Francie

< Zpět na National information infrastructure initiatives: vision and policy design

Politika informační superdálnice ve Francii: Konec technicky špičkového colbertismu?

Thierry Vedel

Úvod

Francie vždy inklinovala k riskantním podnikům v high tech oblasti (tzv. “high tech colbertism”). Tento přístup se vytrácí v souvislosti s IS. Francie přestala podporovat soukromé iniciatiny a vztah mezi vládou a soukromým sektorem se posunul od dirigismu (administrativní vedení) k pragmatismu. Francie se v souvislosti s IS přestala prezentovat jako vyjímka - její IS politika se pohybuje v rámci struktury navržené pro evropskou úroveň, ačkoliv ještě nedosáhla plné integrace v rámci EU a akceptace jednotného trhu.

Zázemí a motivace: Reaktivní politika

- leden 1994 - IS zařazeno do politického programu Francie Alainem Carignonem (Minister of Communication)

- 22.2. 1994 - předseda vlády Edouard Balladur zmocnil Gérarda Théryho (jistou dobu ředitel telekomunikací a známý jako otec Minitelu) sepsáním reportu IS

- 27.10 1994 - mezinárodní výbor zveřejnil francouzskou politiku pro IS společně se záměrem zapojit veškeré francouzské obyvatelstvo do IS do roku 2015

- leden 1995 - dedline pro volbu testování zapojení obyvatelstva do IS

- 25.-26.února 1995 - G-7 v Bruselu vedla summit vyspělých zemí na téma IS

Politika IS byla ve Francii podněcována zejména vnějšími faktory. Zaprvé vývojem IS v USA, který byl chápán současně jako nevyhnutelná budoucnost i jako výhružka. Pokud by Francie nerozvinula vlastní IS, její obyvatelstvo by bylo nuceno využívat americké databáze. Zadruhé Evropská agenda pro jednotný trh také nutila Francii k přijetí politiky IS. Rozhodnutí plně uvolnit Evropský telekomunikační trh do ledna 1998 přimělo Francii k modernizaci infrastruktury, aby omezila penetraci zahraničními společnostmi. Jeden z mála vnitřních faktorů podporujících pozitivní přístup k IS byl Eduard Balladur (předseda vlády a kandidát na prezidenta), který před volbami v roce 1995 IS prosazoval jako naděje a sny, které se stávají realitou a jako nové hranice, o jejichž dobytí lidstvo usiluje...bla bla Hlavní otázkou technologického vývoje není lidská potřeba a společenský užitek z nové infrastuktury, ale pozice francouzského průmyslu na světovém trhu.

Trend směřující k osvobození telekomunikací:

- od r. 1987 - Evropská Rada prosazuje osvobození evropského telekomunikačního trhu

- 1993 - rozhodnutí Evropské Rady o osvobození hlasových přenosů a infrastruktury do 1.ledna 1998

- 1990 - Francie osvobozuje dva segmenty telekomunikačního trhu - mobilní služby a služby s přidanou hodnotou

- od r. 1994 - Francie zrychluje proces liberalizace svých telekomunikací (oproti dřívějšímu postoji)

- 1996 - ve Francii přijat zákon - všechny telekomunikační služby jsou otevřené veřejné soutěži

- 1990 - Télécom France byl přeměněn na veřejnou korporaci a zcela oddělen od Poštovního odvětví (citlivé téma: privatizace podporována nejvyššími manažery veřejných operátorů; nepřijímána ze strany zaměstnanců - chtějí si zachovat status státní správy)

Vize a cíle

Evropský rámec

(Evropská komise, červen 1993) Bílá kniha růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti: Kritická role transevropských sítí na jednotném trhu Jedná se o klíčový dokument pro pochopení evropského přístupu k IS. Bílá kniha zkoumá způsoby, jak co nejvíce vytěžit z vnitřního trhu a podpořit soutěživost. Toto si žádá dvě akce:

• stavbu transevropských sítí ve směru transportu, energie a informací.

• změna směřování výzkumu a vývoje pro podporu spolupráce mezi evropskými firmami a výzkumnými centry (zejm. obl. informačních technologií a biotechnologie)

Vize informační společnosti ve třech bodech:

1. Informační společnost je nevyhnutelný proces započatý v USA a směřující do Evropy.

2. Informační společnost bude mít podobně zásadní vliv jako první průmyslová revoluce.

3. Ve srovnání s konkurencí má Evropa výhody (telekomunikační průmysl a kulturní pestros)

(Martin Bangemann, červen 1994) Bangemannova zpráva o informační společnosti: Víra v tržní sféru Jedná se o dokument požadovaný v Bílé knize Doporučuje spustit experimentální aplikace, které by vytvořily cyklus nabídky a poptávky, zejména z oblastí jako jsou: práce z domova, distanční vzdělávání, sítě pro univerzity a výzkumná centra, dopravní a letová kontrola...

(Thierry Breton, červen 1994) Bretonova zpráva o Telefonických službách: Dopad IS na zaměstnanost Zpráva pojednává o růstu důležitosti služeb v moderních ekonomikách. V tomto sektoru by měly být podporovány informační a komunikační technologie (nárůst produktivity a vznik prac. míst). Podle Bretona bude informační revoluce probíhat během čtyř nebo pěti desetiletí, protože lidé se potřebují přizpůsobit a využívat nové technologie.

