Novorozenecké období

Novorozenecké období

• narození je pro jedince šokující událost. Z prostředí, které mělo stálou teplotu, tlumilo zvuky, světlo i nárazy se najednou ocitne v relativním chladu, hluku a na světle. Musí samo dýchat a udržovat tělesnou teplotu. Novorozenecké období trvá přibližně jeden měsíc. Jeho reakce zajišťují vrozené reflexy (hledací, sací) a vrozenými způsoby chování (reakce křikem). Vidí do vzdálenosti 20 - 30 cm, nezaostřuje (vidění je získaná funkce), dobře slyší a vnímá dotek, změnu teploty a polohy. První učení je rozpoznatelné po 2 - 5 dnech v procesu krmení.
• lidský plod se rodí zpravidla ve 38. až 42. týdnu těhotenství. Průměrná porodní hmotnost je 3300g - 3400g a měří v průměru 50 cm. Porod je v životě dítěte a matky významnou událostí. Pro dítě znamená zásadní změnu jeho způsobu života. Po ustřižení pupeční šňůry přechází na zcela nový způsob plicního dýchání. Musíme si uvědomit, že v prenatálním životě přebývalo v plodové vodě, která měla stabilní teplotu, tlumila zvuky a doteky. Po porodu se dítě ocitá v úplně jiných podmínkách. Novorozenecké období je v podstatě doba adaptace na nové prostředí. Adaptují se nejen narozené děti, ale i rodiče.
• novorozenecké období - porod až 6. týden

Základní novorozenecké reflexy

• cca 35 reflexů
• jsou základnou pro rozvoj chování novorozence
• základní neurologická výbava
• slouží k přežití dítěte (lidské mládě je na tom hůře než nižší savci)
• např. řada smyslů je dokončena až v 5. měsíci (porod není až tak hraniční situací – řada nedokončených věcí)
• dítě se vzhledem k velikosti své hlavy prostě musí narodit takhle nehotové, a proto je vybaveno protosociálním chováním (Langmeier) – aby si přitáhlo jednu pečující osobu (např. vybavením úsměvu apod.) a i matka je vybavena mateřskou senzitivní periodou
• používá se Pražská metoda vyšetřování novorozence (autorka Šulcová)
• jsou to pozůstatky z živočišného, vývoje, které už dítě ani nemusí potřebovat (nejsou už do té míry funkční)
• většina vymizí do 3.-3,5. měsíce po narození

Reflexy zajišťující přežití

• dýchací reflex, mrkací, polykací, sací, žvýkací, orientační (vyměšovací, obranný, polohovací)
• tvoří podklad k dalším aktivitám
• např. sací reflex – základ aktivity krmení (= komplexní aktivita), dochází k slaďování mezi matkou a dítětem, vytváří si oběma vyhovující způsob sání (rytmus, poloha dítě – prso)
• reflexní aktivita není již ryze reflexní
• u dětí předčasně narozených - na kapačkách – nutno podporovat nenutriční sání – dítě je vyživováno jinak, ale sáním se např. přikrmuje – hlavně stimulace ústní dutiny, sání

Primitivní reflexy

• subkortikálně (podkorově) založené reflexy, řízené primitivními mozkovými strukturami
• zpravidla do 1 roku vymizí = známka normálního neurologického vývoje

• plavací reflex – vymizí v 4 – 6 měsících, dítě zadržuje dech, plave s otevřenýma očima
• uchopovací reflex (palmární – dlaňový) – vymizí do 4 měsíců, udrží se vteřinku, dvě ve visu, když mu dáme držet se našich prstů, úchopový reflex je znát i pod prsty na noze
• Babinského reflex – vymizí do 8 – 12 měsíců, přejetí hrotem po plosce nohy - roztažení prstů do vějířku
• Moroův reflex [morův] – vymizí do 6 měsíců, dítě na hluk či náhlý pohyb rozhodí ručičky a vypne se do luku, pak dají ruce k sobě, dítě položíme na záda na teplou podložku a podložkou cukneme, dítě by mělo rozhodit končetiny s rozevřenými prsty a pomalu je pak navracet k „objetí“
• chůzový (step) reflex – dítě napodobuje při styku s podložkou chůzi
• tonicko-šíjový reflex - tzv. šermířská poloha - položené dítě má hlavu otočenou na stranu ruky v extenzi
• pátrací reflex - když se dotkneme prstem tváře, dítě nasměruje hlavičku směrem k dotyku
• plazivý reflex - dítě na břiše udělá pohyby připomínající plazení (výbavný lépe na těle matky)
• Landaův reflex - naznačíme dítěti pouštění, když ho držíme pod pažemi v poloze na čtyřech a ono udělá jakoby letadýlko, prohne se
• reflexivní úsměv - dítě se nejdříve směje reflexivně, jeho úsměv je okolím zpevňován a tak mu zůstane, pokud u dětí v ústavní péči úsměv zpevňován není, zapomenou ho a musí se ho pak znovu naučit za jiných podmínek

Posuzování novorozenců

Apgartest

• Virginia Apgar (1909-1974)
• test se provádí 5 minut po narození
• sleduje se:

1. zkoušení primitivních reflexů
2. barva kůže
3. tepová frekvence (má být cca 180)
4. zda dýchá a jak ( 0 bodů – nedýchá, 1 – s obtížemi, 2 – OK)
5. svalový tonus

• bodové rozmezí: 0 – 10 bodů
• 7 – 10 – dítě je OK, není v bezprostředním ohrožení života
• 0 – 4 – nutný okamžitý zásah, hrozí, že nepřežije

Brazeltonova škála

• měří schopnost novorozence odpovídat na prostředí
• sledujeme 4 dimenze chování (celkem 20 reflexů), testy se provádějí v domácím prostředí a matka hraje při testování důležitou úlohu facilitátora, který podněcuje dítě, pobízí ho, zaznamenávají se pak ty nejlepší výkony
• v testu tedy sledujeme tyto 4 dimenze chování:

1. interaktivní chování - ukazuje, jak se novorozenec adaptuje na domácí prostředí
2. motorické chování - velice důležité je pozorování toho, jestli si dítě saje paleček, tzn. pozorujeme aktivitu ručička a ústa a dále nesmíme opomenout základní reflexy
3. ovládání fyziologického stavu znamená, za jak dlouho se dítě uklidní po excitaci
4. reakce na stres - sledujeme úlekové reakce, ty samozřejmě nevyvoláváme, ale zaznamenáváme ze zkušenosti

• tato zkouška trvá přibližně půl hodiny
• prediktivní hodnota je vyšší u Brazeltonovy škály než Agparovy, je důležitější z psychologického hlediska, zkoumá reakce na 26 různých situací, celková dráždivost, reakce na chrastítka....
• používá se ve 3 dnech života, po 2 dnech se opakuje, velmi podrobná, dovede rozlišit jedince, kteří představují rizikovou populaci
• děti skórující nízko = riziková skupina z hlediska dalšího vývoje (děti méně reagují, od rodičů potřebují větší úsilí, pro okolí jsou méně uspokojující, více zanedbávané, protože potřebují větší stimulaci, protože „jsou horší“ než ostatní
• Brazelton vyvinul pro nízko skórující děti jistý trénink (pro rodiče) – učí se lépe stimulovat své potomky