Vztah obecné psychologie k ostatním oborům

Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází, a zároveň mají za cíl na příslušné styčné plochy poukázat.

Tematický překryv mezi obecnou psychologií a psychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané psychologické obory:

• Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na chování a jednotlivé psychické funkce či procesy. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností ve smyslu dispozic poznávacích schopností, totiž inteligence.
• Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce (např. specifika percepce druhých lidí proti vnímání neživých objektů).
• Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
• Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi a jednotlivými kategoriemi obecné psychologie. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. ^[1][2]
• Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
• Psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
• Psychodiagnostika – cílem psychodiagnostiky je měření a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
• Pedagogická psychologie – zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na proces učení.
• Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.^[2][3]

Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:

• Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání některých autorů zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání vždy vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
• Biologické vědy – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungování, avšak nikoliv z pohledu psychické podmíněnosti, ale z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
• Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznáváním a formováním osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
• Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči. Na pomezí těchto dvou oborů pak stojí psycholingvistika (viz předchozí kapitola).

Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie

Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.

• Vědomí – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
• Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
• Vnímání a smyslové poznávání – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
• Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
• Učení – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
• Myšlení + zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
• Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
• Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci aplikovaného psychologického oboru psychoterapie.
• Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti (aktivačně-motivační vlastnosti osobnosti).

Odkazy

Klíčová slova

obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory