Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová)

• symbiotické psychózy u dětí, začala s infantilními psychózami, později se zaměřila na menší děti
• prováděla výzkumy s minimálním zásahem pozorovatele (jednosměrné zrcadlo), navázala na Freuda, ale jeho normy nadala větším obsahem, výzkum – déle než 25 let
• „Psychologické zrození lidského dítěte“ 1975 (+ F.Pine, A.Bergman)
• zabývá se procesem separace – individuace, psychické „já“ dítěte se postupně rodí v rámci interakcí hlavně s matkou, vývoj sebepojetí je závislý na utváření vztahu s matkou
• separace – psychické oddělení se dítěte od matky
• individuace – vznik jedince jako unikátního
• obojí nelze oddělit

Stádia vývoje

Normální autistická fáze

• narození – 1.–2. měsíc, kryje se jí do značné míry s Freudovým obdobím ochranné skořápky
• zabývá se zejména samo sebou, zůstává v autistickém orbitu - souvisí to se zráním smyslů a nervové soustavy, dítě se uchyluje k halucinatornímu splnění svých potřeb (z Freuda: sny: kdo má žízeň, zdá se mu, že pije, ve spánku uspokojuje halucinatorně žízeň = toto je ale spekulace)
• převažuje hlavně spánek, dítě je zaměřeno na redukci tenze a uspokojování svých potřeb v rámci autistického světa, nerozlišuje sebe, ani matku od okolí

Normální symbiotická fáze

• do 3. – 4. měsíce
• pocit splynutí, neoddělitelnosti od matky
• dítě + matka = symbióza = jeden omnipotentní systém, ohraničený od okolního světa
• neodlišuje sebe a matku, ale již odlišuje okolí
• nerozpoznává, co je jeho funkce a co funkce matky
• dítě to musí dostatečně zažít (že je ředitel světa)
• zabývá se existencí matky jedině v kontextu svých potřeb (malé děti nereagují na odchod matky, jen na neuspokojení potřeb)
• dítě jakoby mělo „představu“, že s matkou může nakládat jako se součástí svého těla. Dává možnost zažít si dobrou symbiózu – matka reaguje dost dobře, neproběhne-li dobře dochází k infantilním symbiotickým psychózám – nerozlišuje mezi sebou a matkou – popření traumatu, že matka existuje o svojí vlastní vůli (dítě zjistí, že matka není jeho součástí v době, kdy na to není připraveno)
• adultomorfní – připisování dospělých znaků dětem

Separačně – individuační fáze

• od 5. měsíce (přelom 4. – 5. měsíce)
• Mahlerová operuje s konceptem „dosti dobré matky“ – za optimálních podmínek schopná adekvátně reagovat na potřeby dítěte zjistila, že u některých dosti dobrých matek se dítě vyvíjí neadekvátně a u horších matek dobře
• usoudila z toho, že jde o setkání „dvou hráčů“, matky a dítěte, záleží tedy i na vybavenosti dítěte
• tato fáze má čtyři subfáze:

Diferenciační subfáze

• 5. – 9. měsíc (konec 8.); odlišuje matku od druhých lidí
• dítě na klíně = lapbaby
• dítě se začíná zabývat fyzickým druhým  hl. tím, kdo ho drží na klíně, v náručí
• odtlačování se, vzpírání rukama proti tělu toho, kdo ho drží
• postupně se reakce stávají selektivní – reagují méně na masky a více na známé obličeje
• aktivita pohybu je odkázána na rodiče
• postupně stále více interferuje s činnostmi matky (vyrážení lžíce s kaší, apod.). Ke konci fáze začíná být více mobilní
• končí objevením úzkosti z cizích

Praktikující subfáze

• 9. – 18. měsíc
• slezení z klína, všude vleze …
• období zamilovanosti do světa
• též = procvičovací fáze
• aktivitu provozují sami, trvají na tom, že sami, vzdálí-li se matka – řev, samo se ale vzdálit může
• 2 části:

1. separační úzkost – když se matka vzdálí, 9. – 14. měsíc, úzkost je zmírnitelná známým prostředím, „načerpávání se“ (reefueling) – dítě šmejdí, pak jde k mámě, načerpá se, pak zase šmejdí
2. rozvoj motorických schopností - 14. – 18. měsíc, hlavně chůze, všude se motají, odbíhání (Darting away) – dítě vezme směr a běží tím směrem, potřeba vzdálit se k mámě, potřeba být chycen low keyedness (zákon zaklínění) - projev, kdy dítě reaguje na oddálení matky – ztuhne, vypadá zamyšleně, na hranici pláče (pocit: jen se rozplakat, neutěšovat – dítě se snaží udržet obraz matky v mysli

Znovusbližovací subfáze

• do 2. roku
• dítěti dojde, že jsou s mámou fakt odděleni  vyděsí se tím  šup k mámě, ocásek (shadowing – stínování)
• riziko: máma si už zvykla, že si dítě vystačí, má více volno  dítě zase klade nároky
• zároveň: dítě nestojí o to, aby o tu separovanost přišlo  matka to nemusí řešit, ale musí to vydržet (dobré)
• dítě neví co chce, ale nepřestane dokud to nedostane
• stále low keyedness + odbíhání

Vlastní separace – individuace

• období objektní stálosti
• od 2. roku stále
• projevuje se neklid v reakci na separaci – na přelomu 3.–4. roku
• v období dospívání – separace – individuace na psychické úrovni, ale i faktické
• vznik „psychického já“ – psychické oddělení (v dospívání i fyzické)