Vnímání

Vnímání

• percepce
• organizace a interpretace senzorických informací
• vnímání je proces, výsledkem jsou vjemy (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly)
• senzorické informace putují do mozku – třídí, zpracovává – konečná interpretace ve vědomí
• podstata percepce: odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích

Teorie percepce

• v současné době dvě hlavní teorie:

1. vnímání jako konstruktivní mentální děj
2. přímá percepce

Konstruktivní teorie

• vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení)
• G.Berkeley - 1709 – existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání nevědomě využíváme zkušenosti
• Hermann von Helmholtz – dotváření senzorických informací v lidské mysli – „nevědomé usuzování“
• Irvin Rock – teorie konstruktivní percepce –vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti)
• na tvorbě vjemů se podílí inteligence, myšlení i učení → Inteligentní vnímání (Rock)

Přímé vnímání

• James Gibson – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
• např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy
• známá také jako „ekologická teorie vnímání“

• z vývojové psychologie - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp.
• i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných údobích života

Organizace percepčního pole

• doména gestalt psychologie (Max Wertheimer)
• silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků
• celek vtiskuje ráz částem

* tvarové zákony (principy organizace):

• figura a pozadí (centrace) – soustředění se na jednu část vjemového pole – tvoří figuru, ne jen u zraku (sólo na housle figura, zbytek orchestru pozadí), reverzibilní figura – střídání figury a pozadí – reverzibilní oscilace
• zákon pregnantnosti – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé
• zákon proximity (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe
• zákon kontinuity (návaznosti) – zákon dobré křivky – tendence organizovat podněty do souvislých linií (subjektivní kontura)
• zákon podobnosti – podobné objekty přiřazujeme k sobě a vnímáme jako celky
• zákon společného osudu – lidé jdoucí jedním směrem = procesí
• zákon uzavřenosti – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami