McKeownova hypotéza

POKLES PŘÍPADŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ. Thomas McKeown řešil otázku, jaký dopad měla lékařská věda na zdraví populace od sedmnáctého století. McKeown se v souladu s obecným přesvědčením domníval, že pokles případů takových onemocnění, jako je tuberkulóza, spalničky, pravé neštovice nebo černý kašel, souvisí s vývojem lékařství a s novými způsoby léčby a prevence (chemoterapie, vakcinace). Ukázal však, že pokles případů s daným onemocněním započal ještě předtím, než se v praxi začaly uplatňovat dané lékařské intervence. McKeown z toho tedy vyvodil, že pokles případů infekčních onemocnění v průběhu předešlých tří století je převážně důsledkem nikoli rozvoje lékařství, ale měnících se sociálních a environmentálních faktorů (lepší strava, hygiena, antikoncepce). ÚLOHA CHOVÁNÍ. McKeown se domníval, že současné choroby jsou způsobeny „vlivy, na kterých se podílí sám jedinec tím, jak se chová (kouření, stravování, cvičení apod.)“. Dále tvrdil, že „zdraví závisí především na změně osobních návyků, jako je kouření nebo sedavý životní styl“. Aby ověřil tuto hypotézu, začal se McKeown zabývat hlavními příčinami úmrtí v ekonomicky vyspělých státech a zjistil, že nejvíce se vyskytující onemocnění, jako je rakovina plic, nemoci srdce a cév nebo cirhóza jater, jsou podmíněny způsobem chování. CHOVÁNÍ A ÚMRTNOST. Tvrdí se, že 50 procent případů úmrtí v rámci 10 nejčastějších příčin úmrtí je podmíněno chováním. Doll a Peto uvádějí, že užívání tabáku je příčinou 30 procent případů úmrtí na rakovinu celkově, alkohol odpovídá za 3 procenta, stravování za 35 procent a sexuální chování za 7 procent. Z toho vyplývá, že 75 procent všech úmrtí na rakovinu má vazbu na chování. Také se odhaduje, že 90 procent případů rakoviny plic je způsobeno kouřením cigaret; kouření souvisí ovšem také s dalšími nemocemi: rakovinou močového měchýře, slinivky, ústní dutiny, hrtanu a jícnu a s nemocemi srdce a cév. Navíc nárůst průměrné délky života u kuřáků je mnohem menší než u nekuřáků. A rakovina střev je spjata s chováním – strava s vysokým podílem tuků a masa a málo vlákniny. DÉLKA ŽIVOTA: MEZIKULTURNÍ ROZDÍLY. V Gruzii mezi obyvateli Abcházie je podíl osob, kteří se dožijí sta let, 400 na 100 000 obyvatel, přičemž ve Velké Británii jsou to pouze 3 osoby na 100 000 obyvatel. Analýza obyvatelstva Abcházie dokládá, že chování související se zdravím může ovlivnit délku života, a další výzkum tedy může přinést cenné údaje. Avšak interpretace průřezových výzkumů může být problematická, zejména co se týče směru kauzality: Ovlivňuje životní styl obyvatel Abcházie délku jejich života, nebo je důsledkem jejich dlouhověkosti? Délka života může záviset na biologických faktorech, životním stylu a faktorech sociálních, včetně: ● Genetických faktorů; ● Zachování aktivních pracovních rolí a zvyků, činorodý životní styl; ● Strava s nízkým podílem tuků a masa a vysokým podílem ovoce a zeleniny; ● Žádný alkohol či nikotin; ● Vysoká úroveň sociální opory; ● Nízká vnímaná úroveň stresu.