Napomenutí egyptského mudrce (Ipuverovy nářky nad zkázou Staré říše)

Ipuverovy nářky, text, psaný klasickou egyptštinou a známý také jako Napomenutí egyptského mudrce( Papyrus Leiden I 344 recto) je skladba, která popisuje období konce Staré říše. Samotná doba sepsání textu je však nejistá, jelikož dochovaný papyrus je novoříšskou kopií, ale podle paleografie, ortografie a podobnosti s jinými texty byl sepsán zřejmě v průběhu Střední říše, různí badatelé se pak přiklánějí spíše k začátku či konci tohoto období.

Papyrus byl v roce 1828 zakoupen Giovannim Anastasim a dnes se nachází v nizozemském Národním muzeu starožitností v Leidenu.

Obsah

Začátek textu je poškozen a nelze jej zcela přesně rekonstruovat. Samotný text lze rozdělit na několik částí, přičemž v každé z nich jsou jednotlivé věty uvedeny určitou frází.

V první a druhé části jsou věty uvedeny částicemi, a to nejprve slovem „hle“ (jwms) a „pohleďte“ (mTn). V těchto úsecích vypravěč popisuje zemi, kterou postihují různá neštěstí, ať už se jedná o přírodní katastrofy, politické bouře nebo sociální nepokoje. Text je psán z pohledu vysoce postavené osoby, která popisuje stav, kdy je vše vzhůru nohama, zmizely staré pořádky a nic už není tak, jak tomu bývalo. Na začátku textu se dozvídáme o nepokojích, šarvátkách a přítomnosti nepřátel na egyptském území, stejně tak jako o morálním úpadku. Lidé se navzájem zabíjejí, obyvatelé měst z nich byli vyhoštěni, šlechtici nemají žádné slovo a naopak zloději a uprchlíci rozkazují. Cesty již nejsou bezpečné, v zemi je hlad, bída a nemoci. Dokonce ani královská a božská autorita již neplatí, chátra ničí spisy a zákoníky na ulicích a prochází se v místech, kam by měli vstupovat jen povolaní, tajemství kněží a bohů jsou vyzrazena a přestávají tak mít jakoukoliv hodnotu. Dějí se věci, které se nikdy nestaly, král je sesazen, bída a zmatek je i v samotném královském paláci. Následuje pasáž, kdy je žalostný stav země popisován na základě kontrastu toho, co bylo dříve, a jak je tomu nyní – lidé, kteří si stavěli honosné hrobky jsou vyhozeni na ulici a stali se z nich otroci, a naopak z těch, kteří neměli nic se stali boháči a lůza rozkazuje, nic není na svém místě a staré pořádky již neplatí.

V další části je každá věta uvedena „je zničené“ (HD), kdy je stále popisován úpadek Egypta. Po několika větách se však toto slovo mění na imperativ, a lidé jsou nabádáni k tomu, aby zničili nepřátele rezidence.

V následující části, která je uvedeny slovy „pamatujte (na)“ (sxA), Ipuver připomíná záležitosti, které by měly zajistit správný chod světa a řád maat. Domnělý autor textu tak obyvatele Egypta nabádá, aby předkládali bohům obětiny a dodržovali předepsané rituály.

Následuje část textu, kde Ipuver hovoří o stvořitelském bohu, a táže se, jak je možné, že stvořitel nepoznal pravou povahu lidí, protože kdyby ji znal, zajisté by je ihned po stvoření zničil. Posléze běduje, že i když se na boha obrací, nelze jej najít, a na zemi není vidět působení jeho moci, jako by snad spal. V tuto chvíli se vyprávění mění na promluvu přímo k bohu, Ipuver se na něj obrací a říká, že jej volal, ale nenašel, a že je zbytečné v této době volat bohy, neboť ti nechávají Egypt tak, je, a dopustí, aby lidé překračovali jejich nařízení a páchali zlo, protože bohů se to netýká.

V následující pasáži textu jsou věty uvedeny formulí „je opravdu dobré“ (jw jrf Hm.w nfr), kde Ipuver popisuje ideální stav, jak by země měla vypadat – hloubí se kanály,staví pyramidy, šlechtici se starají o své poddané, je obětováno bohům, slaví se svátky, lidé se radují a každý člověk má také zajištěn pohřeb. Tato ideální představa je však ukončena konstatováním, že už nelze najít nikoho, kdo by povstal a nastolil znovu tento stav, a Ipuver opět běduje nad situací v zemi. Celý text končí částí, kdy Ipuver promlouvá k „Pánu všeho“, tedy nejvyššímu bohu, nicméně konec textu je poničen a nelze jej zcela přesně rekonstruovat.

Interpretace

Badatelé se stále přou především o to, zda se jedná o součaný popis, zachycující skutečné historické události, nebo pozdější text ze Střední říše, který měl ukázat znovunastolení pořádek. A. Gardiner, který text přeložil v roce 1909, zastával názor, že se jedná sice o pesimistický, ale současný popis historické skutečnosti. Naproti tomu např. B. Kemp zastává názor, že se jedná o text ze Střední říše, který měl ukázat chaotickou situaci na konci Staré říše a v Prvním přechodném období, a tak dává důraz na to, že panovníci Střední říše zemi opět konsolidovali a upevnili zavedené pořádky.

Literatura

Přepis originálního textu:

Napomenutí egyptského mudrce / Nářky Ipuverovy (Gardiner, Alan Henderson 1909 : The admonitions of an Egyptian sage from a hieratic papyrus in Leiden (Pap. Leiden 344 recto). Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Literatura:

Enmarch, Roland. 2008 : A world upturned: commentary on and analysis of The dialogue of Ipuwer and the Lord of All. Oxford: Published for The British Academy by Oxford University Press.

Fermat, A., Lapidus, M. 199 : Les prophéties de l'Égypte ancienne. Textes traduits et commentés, Fuveau, La Maison de Vie,Collection Égypte.

Foster, J. L. 2006 : The desolation of Ipuwer. Journal of the Society for the Study of Egyptian Antiquities 33, 79-84.

Gardiner, Alan Henderson 1909 : The admonitions of an Egyptian sage from a hieratic papyrus in Leiden (Pap. Leiden 344 recto). Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung.

Kemp, Barry J. Ancient Egypt 1991 : anatomy of a civilization. reprinted. London: Routledge.

Lichtheim, M. 1996 : Didactic literature. In Loprieno, Antonio (ed.), Ancient Egyptian literature: history and forms, 243-262. Leiden; New York; Köln: E. J. Brill.

Lichtheim, M. 1975: Ancient Egyptian literature: a book of readings. Berkeley: University of California Press.

Vachala, B. 1992 : Moudrost starého Egypta. 1. vyd. Praha: Knižní podnikatelský klub.