Šablona:Článek týdne/2018/11

Historik poznává předmět svého studia většinou nepřímo (pokud není sám svědkem události). Prostředkem historického poznání jsou historické prameny.

Tento pojem se však od začátku 18. století, kdy byl tento termín poprvé použit, postupně měnil. Od Droysenovy charakteristiky, přes Bernheimovu definici pramene, dospělo pojetí historického pramene až k dnes nejčastěji citované, jednoduché a výstižné, definici Paula Kirna, který konstatoval, že "pramenem jsou všechny texty, předměty a skutečnosti, z nichž lze získat poznání minulosti", či – jak tuto definici parafrázoval Heinz Quirin – "každá látka, z níž lze získat věcně oprávněné použitelné historické poznatky".

Z oboru Archivnictví a pomocné vědy historické.

Podívejte se také na předchozí články týdne.