Kojenecké období

Kojenecké období

• 2. až 12. měsíc
• velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
• je to kontinuum už od prenatálu
• váha vzroste 3x (12. měsíc = trojnásobek porodní váhy)
• 70. léta jiný pohled na vývoj dítěte – vzájemně si vyjít vstříc (matka × dítě) → ale má to být tak, že prvních 6. týdnů vyjít dítěti vstříc, a pak už to ritualizovat a držet pravidelnost (i dítě by mělo zažít hlad a dyskomfort)
• tělo se prodlouží o 20 cm, rozvoj kůže (pokožky), trupu, končetin
• ubývá spánku – redukce na 14 hodin (většinou cyklus 12 + 2 hodiny denně)
• potřeba dítěte, aby rodiče ritualizovali denní cyklus (pak je v 6. měsíci schopno rozpoznat noc a den)
• dítě učí ovládat své tělo → lokomoce ve vzpřímeném postoji, záměrně věc uchytí a pustí (důležitý moment kolem 12. měsíce – předtím neuměl chtěně věc upustit)
• rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru
• myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek

Arnold Gessel

• univerzita Yale
• popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)

Princip vývojového gradientu

• odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)

1. kefalokaudální směr - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
2. proximodistální směr - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
3. ulnoradiální směr - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)

Princip funkční asymetrie

• ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
• 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
• v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
• když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
• ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka

Princip individualizace

• i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte

Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí

• dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
• pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
• musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma

Princip autoregulace

• dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost

Rané formy učení

• novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
• různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení

Habituace

• přivyknutí si
• přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
• habit → zvyk
• v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce

Podmíněné reflexy

• reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
• existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
• rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů

Instrumentální podmiňování

• probíhá v pozdějším věku
• podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako S-R-S
• S – stimul, který vydá dítě pro okolí
• R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
• S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
• odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
• typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner

Latentní učení

• někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
• podmíněno existencí všech smyslů, které máme
• představitelé: ti, co akcentují zrání
• člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
• př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno

Imprinting

• učení vtisknutím
• zkoumali to etologové
• Lorenz a kačenky
• manželé Hakošovi a opičky
• srovnávací Ψ
• vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
• organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
• př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
• určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů

Vhled

• konec kojeneckého období (9. měsíc)
• základní proces pro gestaltisty
• po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení

Potřeby dítěte kojeneckého věku

Potřeba krmení

• ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně

Potřeba spánku

• otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě

Potřeba vyměšování

• v 1. roce je reflexivní, matka musí začít odhalovat pravidelnosti (vykálí se po spánku, po jídle) a zkoušet dítě vysazovat na nočník
• musí k tomu přidat příjemné prostředí (teplý nočník)
• když se nevykálí, tak dítě za 2 min sundat a vytvořit pravidelnosti (odměna při úspěchů, stálé místo nočníčku)
• při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
• pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte

Citové a sociální potřeby

• potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
• strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí

Lokomotorický vývoj

• Jaroslav Koch, motorický vývoj - autor metodiky pro jeselské instituce – vyučoval učitelky a pečovatelky, jak o děti pečovat, aby co nejvíc vynahradily rodiče
• normy většinou vycházejí z Gesella

• vyšetření kojence:

• Vývojová škála Bayleyové
• Pražská metoda vyšetřování kojence (Šoková)
• Gesellova vyšetřovací škála

1. měsíc

• schopno různých pohybů, většinou v souvislosti s reflexní výbavou
• leze po bříšku, krátce fixuje předmět (to je projevuje celkovým znehybněním)
• na krátko zvedá hlavičku, sleduje předmět očima
• projevuje se uchopování bez sledování očima
• chvíli vydrží sledovat hodně barevný předmět v jeho zorném poli
• zpozorní při výrazných zvucích (+ objímací reflex)
• matky dokáži rozlišit zvuky (např.: při hladu, bolesti, problému…)
• projevuje se prosociální chování

2. měsíc

• mírné zvednutí hlavy na zádech i na břiše, i v náruči
• sleduje hračku v úhlu 90˚ - jde za ní pohledem
• podrží si hračku a křečovitě si ji dokáže dát do zorného úhlu
• nekoordinované pokusy zaměření aktivity na cíl (očima, tělem)
• očima pozoruje pohyb osoby, dokáže přijímat tekutiny lžičkou
• zpozorní při slyšeném hlasu
• projevuje se radostná aktivita, když se někdo/něco milého objeví/přistoupí k postýlce
• většinou radostné projevy na koupání

3. měsíc

• převaluje se celým tělem, někdy až o 180˚
• otáčí hlavičku a sleduje hračku do 180˚
• udrží hlavičku nad podložkou, opírá se o loketní klouby při ležení na břiše → tím posiluje šíjové svaly a dokáže se rozhlížet
• snaha dosáhnout předměty, sleduje očima drobné pohyby předmětů
• drží hračku a trhavými pohyby ji dostane do zorného úhlu a pohybuje s ní, mává
• vyjadřuje radost a údiv, směje se (důležitý moment pro přijetí dítěte rodiči, kteří ho do teď nepřijali)
• už se dá zklidnit hlasem, hudbou
• složité chování při jídle
• z asymetrické polohy přechází do symetrické, uvolňují se mu ruce (už je nemá sevřené) → aktivní uchopování
• s pomocí chvíli sedí (podložené polštáři) →sleduje jiný horizont světa (nový pohled) – má při tom kulatou páteř → po chvíli přepadne
• začíná se diferencovat křik a projevuje se klidné broukání, zpravidla dlouhých samohlásek (když se mu některá zalíbí, opakuje ji)

4. měsíc

• zvedá hlavu a ramena, opírá se o natažené lokty (už ne o předloktí) a při tom umí zvedat jednu ruku a sáhnou pro něco → stimuluje to dlaně a rozvoj pro plazení
• chvíli dokáže stabilněji sedět a při tom dokáže něco uchopit
• vydává různé zvuky
• intenzivně si zkoumá ručičky a nožičky → počátek vnímání sebe sama (doba, kdy se dítě kousne, štípne ochutnává se) – stejným způsobem zkoumá tělo matky → odlišení toho, co je ono a co je matka

5. měsíc

• aktivně se převaluje
• drží bezpečně trup a hlavičku nad podložkou
• rozhoupává se do lezení → reflexivní plazení – pak vymizí – pak rozhoupávání se (svaly už jsou na to připraveny)
• sahá aktivně po předmětech, uchopuje je, umí mít dva předměty v rukách a je „nervózní“, když vidí ještě třetí hračku, která se mu líbí a chce jí
• sedí jen s lehkou oporou
• když je drženo, opírá se pevně nohama o podložku (není to reflexivní)
• umí projevovat spokojenost a nespokojenost už jen modulací hlasu, dá najevo, že nechce být rušeno (např. od hry)

6. měsíc

samo se přitahuje do sedu stále důležité spojení ruka – pusa odliší souhlas a nesouhlas zabarvením hlasu a dokáže rozeznat změny v hlasu (hádání rodičů → rozpláče se) rádo si v sedě hraje u stolu – hrabavým pohybem sbírá věci z rovné plochy soustředí pozornost na řadu předmětů před sebou (rozptýlí pozornost) očima dá najevo, že chce něco podat velmi se zdokonaluje modulace hlasu → lálání a dá jím najevo svou spokojenost

7. měsíc

• plazí se za hračkou, přendává si jí z ruky do ruky a při plazení si ji sebou nese
• umí se posadit, stavět se
• při hlasových projevech zdvojuje (mama, dada,…) → je to silně rodiči posilováno
• umí si samo držet i předměty, které jí, nebo láhev
• negativní reakce na cizí lidi (pláč)

9. měsíc

• aktivně navazuje sociální kontakt s dospělým, snaží se na něj žvatlat, natahuje k němu ruce
• je šťastné, že se může obsluhovat (nakrmit se,…)
• umí uchopovat drobné předměty – nebezpečí
• dobře se orientuje v bytě, schovává si věci na různých místech
• při sezení si je jisté – naklání se přitom, sedí jak dlouho chce
• aktivní lezení, rozšiřuje se akční rádius )dítě chce vše poznat – už mu nestačí jedna místnost)
• už umí boční chůzi (s držením) a někdy ještě spadne, ale šikovně – umí to
• fáze klíšťového uchopování (baví ho sbírat drobné předměty)
• rozumí drobným výzvám (udělej pacipaci, ukaž jak jsi veliký, udělej papa)