Informační profesionál


Noví informační profesionálové jsou především absolventi oboru informačních studií a knihovnictví, ale také studenti nebo tzv. newcomers, kteří přešli z jiného oboru a cítí se být nováčky v oboru informační vědy a knihovnictví. [1]


Informační profesionál


Informační profesionál je ve své praxi schopen ovládat vyspělé informační a knihovnické technologie. Vzhledem k tomu, že se tyto technologie neustále vyvíjí, je schopen se v nich rychle orientovat a tak zajišťovat pomocnou ruku uživatelům. Orientuje se jak v knihovnické, tak informační sféře. „Informační profesionál a knihovník má nejen přirozenou, ale i nezbytnou potřebu se vzdělávat. Vzdělávání formální i neformální je ovlivněno aspekty moderní ekonomiky spojené v současnosti s informačními technologiemi a zrychlenou komunikací informačního obsahu.“ (Papík, 2015)

Termín informační profesionál se v naší odborné literatuře nevyskytuje příliš často a jeho pojetí je různé. V českém prostředí se setkáme častěji s termínem informační pracovník, knihovník nebo informační specialista. Pokud se podíváme na Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy, zjistíme, že heslo informační profesionál je sice ekvivalentem informačního pracovníka, ale stále je podřazeno tomuto termínu.

Nový informační profesionál


Termín noví informační profesionálové vznikl překladem z anglického New Information Professionals. Za nové informační profesionály můžeme pokládat jak studenty informační vědy a knihovnictví, tak čerstvé absolventy, kteří se připravují na nástup do praxe. Do této skupiny ale patří i tzv. newcomers, což jsou lidé, kteří do oboru vstoupili z jiného odvětví, mají úplně odlišné zkušenosti, jinou praxi, ale jsou ochotní se začít učit novým věcem a mají také motivaci je poznávat (Kalátová, 2015). Nový informační profesionál tedy:

  • je nováček v oboru
  • má velké množství teoretických znalostí
  • potřebuje si vytvořit síť kontaktů ve svém oboru
  • potřebuje získat praktické dovednosti

(Kalátová, 2015)


Začátek kariéry


Noví informační profesionálové se ze začátku své kariéry potýkají s mnohými problémy a nástrahami. I když po celém světě fungují různé profesní organizace a uskupení, kam se mohou obracet, přímo pro čerstvé absolventy až do nedávna žádné spolky, které by se zaměřovaly přímo na tuto oblast lidí, neexistovaly. A proto začaly vznikat právě skupiny nových informačních profesionálů po celém světě.


Budoucnost oboru


Můžeme se setkat s názorem, že informační profesionály nahradí umělá inteligence a že tato profese nebude nadále potřebná (Národní ústav pro vzdělávání, 2014). Odborníci z oboru ale sami uvádí, že lidský faktor v tomto odvětví je, a nadále i bude, velmi důležitý (Papík, 2015).

Informační profesionál, který je schopen sbírat, filtrovat a analyzovat informace je v dnešní době nepostradatelný. A v budoucnu bude ještě nepostradatelnější, a to i kvůli vzrůstajícímu počtu nových informací a problému nazývajícímu se informační smog, neboli jakási záplava nežádoucích, neužitečných a dokonce znečisťujících informací (Kučera, 2006). Je proto důležité, aby informační profesionál byl člověk rychle se adaptující, vzdělaný a uměl svým uživatelům v případě potřeby poskytnout relevantní informace. Kvůli dynamicky se vyvíjecímu oboru informačních studií a knihovnictví musí i vysoké školy, které nabízejí tento studijní program, pravidelně revidovat a modernizovat studijní plány. Musejí sledovat trendy ve výuce na zahraničních knihovnických školách, ale zároveň tyto změny v českém prostředí aplikovat tak, aby byly užitečné pro jejich studenty. Dále aplikovat změny, které budou využitelné v praxi tak, aby se absolventi těchto oborů lépe uplatňovali na pracovním trhu. V České republice je možné studovat obor informační studia a knihovnictví na třech vysokých školách (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita v Brně a Slezská univerzita v Opavě). Všechny tři zmiňované školy se o modernizaci studijních plánů pravidelně snaží.


Kompetence a pozice nových informačních profesionálů v budoucnu


Pozice v oboru informační vědy a knihovnictví, kterým se noví informační profesionálové mohou v budoucnu věnovat je stále mnoho. Mohou to být například:

  • Librarian as a teacher neboli knihovník jako učitel či lektor bude nadále jistě velmi potřebný. Tento typ knihovníka je zodpovědný za informační vzdělávání uživatelů – funguje jak v akademických, tak veřejných knihovnách.
  • Data librarian – knihovník, který umí pracovat s výzkumnými daty
  • Information consultant, což je informační specialista, který se specializuje na konzultační služby pro uživatele v knihovnách
  • Zajímavou pozicí je například knihovník specializující se na znevýhodněné uživatele, jako jsou sluchově nebo zrakově postižení uživatelé

Předností absolventů informačních studií a knihovnictví je jistě jejich široké uplatnění. Jejich volbou může být veřejný sektor, jako jsou knihovny, informační a další paměťové instituce, nebo komerční prostor, případně kombinace obou.


Odkazy


Použitá literatura

<references>/

KUČERA, Radek. AKRČÁL, Martin; LIDMILA, Jan; LORENZ, Michal. Vytváření nového bakalářského kurikula na KISK FF MU. Duha[online]. 2014, roč. 28, č. 3 [cit. 2017-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/vytvareni-noveho-bakalarskeho-kurikula-na-kisk-ffmu>. ISSN 1804-4255.

BZ online výkladový slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2017-05-30]. Informační smog. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/informacni-smog>.

PAPÍK, Richard, 2015. Informační profesionálové a knihovníci budou ovlivněni ve vzdělávání nastupujícími tématy informační společnosti a informační ekonomiky. DUHA: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 29(4), 13-18 [cit. 2017-04-15]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: https://duha.mzk.cz/clanky/informacni-profesionaloveknihovnici-budou-ovlivneni-ve-vzdelavani-nastupujicimi-tematy-infor


Klíčová slova


noví informační profesionálové, knihovnictví, informační věda, knihovník

  1. LUTZOVÁ, Alžběta. Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací. Praha, 2017, 68 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Hana Landová, PhD.