Pracovní zátěž

  • koncepce zátěže:
  1. zátěž je možno chápat jako porušení rovnováhy mezi vnitřním stavem systému a prostředím
  2. zátěž je proces psychického zpracování a vyrovnávání se s vlivy životního a pracovního prostředí
  • 3 formy psychické zátěže:
  1. senzorická zátěž
  2. mentální zátěž (vyplývá z požadavků na zpracování informací – pozornost, paměť, myšlení, rozhodování)
  3. emoční zátěž (požadavky vyvolávající afektivní odezvu) – též „psychosociální stres“

Teorie a modely zátěže

LCU (life change unit) = Teorie životních událostí (vytvořili

  • Holmes a Rahe)
  • je to pořadí událostí, které vyžadují sociální znovupřizpůsobení
  • řada událostí podle toho, jak stresují člověka - od nejlehčích až po nejtěžší (např. rozvod, smrt člena rodiny, úraz...)
  • LCU se dá použít i na pracovní události (zrušení projektu, nový šéf, změna pracoviště...)
  • sociální interakce mohou hrát ve stresu hlavní roli

Model shody člověk – prostředí (J.R.P. French)

  • liší se od LCU tím, že události v prostředí nejsou univerzálními stresory, ale stresová hodnota závisí na percepci jednotlivce
  • (každý stres vnímá jinak – co je pro někoho stresující, pro jiného není)
  • ochrana proti stresu – regrese, represe (ignorace požadavků), projekce

Model stresové zranitelnosti (Friedman, Rosenman)

  • vztahuje se k osobnostním typům A a B (typy chování a srdeční choroby)
  • A – netrpělivost, pocit časové tísně, soutěživost, agresivní úsilí
  • B – trpělivost, nedostatek agresivního úsilí... (opak A)
  • kromě toho byl popsán typ X – přechod mezi A a B

Karáskův model

  • vychází z teorií kontroly jednání = možnost kontroly nad situací snižuje míru stresu
  • s vyššími požadavky by měla být větší volnost v rozhodování
  • dimenze pracovní požadavky a volnost v rozhodování

Zdroje