Herbert Spencer

Život a dílo

Spencer se narodil 27. 4. 1820 v Derby, v rodině učitele. Během dospívání byl často nemocen. Díky tomu, a díky povolání jeho otce byl vychováván doma. Na rozdíl od většiny autorů také nenavštěvoval univerzitu. V sedmnácti letech se stal železničním inženýrem. Ve 40. letech se stal publicistou – psal o nutnosti omezit rozsah pravomocí vlády a předat většinu aktivit do soukromých rukou. Tyto články se ale nesetkaly s příliš velkým úspěchem, a tak se později vrátil zpátky k práci na železnici.

V roce 1848 se stal zástupcem vydavatele v Economist. Zde působil čtyři roky. V roce 1850 vydal sovu první knihu Social Statiscs ­kde, jako stoupenec laisser faire představil svou teorii státu jako akciové společnosti, která je stvořena pro vzájemnou ochranu individuí. Zároveň sestavil seznam aktivit, které stát v rámci ochranu občanů neměl činit.

V knize Developmental Hypothesis pak sedm let před tím, než Darwin vydal dvou studii o původu druhů, představil svou teorii evoluce, ve které stavěl do popředí dědičné vlastnosti organismů, která se setkala s výrazně pozitivní odezvou. V roce 1855 pak vydal knihu The Principles of Psychology, která však nebyla tak úspěšná jako jeho předchozí publikace.

V šedesátých letech graduje jeho zájem o vytvoření obecně filozofického systému, který by mohl zajistit teoretické základy veškerého lidského poznání. V roce 1962 tak vzniká kniha First Principles kde představuje svou verzi sociální evoluce. Zde také poprvé zazní Spencerova teze, že evoluce je charakterizována přechodem od nekoherentní homogenity ke koherentní a koordinované homogenitě, kdy vrcholným stádiem je stav dokonalé rovnováhy.  Později v letech 1864 až 1867 publikuje mnohosvazkové dílo Principles of Biology, jehož vydávání ho přivedlo do finančních potíží.

Až během sedmdesátých let se Spencerova díla začínají setkávat s úspěchem, kdy jsou překládána do mnoha jazyků nebo slouží jako učebnice na Oxfordské univerzitě.

V rámci studia společnosti vydává tento autor třísvazkové The Principles of Sociology. Mezi politicky profilovaná díla pak můžeme zařadit knihu The Man Versus The State, jejíž kapitola The Comming Slavery  je namířena proti socialismu. Spencer ale kritizoval také imperiální kolonialismus, rasismu, charakter dobové britské politiky či tehdejší vojenský imperialismus.

Během Spencerova života se vydalo přes 37000 svazků jeho knih, přesto si však často stěžoval, že se mu nedostalo dostatečného ocenění. Zemřel v prosinci roku 1903.

V rámci tvorby svých děl se inspiroval v množství jiných oborech a odvětvích. Jak již bylo řečeno, inspiraci nacházel například v politické ekonomii, kdy podporoval myšlenky politických ekonomů a laisser faire, tedy myšlenku minimálních státních zásahů a svobody jednání všech individuí. Studium fyziky ho zase podnítilo ke snaze nalézt několik mál univerzálních zákonů pro vysvětlení empirických jevů promítajících se v každodenní lidské zkušenosti. V rámci biologie, konkrétně embryologické biologie, přišel na myšlenku evoluce jakožto přechodu od nekoherentního heterogenního ke koherentnímu homogennímu. U tohoto studia spolupracoval také s Charlesem Darwinem.

Evolucionismus

V rámci svého díla First principles se Spencer zabýval konstrukcí obecných zákonů evoluce. Podle něj pak evoluce znamenala cestu od nekoherentního homogenního ke koherentnímu heterogennímu. Úkolem sociologie je pak sledovat probíhající změny a hledat faktory, které určují jejich směr, rychlost a povahu.

Tento přechod je pak závislý na mechanismech integrace – tedy centralizaci řízení a vzájemné závislosti nestejných části. Podle Spencera jsou větší společnosti v tomto ohledu ve složitější situaci – jsou více závislé na subsystému, který má na starosti rozhodování a řídící operace. Bez takového subsystému by pak mohlo dojít k zániku společnosti.

Organicismus

V Principles of Sociology se pak Spencer zabývá otázkou, jestli je společnosti jen umělé označení pro množinu lidí či zda jde o něco vyššího a nezávislého na jednotlivcích. Dle Spencera je pak společnost forma nadorganického bytí. Zajímá ho, zda existuje analogie mezi společností a organismem. Dochází k tomu že tím, jak se postupně diferencují struktury, dochází také k diferenciaci funkcí. Evoluce se pak netýká jen diferenciace částí, ale také například vzájemných vztahů. Oproti organismu pak ve společnosti mohou být jednotky více nezávislé. Zatímco v organismu jsou rozděleny jednotky, které se dělí na ty určené na cítění a na myšlení, ve společnosti mají všechny jednotky obojí. Posledním důležitým rozdílem je fakt, že zatímco v biologickém organismu  blaho jednotek podléhá celku, ve společnosti je tomu podle Spencera naopak.

Dvojí dělení společnosti

Spencer se v rámci studia společnosti zabýval také studiem institucí. V rámci domácností ho zajímala evoluce rodiny, postavení žen či dětí ve společnosti. Zajímal se o politické instituce a to, jak vznikají společenské nerovnosti. V rámci církve se pak věnoval rozboru instituce obřadů.

V závislosti na tom rozlišil tento autor dvě odlišné typologie společností. Dle vývojových fází a v rámci snahy o roztřídění historických podob rozdělil společnosti na jednoduché, složené a následně také dvojnásobně složené a trojnásobně složené. V rámci tohoto dělení lze rozlišit společnosti jednoduché, primitivní, které jsou sociálně homogenní, neexistuje tam specializovaná vládnoucí vrstva. V rámci evoluce ale došlo k diferenciaci a rozdělení funkcí v rámci částí společnosti.

Na více abstraktní úrovni pak Spencer představuje dělení společnosti na vojenskou a průmyslovou. Ve společnosti vojenské převládá větší snaha o zachování či zvýšení moci. Koordinace sil je založena na donucující spolupráci, jedinci jsou podřízení potřebám státu. Dochází k omezování svobody, volného pohybu i vlastnictví. Stát má centralizovanou podobu, v ekonomickém životě převládá autonomie a soběstačnost.

Ve společnosti průmyslové pak lze pozorovat větší tendenci k sociální koordinaci a dobrovolné spolupráci. Státní moc má decentralizovanou podobu, ve společenský život má minimum omezení. Je podporován rozvoj svobodného obchodu, dochází k odstraňování ekonomických bariér mezi státy. Převládá nezávislost, respekt vůči druhým, je ceněna individuální iniciativa a zdvořilost.

Tato pojetí pak mají cyklický charakter. Závisí na tom, zda je společnost otevřena ve vztazích mírových i válečných. Mírové vztahy znamenají slabé, difuzní systémy vnitřních regulací. Válečné vztahy pak odpovídají stavu ve vojenské společnosti – tedy centralizovanou podobu státu, koordinaci založenou na donucující spolupráci a podobně.

Bibliografie

Keller, J. (2004). Dějiny klasické sociologie. Praha: Slon.

Petrusek, M., Maříková, H., Vodáková, A. (1994). Velká sociologický slovník. Praha: Karolinum