Konflikty a způsoby jejich řešení

řešení konfliktu může být:

tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
obranná - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti

styly řešení konfliktu:

individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce

Mikšík uvádí následující styly:

únikový
kompetetivní
přizpůsobivý
kooperativní
kompromisní

Rozhodování

volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem
v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)
předpokladem rozhodování je současný výskyt více možností záměru a činu, vedoucích obvykle k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům, teoreticky je předpokládáno, že převládne silnější motivace
výsledný čin a jeho důsledky jsou vztaženy k jednotlivým motivům i k budoucnosti jedince - může k tomu patřit i hledání kompromisu
Bayes - volí se ten čin, který má maximální součet součinů žádoucnosti a pravděpodobnosti následků
již Aristoteles to pokládá za věc počtu a Hobbes za silnější princip)
Atkinsonova teorie místo hodnoty (valence, utility) má součin motivace a pobídky
James - uvádí tzv. rozumové rozhodování jen jako jeden, krajní způsob volby, osobní citový náboj různých položek v rozhodování je zdrojem často odlišného utváření výsledných rozhodnutí a činů
Říčan - úloha citu v kalkulu rozhodování je dvojí, je položkou v rozumovém rozhodování (rozhoduji se pro tuto možnost, protože ji mám rád), zkresluje
Tardy - fakticky se často děje rozhodování člověka ne aritmeticky, ale dramaticky
S. Ach - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
McDougallovo - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let

Zdroje