoláci, kteří nám vyplní testy IQ.

Reprezentativita

Abychom získali adekvátní vzorek populace, musí splňovat podmínku reprezentativity. To znamená, že musí odrážet charakteristiky populace, která nás zajímá, co nejvěrněji to jde. V našem případě jsme chtěli zkoumat IQ u vysokoškoláků. Představme si, že bychom vzali ale jen první ročník z jednoho oboru, dejme tomu psychologie na Filosofické fakultě UK. Budeme pak schopni říci něco o tom, jaké IQ mají všichni vysokoškoláci? Těžko. Máme zde zastoupenou pouze část populace vysokoškoláků, ať už z hlediska věku, z hlediska města, fakulty, oboru. To znamená, že bychom se měli řídit principem generální reprezentativnosti, jinak řečené mnohostranné reprezentativnosti populace, z níž jsme vzorek vybrali a k níž chceme naše závěry vztáhnout. Rozumíme jím to, že proměnné, které by mohly mít vliv na výsledky našeho výzkumu, by měly být v populaci i ve vzorku zastoupeny stejně (např. věkové rozložení, pohlaví, bydliště, studovaný obor apod.).

Reprezentativnost vzorku souvisí s velikostí daného vzorku (čím více lidí z populace se zúčastní, tím větší pravděpodobnost máme, že bude dobře reprezentovat populaci). Nicméně vztah mezi velikostí a reprezentativitou není přímočarý. Více než velikost vzorku má vliv metoda výběru tohoto vzorku. Její vliv závisí na třech následujících okolnostech  :

• Homogennost základního souboru: Vzorek bude tím reprezentativnější, z čím homogennější populace vychází.
• Informovanost o základním souboru: Čím lépe známe zkoumanou populaci, tím lépe jsme schopni sestavit reprezentativnější vzorek.
• Šance člena populace dostat se do vzorku: Každý člověk z námi zkoumané populace by měl mít stejnou šanci dostat se do výběrového vzorku.

FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.

Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum Press, 2011.