Krev

• krev - sanguis - neprůhledná tekutina
• 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -> 3. nejtěžší část těla
• nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích, krev se vždy přesune tam, kde je jí zrovna třeba
• zásobárna krve: játra, slezina, podkožní cévní pleteně
• denní produkce je 50 mm³, tj. 18 l/rok; 3x/rok se krev obměňuje
• z krve vzniká tkáňový mok, který vyplňuje mezibuněčné prostory, vzniká z krevní plazmy, přenáší kyslík a živiny
• z tkáňového moku vzniká lymfa (míza), která sbírá plodiny metabolismu, soustřeďuje se do mízních vlásečnic a pryč z těla
• maximální možná ztráta krve:
  • otevřené krvácení - člověk umře při ztrátě 1-1,5 l
  • vnitřní krvácení až 2 l (je nenápadnější a nebezpečnější)

Funkce krve

• okysličení - transport dýchacích plynů
• transport živin, vitamínů, hormonů
• transport odpadních látek
• termoregulace
• homeostáza - stálost vnitřního prostředí
• podíl na imunitě + alergických reakcích
• zastavení krvácení

Složení krve

• krevní plazma

• krevní elementy (erytrocyty, leukocyty, trombocyty)

Krevní plasma

• 2,5 - 3,5 litrů → 5%
• nažloutlá tekutina, stálé složení

Složení

• 92 % voda
• 7,1 % organické látky
  • bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek; fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
• 0,9 0 soli
• AMK, vitamíny
• cukry: zdroj energie, stálost glukózy (krevního cukru)
  • glykémie - koncentrace glukózy v krvi; 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm³, závisí na příjmu potravy); glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní), hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech,
  • hypoglykémie - pokles -> třes, slabost, malátnost -> člověk se musí najíst, je to známka toho, že organismus špatně zpracovává (obvykle cukrovka); vyšší hodnota je hyperglykémie
• žlučová barviva
• 1 % anorganických látek: NaCl (chlorid sodný), kyselý uhličitan sodný -> udržují osmotický tlak - poměr plazmy v tkáňovém moku -, a napomáhají udržení pH krve
  • norma je pH plazmy 7,4 a jakékoli narušení je špatné!
  • alkalóza - nad 7,45
  • acidóza - pod 7,35

Krevní elementy

• hematopoeza - proces vzniku krevních elementů

Erytrocyty - červené krvinky

• vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
• stálý počet, muži 5-5,5 miliónu/ litr, ženy 4,5 miliónu/ litr
• velikost: 7,4 mikrometru, životnost asi 120 dnů
• nemají jádro
• funkce - přenos dýchacích plynů O² a CO²
• anémie (chudokrevnost) - nedostatek ČK nebo jsou nefunkční
• hemoglobin - barvivo ČK, dvě složky - globin (bílkovinná složka) a hem (barvivo, obsahuje Fe 2;, na které se váže kyslík)
• hemoglobin je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou
• oxyhemoglobin - vazba 0² na hemoglobin
• karbaminohemoglobin - vazba s CO²
• nepevné vazby, snadno se uvolní
• karboxyhemoglobin - vazba s CO -> pevnější vazba; vytěsní kyslík a ztratí se dýchací funkce -> člověk se otráví, malátnost, spavost, smrt
  

Leukocyty - bílé krvinky

• počet: 4- 10 tisíc ženy i muži
• mají jádro a různý tvar; životnost různá (hodiny až dny)
• snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
• funkce: obrana proti infekcím
• podle výskytu granulů v jádře se dělí na:

Granulocyty

• 75 % BK, mají granule (cukr+tuk) v cytoplazmě; malé, relativně členité jádro
  • neutrofily - funkce - diapedéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, indikátor zánětu, jejich počet se zvětšuje při nemoci, sportu a těhotenství
  • eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí (chemicky to rozloží), dochází pouze k diapedéze, nemají tak členité jádro
  • bazofily - málo, význam neznámý

Agranulocyty

• bez zrnek v protoplazmě i jádru, velké monotónní jádro
  • lymfocyty - diapedéza, produkují bílkoviny -> látky proti zánětům , tvoří se v mízních uzlinách
  • monocyty -největší bílé krvinky , fagocytóza

