Teorie mysli (Theory of Mind, TOM)

Definice a vývoj

Teorie mysli je důležitá část sociální kognice, která je klíčová pro orientaci v sociálním okolí. Kvalita sociální kognice může záviset na tom, jak důležité je její rozvinutí, William Ickes předložil hypotézu, že jsme tak dobří, jak musíme být. Evoluční potřeba sociální kognice je pečlivě kalibrovaná tak, aby jsme se mohli dostatečně zaobírat ostatními a jejich zájmy, ale zároveň, aby byla naše kognice a naše zájmy na prvotním místě - protože v opačném případě by naše “genetická budoucnost” byla ohrožena. Ickes své předpoklady prezentuje jako empatickou přesnost (empathic accuracy), tu definuje jako přesnost úsudku o mentálních stavech, myšlenkách a pocitech ostatních. U naprostých cizinců se empatická přesnost pohybuje kolem 20% a blízkých osob je to 30-35%. Ickesova definice empatické přesnosti vedla k pozdějšímu definování teorie mysli.

Schopnost odhadovat mentální stavy druhých se označuje jako teorie mysli - pojem ražený Davidem Premackem a Guyem Woodruffem z Pensylvánské univerzity. Ti po práci s šimpanzi začali spekulovat o rozdílech v kognici napříč živočišnými druhy a předložili hypotézu, že šimpanzi jsou schopni odhadovat mentální stavy jiných šimpanzů. A ačkoliv dodnes je přítomná aktivní debata o kognici napříč různými druhy, tak tento impuls dal vzniknout výzkumu na poli teorie mysli.

Začátky výzkumu teorie mysli tak spadají do druhé poloviny 70. let dvacátého století do oblasti výzkumu vývoje dětského porozumění chování druhých. Důraz byl kladen na vývoj dětské schopnosti atribuovat mentální stavy jiných prostřednictvím nichž lze popsat a pochopit chování druhých a případně takové chování predikovat. V průběhu dalšího výzkumu se ukázala teorie mysli jako adaptivní mechanismus na evolučně stále komplexnější sociální prostředí. Aby lidé mohli efektivně používat řeč, potřebovali víc než jen doslovný smysl obsahů, ale i lepší zpracovávání kontextuálních informací. Lidi s dobrou schopností TOM mohou být evolučně úspěšnější v sociálním světě, a tak získat výraznou selekční a reprodukční výhodu.

Mimo základní funkci odhadování mentálních stavů ostatních nám teorie mysli umožňuje empatii, schopnost lhát, představovat si, že jsme někdo jiný, chápat neúmyslnost některého chování nebo být sarkastický. Také obohacuje sociální komunikaci, díky teorii mysli máme schopnost rozumět kontextuálním informacím a může číst mezi řádky. Například, když někdo řekne: “Je tu chladno”, tak mimo sdělení faktu to může být výzva k zavření okna.

V české terminologii se užívá pojmu teorie mysli, i přes to, že přiměřenějším ekvivalentem pojmu “mind” by byl lepší psychika. Termín mysl lépe reprezentuje kognitivní složku pschiky, která je v teorii mysli více relevantní a také zahrnuje zastoupení kognitivistického přístupu.