Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků

České výzkumy

České děti jako čtenáři

Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem České děti a mládež jako čtenáři. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum Jak čtou české děti z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené.

Hlavní výsledky z 2021:

• Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se také často věnují sociálním sítím a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže.
• Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče.
• Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.

Jak čtou české děti

Výzkum Jak čtou české děti byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.

Hlavní výsledky:

• Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).
• Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola.
• Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.
• Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.
• Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.

Výzkumy Jiřího Trávníčka

Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.

• 2008 - Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize
• 2011 - Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)
• 2013 - Překnížkováno: Co čteme a kupujeme
• 2013 - Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy
• 2014 - Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích
• 2017 - Česká čtenářská republika
• 2019 - Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)

Zahraniční výzkumy

Kids & Reading Family Report

Kids & Reading Family Report je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.

Hlavní výsledky z 2018:

• Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% méné než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.
• Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.
• Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.
• Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.
• Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.
• Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.
• Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.

Parents, Children, Libraries, and Reading

Výzkum Parents, Children, Libraries, and Reading proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.

Hlavní výsledky:

• Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité.
• Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%).
• Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.
• Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).
• Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.