Administrativní knihovny

Ilustrační obrázek knihovna

Termínem administrativní knihovna rozumíme odbornou či specializovanou knihovnu existující při vládních a parlamentních úřadech, ministerstvech, soudech a dalších institucích. V českém prostředí se častěji užívá právě pojmenování odborná, technická či specializovaná knihovna. Obvykle se jedná o nesamostatnou součást svého zřizovatele, kdy činnost a provoz knihovny upravuje organizační řád mateřské instituce.

Další definice

Definic pro administrativní knihovnu nalezneme více.

Například Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKVI) obsahuje normativní výklad: Knihovna zřízená v rámci vládního orgánu a určená hlavně pro užívání jeho zaměstnanci.

Obsáhlejší a více vypovídající popis nalezneme ve výkladovém slovníku Informačná výchova: Typ špecializovanej neverejnej knižnice, ktorá získava, spracúva, uchováva a sprístupňuje dokumenty z oblasti práva, štátnej a verejnej správy a samosprávy. V zmysle zák. č. 53/1959 Sb., o Jednotnej sústave knižníc tvorili administrativné knižnice špecializovanú sieť. Ústřednou knižnicou tejto siete bola Ústredná ekonomická knižnica Vysokej školy ekonomickém v Bratislave. Zriadovateľmi administratívnych knižníc sú spravidla štátne úrady, zákonodarné zbory, plánovacie, kontrolné a štatistické orgány, orgány súdnictva, štátnej a verejnej správy a samosprávy. Administratívne knižnice poskytujú služby pracovníkom týchto inštitúcií. Profilácia ich fondov je zamerená predovšetkým na dokumenty legislatívneho, organizačno-správneho a štatistického charakteru. Najvýznamnějšou knižnicou tohoto typu je Parlamentná knižnica v Bratislave. Podobné typy knižníc pracujú vo väčšine krajín sveta.

Účel knihoven

Administrativní knihovny jsou zřizovány, aby účelně a v souladu s úkoly příslušné instituce shromažďovala, uchovávala a zpřístupňovala potřebnou odbornou literaturu a další zdroje oprávněným zájemcům především z řad zřizující instituce.

Historie

Se vznikem samostatného Československého státu (rok 1918) jsou zřizovány také nové úřady a ministerstva, kdy dochází i ke vzniku příslušných administrativních knihoven. Většina nových knihoven sloužila pouze pro vnitřní potřeby. V témže roce vznikla také Knihovna Národního shromáždění (později Parlamentní knihovna), kdy část fondu tvořila knihovna Zemského správního výboru pro Čechy. Prvním ředitelem byl jmenován Zdeněk Václav Tobolka, který se významně zasadil o odborné vzdělávání knihovníků vědeckých a administrativních knihoven. Knihovna Národního shromáždění byla označována za nejvýznamnější knihovnou a obecným vzorem pro ostatní administrativní knihovny.

V roce 1919 byl vydán zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních (první knihovní zákon). Jeho hlavním účelem byla podpora lidových knihoven a zpřístupnění kvalitní literatury. Administrativními knihovnami se však nezabýval.

V příručce Knihovny administrativní z roku 1940 se uvádí, že knihovny byly úzce specializované, literatura se nakupovala podle potřeb a požadavků úředníků a fond se často aktualizoval vyřazováním zastaralé a duplicitní literatury. Dále se v příručce uvádí, že podle dostupných statistik bylo v roce 1932 v tehdejším Československu 163 administrativních knihoven.

Podobné typy knihoven vznikaly také při institucích, které nebyly bezprostředně spjaty s úřady. Patřily mezi ně knihovny podniků a závodů, které dostaly označení knihovny technické. Tyto knihovny pracovaly podle potřeb svého podniku a ve svých fondech shromažďovaly periodika a knihy, případně se zaměřovaly na speciální informační prameny, jako např. patenty, normy a firemní literaturu. K jejich dalšímu rozšíření došlo po roce 1945 s poválečným rozvojem průmyslu a výzkumu. Vznikala řada nových technických knihoven. Ty se v průběhu několika desetiletí vývoje československého knihovnictví staly základem pro vznik soustavy vědeckotechnických a ekonomických informací.

V roce 1959 vstupuje v platnost druhý knihovnický zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven. Dochází k zavedení jednotné soustavy knihoven určené pro všechny typy knihoven. Zákon definuje organizační a funkční členění knihoven dle teritoria a oboru. Výjimkou jsou příruční knihovny do 500 svazků bez pravidelné výpůjční činnosti. Ostatní knihovny, které působily ve vymezených oblastech, byly sdružovány podle specializace, včetně administrativních knihoven a podobných pracovišť různých institucí. Ve stejném roce dochází ke schválení usnesení vlády č. 606/1959 Sb., O organizaci a řízení technických a ekonomických informací. Usnesením se zřizují dokumentační střediska a odborné ekonomické či technické knihovny, a to včetně jejich hierarchického členění, a zavádí se pro ně termín středisko vědeckých, technických a ekonomických informací. Zavedeno bylo tříúrovňové členění řízené Ústředím vědeckých a technických informací. Jednotlivé úrovně jsou:

• základní informační střediska - jednotlivé podniky a závody
• oborová informační střediska - větší podniky a výzkumná pracoviště
• odvětvová střediska - součást velkých výzkumných ústavů a samostatných pracovišť

Po roce 1989 s nástupem nového politického systému a privatizacemi podniků se tato struktura rozpadá. Část je transformována do knihoven jednotlivých podniků nebo administrativních knihoven úřadů.