Trombocyty - krevní destičky

• počet: 300 tisíc mm³/ litr muži i ženy
• funkce: podíl na srážení krve - hemostáza
  • podkladem je porušení cévní stěny
  • fibrinogen se změní na fibrin (součást krevního koláče), k této přeměně je třeba spouštěcí enzym trombin, který je v krvi, ale musí být nejprve aktivován neaktivním protrombinem, na jehož tvorbě se podílí vitamín K v játrech; k přeměně protrombinu na trombin je třeba enzymu trombokináza (součást kr. destiček, z nichž se uvolní)
  • trombokináza je v játrech, na aktivaci se podílí vápníkové ionty
  • přeměnou fibrinogenu na fibrin dochází ke zpevňování destiček trombů a zachycování dalších erytrocytů a trombocytů
  • vytváří se neaktivní červený fibrin -> hemostatická zátka
• srážlivosti krve lze zabránit tím, že přidáme do krve látku, která váže vápníkové ionty -> naváže kyselý šťavelan sodný, ten naváže trombokinázu (např. v rámci vyšetření)
• sedimentace - diagnostická technika, která zjišťuje zánětlivé procesy v těle, neřekne kde je zánět, ale že je přítomen
  • pokles krvinek v závislosti na čase, závisí to na počtu bílkovin v krevní plazmě
  • jakékoli změny těla mění rychlost sedimentace
  • normální hodnota 1-3mm/hod. u mužů, 1-7mm/hod. u žen
  • nejvyšší hodnoty onkologické či plicní onemocnění (až 80mm/hod.)

Obranyschopnost - imunita

Imunizace

• proces ochrany organismu, tvorba protilátek, fagocytóza
• může být buď obecná (vytváří si člověk sám) nebo specifická
• imunita zejména odvozena od funkce leukocytů
• škodliviny v těle aktivují antigeny, které svou strukturou jsou schopné vyvolat imunitní odpověď
• imunita:
  • vrozená - od matky v zákl. rovině, nitroděložně přes placentu, chrání dítě v prvních hodinách
  • získaná - aktivní (sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům) a pasivní (dodaná hotová protilátka, např. injekce)
  • specifická - dostáváme protilátky na specifické bakterie (např. na spalničky)
• protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v BK a hromadí se v krevní plazmě, chemicky to jsou gamaglobuliny (bílkoviny)
• když do těla vnikne antigen, spouští šokovou reakci
• anafylaxe - přecitlivělá reakce organismu, může ohrozit na životě, anafylaktický šok -> vytvoří se velké množství protilátek, čímž organismus ohrožuje sám sebe, a zvýší se kr. tlak -> dochází k bolestem hlavy, zčervenání, závratím, zkrácení dechu až k selhání kardiovaskulárního systému (infarkt)

Krevní skupiny

• Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
• antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - aglutinogeny a označují se velkými písmeny A nebo B
• v krevní plazmě jsou látky shlukující - aglutininy, které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
• setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
• v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
• univerzální dárce je 0, univerzální příjemce je AB

Skupina A - 44 % lidí

• v erytrocytech aglutinogen A
• plazma aglutinin anti B

Skupina B - 18 % lidí

• v erytrocytech aglutinogen B
• plazma aglutinin anti A

Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce

• v erytrocytech nic
• v plazmě aglutinin anti A, anti B

Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce

• v erytrocytech aglutinogen AB
• v plazmě nic

• existuje dalších asi 30 aglutinogenů, které určují typologii krve (důležité např. pro transplantaci atd., při běžném dárcovství se nezjišťuje)

• Rh faktor - pozitivní/ negativní; pozitivní asi 85 % lidí; obecně v krvi nejsou protilátky proti Rh faktoru, vytváří se teprve když se Rh pozitivní krev vpraví do Rh negativní (v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je-li otec Rh +), nebezpečné pro dítě (billirubin je pro plod toxický - napadá mozková jádra, dítě žloutne -> mentální vývoj a kognitivní funkce jsou narušeny)
• nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích (matka již má protilátky), proto matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
• při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. fetální erytroblastóze, fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)
• transfuze = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu

Onemocnění krve

• dají se zjistit v krevním obrazu

Erytrocyty

Anémie

• různé důvody (málo Fe, nízká hladina/ kvalita Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
• bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...
• dodává se železo, látky podporující tvorbu ČK, zasahuje se do imunitního systému - jde o příčinu, která to vyvolala

Leukocyty

Leukémie

• onkologické onemocnění 1 části či celého spektra
• Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života

• Dospělá chronická leukémie:

1. Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
2. Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně

• Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně

Trombocyty

• Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
• Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
• Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednášky Dr. Šivicové