IKEA efekt
IKEA efekt je příkladem kognitivní zkreslení, ve kterém lidé přisuzují velkou hodnotu věcím, které částečně vytvořili.[1] Název je odvozen od švédského výrobce a obchodníka s nábytkem IKEA, který prodává mnoho nábytku vyžadujícího montáž.
Experiment
První experimentální výsledky týkající se tohoto fenoménu byly poprvé publikovány Michaelem I. Nortonem z Harvard Business School, Danielem Mochonem z Yale University, a Danem Ariely z Duke University v roce 2011.
Jejich experimenty ukazují dopady vlastní montáže na hodnocení výrobku. Ze serií experimentů vyplývá, že pokud se lidé podílejí na výrobě výrobku, cení si ho posléze více, než kdyby pro jeho vznik neměli investovat nějaké úsilí.[1]
Příklad:Jeden z experimentů zkoumal, zda probandi byli ochotni platit více za nábytek, který částečně montovali narozdíl od nábytku hotového.[1]