(září 1994) Théryho zpráva o IS: Vpřed do minulosti? Podobnost s Bílou knihou a Bergmannovou zprávou: vývoj IS je nevyhnutelný a globální, bude mít vliv na konkurenceschopnost firem a vývoj služeb. Tři body Théryho plánu pro IS: • Všechny francouzské domácnosti a firmy by měly být připojeny k IS do roku 2015. • IS vyžauje masivní vývoj linek optických vláken. • Testování by mělo začít okamžitě. Théryho plán má společné prvky i s plánem Minitelu implementovaným ve Francii v 80. letech.

Strategie a politiky: Od dirigismu k pragmatismu

Role vlády byla omezena na:

• Přizpůsobení regulační soustavy

• Stimulace nových trhů a služeb

• Řízení veřejné diskuse o kapitálových podílech IS

Roku 1994 francouzská vláda zveřejnila výzvu na zkušební projekty. Po dvou letech a mnoha milionech franků bylo vybráno 244 projektů. Vláda se rozhodla zafinancovat 30 nákladů na tyto projekty. Do většiny těchto projektů byl zapojen Télécom France.

Přestože francouzský telekomunikační trh byl otevřen konkurenci, Télécom byl v této sféře vždy dominantní.

O mnoho miliard franků a 15 let později (1995) od startu kabelového plánu kabeloví operátoři trpí ztrátami. Důvodem je zejména nízký počet odběratelů. Proto byla vítána podpora ze strany státu. Není ale jisté jak bude financována modernizace sítě pro potřeby interaktivních služeb. Z důvodů vysokých cen a nízké penetrace je jisté, že tyto nové kabelové služby budou uplatňovány jen velmi pomalu.

Institucionální struktury pro koordinaci a implementaci: Mezi státem a trhem IS k sobě staví čtyři sféry: elektronický průmysl, tisk, audiovizuální média(rozhlas a TV) a telekomunikační průmysl. Kontakt těchto čtyř sfér je nutné regulovat IS politikou. Tvorba francouzské IS politiky zapojuje několik vládních orgánů: Ministerstva Průmyslu, Pošty a telekomunikací, Kultury a Komunikace. Pro potřeby IS byla zřízena trvalá “meziministerská komise” ve kterých zastupitelé průmyslu, veřejných orgánů a místních úřadů přednášejí specifická témata.

Francouzská IS bude zahrnovat regulaci jak telekomunikačních tak audiovizuálních služeb a infrastrukturu. Ta spadá pod dva orgány (CSA a DGPT), které mají na starost licence TV a rádiových stanic a televizní kabelové systémy. Tyto dva orgány byly kritizovány pro nedostatečnou nezávislost.

V prosinci 1994 Evropská komise vytvořila nový nástroj pro IS - Information Society Project Office (ISPO), jehož cílem je podporovat, propagovat a instruovat soukromé a veřejné iniciativy spojené s vývojem informační společnosti.

Důležitá je otázka, zda by vývoj IS v Evropě měla koordinovat EU nebo soukromý sektor. Zastánci modelu internetu tvrdí, že centrální řízení není potřeba a IS by takto mohla růst jako síť sítí postupným přidáváním stavebních kamenů. Zda by se tento model v případě IS uplatnil, není jasné.

Služby NII, přítomnost a budoucnost: Je nějaký život po minitelu? V první polovině 90. let hraje Minitel důležitou roli. Téměř čtvrtina poskytovatelů služeb jsou nezávislé specializované firmy poskytující svoje služby prostřednictvím Minitelu. Nejvyužívaněšími službami Minitelu jsou: elktronický adresář, bankovnictví, dopravní informace a nakupování. Od roku 1987 do roku 1994 poklesl uživatelský čas strávený u Minitelu. Nejpravděpodobnější příčinou je pokles zájmu ze strany uživatelů vlastnících PC.

Na konci roku 1995 byla penetrace internetem stále velmi nízká. Z celkového počtu uživatelů 200 tisíc je polovina akademiků. Vývoji online služeb ve Francii i Evropě brání zejména nízký počet počítačů vybavených modemem, široká škála jazyků a roztříštěnost trhů v Evropě a nutnost vyhovět požadavkům Evropské komise, že daná online služba nepředstavuje žádnou překážku konkurenci.

Desetiletá zkušenost s Minitelem nás může poučit ohledně společenských potřeb v souvislosti s informačními službami:

• většina uživatelů usměrnila svou počáteční vysokou spotřebu služeb a zaměřila se na několik vybraných

• elektronický adresář byl magnetem, který přitahoval nové uživatele; ti se seznámili s Minitelem a začali využívat i jeho ostatní služby

• komunikační služby Minitelu hrály zásadní roli v četnosti jeho užívání; fascinace těmito službami postupně upadá

• reklama se v rámci Minitelu příliš nerozvinula; může to být způsobené formátem Minitelu s chudou grafikou

• dlouhodobá životaschopnost služeb není závislá na jejich hodnotě, ale na jejich proslulosti; zprostředkovatelé služeb nuceni nepřetržitě inzerovat své služby

• koncept videotexu jako druhu elektronických novin neuspěl

Otázky a vyhlídky do budoucnosti Debata kolem IS ve Francii přinesla i otázku, zda je vybudování zcela nové sítě nezbytné pro rozvoj IS. Příznivci tohoto názoru argumentovali vznikem požadavků na zcela nové služby v budoucnosti, proto je nová síť nezbytná. Odpůrci názoru toto téma nepovažovali za aktuální.

Ve snaze zhodnotit, zda se vůbec vytvoří poptávka po online informačních službách, které slibuje IS, nebyly brány v potaz důležité sociologické aspekty a vycházelo se primárně ze současných praktik.

Universal service - přístup k informačním službám pro všechny - informační společnost. - kritický moment v tvorbě IS, vyvstává otázka základních lidských potřeb a žebříček hodnot ve společnosti.