Vztah obecné psychologie k ostatním oborům

Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku, avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází. VAG

Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vybranými psychologickými obory

• Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. • Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na jejich chování a jednotlivé psychické funkce či procesy konkrétních jedinců. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností. • Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce. • Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat. • Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) - zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. • VÁGNEROVÁ, PLH

• Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči. • psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů. • Psychodiagnostika - náplní psychodiagnostiky je rozpoznávání a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů. • Pedagogická psychologie - zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na procesy učení. • Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí. NAKO, VAG

Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vybranými nepsychologickými obory Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání často vychází z určitých filosofických úvah a teorií. Nako, • Biologické vědy- biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungováním, avšak z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě). • Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznávání a formování osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání. • Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči.

Tematický překryv mezi obecnou psychologií a dalšími (psychologickými i nepsychologickými) vědními disciplínami dle dílčích témat obecné psychologie. Pro jednotlivá témata obecné psychologie je vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují. 1) Vědomí - problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli); 2) Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat. 3) Vnímán a smyslové poznávání- zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání) 4) Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování. 5) Učení- problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie. 6) Myšlení + Zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně. 7) Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky. 8) Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci oboru psychoterapie 9) Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji vnímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti

Odkazy Reference

Doporučená literatura S. K. Mangal. (2013). General Psychology. New Delhi: Sterling Publishers Private Limited.

Klíčová slova obecná psychologie, psychika, psychické procesy, psychické obsahy, psychické stavy

Kategorie: Základy obecné psychologie