Výzkum a metody v informační vědě

Gaussova křivka

Výzkum lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na akademický a profesionální. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z pozitivistického hlediska a další, které jsou prováděné z konstuktivistického hlediska. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na kvantitativní a kvalitativní, ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé. V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů. Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá infometrie. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:

• bibliometrie studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace
• webometrie studium kvantitativních aspektů webových zdrojů
• scientometrie kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín

Druhy výzkumných metod

Mezi tři základní výzkumné metody patří:

• 1.) Průzkumy
• 2.) Experimentování, evaluace a pozorování
• 3.) Tzv. heuristika zdrojů (desk research)

V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem "triangulace". Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.

Formy sběru dat

• Rozhovor nebo dotazník
• Focus groups
• Záznamy z časopisů
• Pozorování
• Inspekce
• Obsahová analýza
• Protokolová analýza
• Bibliometrická analýza
• Analýza transakčních logů
• Úkolová analýza
• Analýza historických zdrojů
• Konstrukce datového souboru
• Využití dříve posbíraných dat
• Jiný postup
• Kombinace více postupů

Výběr vzorků

Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků:

• 1.) Úplný výběr
• 2.) Náhodný výběr
• 3.) Účelový výběr
• 4.) Příležitostný výběr

Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:

1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?
2. Mám v každé skupině dostatek případů?

Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.

Postup výzkumu

V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:

1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému
2. Formulace teoretické hypotézy
3. Formulace souboru pracovních hypotéz
4. Rozhodnutí o populaci a vzorku
5. Pilotní studie
6. Rozhodnutí o technice sběru informací
7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr
8. Předvýzkum
9. Sběr dat
10. Analýza dat
11. Interpretace, závěry, teoretické zobecnění

Výzkumy v knihovnách

Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:

• navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,
• přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin
• zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,
• nebo zefektivnit nákup knihovního fondu

Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu. V zahraničí se používá termín "evidence-based librarianship"(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:

Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin

• Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách
• Přípravná fáze sociologického výzkumu
• Výběr vzorku
• Metody sběru dat
• Jak vytvořit dotazník
• Analýza dat
• Specifika kvalitativního výzkumu
• Výzkumy čtenářství a čtenářů
• Benchmarking
• Závěr výzkumu a prezentace výsledků

Benchmarking knihoven

Benchmarking můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů. Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:

• Analýza vlastních výkonů a situace knihovny

Jak to děláme my?

• Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti

Jak to dělají oni?

• Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek

Kdo je v tom nejlepší?

• Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností

Co můžeme využít ve vlastní praxi?

• Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn

Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?

Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/

Etika informačního výzkumu

Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:

• Získání přístupu - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)
• Poučený souhlas - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj
• Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích
• Ochrana práv účastníků - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní
• Čestnost výzkumných pracovníků - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá

Odkazy

Použitá literatura

KNIHY

1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.

2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.

3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.

4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.

5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.

6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.

7.)DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.

ČLÁNKY

7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.

8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.

9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.

10.)LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.

11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.

12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.

13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.

14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf

WEBOVÉ STRÁNKY

15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science

16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/

17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt "Benchmarking knihoven" [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm