Aplikace výzkumů o resilienci

Aplikační možnosti výzkumů o psychické odolnosti

terapeutické a intervenční možnosti

• ACT - assessment, crisis intervention, trauma treatment (Roberts)
• CISM - zabránění posttraumatickému stresovému syndromu
• zvláště se pracuje s debriefingem (Mitchell, rozpracovává Bonano)
• zásadní je, aby se tato prevence nikomu nevyhnula (problém telefonistek)
• není orientován na oběti, ale na profesionály (hasiče, policisty, svědky, novináře atd.)
• stres je běžná reakce, ale posttraumatický stresový syndrom je už problém
• rizikové faktory - masivnost problému (množství zasažených lidí, závažnost situace, přítomnost dětí)

Debriefing a defusing

• Mitchell, rozpracovává Bonano
• událost se probírá v peer skupině za účasti profesionálních psychologů
• diskutuje se o události - dochází ke znovu vystavení se zážitku -> uzavření události, zbavení se psychického napětí, uvolnění pocitů viny
• měl by probíhat nejlépe následující den po akci, nejdéle po týdnu
• fáze debriefingu (celkem 7) - je důležité aby se nic nepřeskakovalo, nevynechávalo nebo nezjednodušovalo:

1. úvod - představení, sdělení očekávání, motivace, zdůraznění pravidel, rovnost - neplatí funkční hierarchie, nejde o posuzování správnosti činů, debriefing se nesnaží o hodnocení a souzení, důvěrnost všeho sdělovaného
2. představení - každý účastník sdělí proč byl při zásahu a co bylo základem jeho práce
3. emoce - mluví se o emocích, které se při zásahu objevily
4. reakční fáze - rozebírání nejhorších zážitků, většinou velmi traumatizující události jako například devastující zranění, velký počet zraněných, zranění nebo úmrtí dítěte
5. fáze symptomů - přesun od emocí zpět do kognitivní roviny - shrnutí a klasifikace stresových symptomů, hodnocení situace
6. fáze učení - hlavní projevy stresu a způsoby jejich zvládání, možnosti plnohodnotného vyrovnání se se stresorem místo využití obranných mechanismů
7. návrat - uzavření celého debriefingu kompetentní osobou, volná diskuse, zodpovězení otázek, zhodnocení -> společenská forma, občerstvení

peers

• jsou důležití, protože vědí co se děje -> mohou říci, že lidé jednali správně
• peers ale nemusí být ze stejné profese, jen musí mít zkušenost s podobnými zážitky

defusing

• zjednodušený debriefing
• používá se v případě, že na debriefing není čas - probíhá bezprostředně po události
• nejsou přítomni psychologové, ale pouze peers
• fáze defusingu:

1. úvod - stejný jako u debriefingu
2. explorace - hledání největších problémů, kombinace faktů, emocí a reakcí
3. fáze učení - navrhnutí copingových strategií
4. závěr - stejný jako u debriefingu

• důležité je věnovat se bezprostředně následujícím událostem (ne jak budou s problémem zacházet za měsíc)