Současnost

V současné době vymezuje podmínky provozu veřejné knihovnické a informační služby zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb neboli tzv. třetí knihovní zákon. Součástí zákona je i nově definovaný systém knihoven, který tvoří knihovny zřízené Ministerstvem kultury, krajské knihovny, ale také základní a specializované knihovny, které mohou být zřízeny i jiným subjekty. Mezi takové knihovny ale zařadit i administrativní knihovny. Ve většině případů jde o základní knihovny se specializovaným knihovním fondem. Zákon vymezuje, jaké úkoly by tyto knihovny měly vykonávat. Například spolupracovat při zpracování národní bibliografie a souborného katalogu ČR, zpracovávat a zpřístupňovat tematické a oborové bibliografie a databáze, poskytovat meziknihovní výpůjční služby a spolupracovat s knihovnami v oblasti své specializace. Pokud však jsou knihovny pouze vnitřním útvarem organizace a slouží pouze jejím vnitřním potřebám, zákon se na ně nevztahuje a řídí se vnitřními předpisy zřizovatele.

Příklady administrativních knihoven

Parlamentní knihovna

• Parlamentní knihovna je oddělením odboru Parlamentní knihovny a Archivu PS Kanceláře Poslanecké sněmovny. Poskytuje informační a knihovnické služby poslancům a senátorům, orgánům Poslanecké sněmovny a Senátu, zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a dalším institucím a uživatelům.

• Sídlo: Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
• Veřejný přístup: Ano
• On-line katalog: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2002
• Popis fondu: Knihovna vlastní přes 200 000 svazků z oboru společenských věd, zejména z oblasti práva, politologie, historie, filozofie, sociologie, ekonomie a dalších. Historicky nejcennější část knihovního fondu byla v roce 2000 prohlášena ministrem kultury podle zákona o památkové péči za kulturní památku.

Ústřední statistická knihovna

• Knihovna Českého statistického úřadu přišla při povodních v roce 2002 o více něž 140 tisíc svazků. Aktuálně sídlí v nové budově (viz sídlo), kde je možné si vypůjčit část z obnoveného fondu.

• Sídlo: Na padesátém 3268/81, 100 82 Praha 10
• Veřejný přístup: Ano
• On-line katalog: http://library.czso.cz/

Knihovna Ústavního soudu

• Knihovna je koncipována jako knihovna a studovna sloužící primárně soudcům a zaměstnancům Ústavního soudu, kteří mají plná práva uživatelů knihovny. Knihovna je po rekonstrukci nových prostor dokončené v říjnu 2010 otevřena i pro odbornou veřejnost a ostatní právní a soudní instituce; externí uživatelé mají umožněn vstup do knihovny po předchozí domluvě se zaměstnanci knihovny a jsou jim umožněny toliko prezenční výpůjčky.

• Sídlo: Joštova 8, 660 83 Brno 2
• Veřejný přístup: Ano
• On-line katalog: https://knihovna.usoud.cz/
• Popis fondu: z české právní produkce nakupuje knihovna zásadně vše, ze všech právních oborů, ze zahraniční produkce se knihovna zaměřuje na německé a anglické, v menším rozsahu na francouzské prameny, s cílem dosáhnout pokud možno úplného zastoupení základní literatury v oborech státního a ústavního práva, mezinárodního a evropského práva, z právní teorie a filozofie, a to nejen z oblasti angloamerické a kontinentální, ale i z jiných právních kultur.

Knihovna Vojenského historického ústavu

• Parlamentní knihovna je oddělením odboru Parlamentní knihovny a Archivu PS Kanceláře Poslanecké sněmovny. Poskytuje informační a knihovnické služby poslancům a senátorům, orgánům Poslanecké sněmovny a Senátu, zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a dalším institucím a uživatelům.

• Sídlo: U Památníku 2, 130 05 Praha 3 – Žižkov /historický fond/ | Rooseveltova 23, 116 05 Praha 6 – Bubeneč
• Veřejný přístup: Ano (od 1.2.2018 dočasně uzavřena - rekonstrukce)
• On-line katalog: http://www.vhu.cz/knihovna/katalog/
• Popis fondu: Knihovna VHÚ Praha má ve svém fondu téměř 200 000 knihovních jednotek. Obsahově je fond zaměřen převážně na vojenskou historii 20. století (tuzemskou i zahraniční) a soudobou vojenskou problematiku. Výběrově jsou zde zastoupeny dokumenty z oblasti společenských a humanitních věd. Dále jsou ve fondu uchovávány staré tisky, rukopisy, periodika, topografické a vojenské mapy, videokazety a CD-ROMy týkající se historie i současnosti vojenství. Fond knihovny představuje ojedinělou sbírku, která má vysokou kulturní hodnotu celoevropského významu.

Odkazy

Externí odkazy

• Zákon č. 257/2001 Sb., zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
• Knihovna Ústavního soudu
• Odborná knihovna Ministerstva financí
• Parlamentní knihovna
• Ústřední statistická knihovna
• Vojenský historický ústav Praha - knihovna

Související články

• Knihovna
• Parlamentní knihovna
• Akvizice

Klíčová slova

administrativní knihovna, odborná knihovna, specializovaná knihovna, parlamentní knihovna