Metody akustické analýzy

• zobrazení zvukové vlny

Kymograf

• první (kyma = vlna)
• vzruch dopadá na membránu, rozechvívá hrot a ten píše na papír vlnu
• možnost používat orální i nazální část zároveň
• relativně málo kvalitní, nepřenášely se vysoké frekvence (protože to neumělo kmitat rychle)

Lioretgraf

• docházelo ke zpožděnému záznamu

Spektrograf

• první zařízení, které dokázalo zobrazit spektrální zobrazení zvuku
• dá se nastavit pásmový filtr
• zápis na otáčející se válec
• zdroj magnetofonová páska
• spektrogram je trojrozměrný (opravdu se dělaly i 3D modely)

Extraktory základní frekvence

• autokorelační algoritmus – vezme se vlna a posouvá se a zkoumá se korelace vlny s její vlastní kopií o něco posunutou (korelace = vzájemná závislost – když jedno stoupá, stoupá i druhé a tak)
• cílem je najít co největší korelační koeficient – nastává při posunutí o jednu periodu (pravděpodobně) – ten posun = t0 (ta modrá linie v Praatu ve spektrogramu)

Reference

• Janota, P. - Ptáček, M. (1997): Technika fonetické práce. Praha: Fonetický ústav FF UK.
• Ladefoged, P. (2003): Phonetic data analysis. Oxford: Blackwell Publishing.
• Ball, M. J. - Code, C. (1997): Instrumental clinical phonetics. London: Whurr Publishers.
• Painter, C. (1979): An introduction to instrumental phonetics. Baltimore: University Park Press.
• Borden, G. J. - Harris, K. S. (1984): Speech science primer. Baltimore: Williams & Wilkins. (6. kapitola)
• Scott, S. K. - Wise, R. J. S. (2003): Functional imaging and language: A critical guide to methodology and analysis. Speech Communication, roč. 41, s. 7-21.

Zpět na rozcestník: Metody fonetické práce | Fonetika