Spinoza – přínos pro psychologii

Baruch de Spinoza (1632-1677)

• holandský filozof židovského původu
  
• Pokusil se překonat karteziánský dualismus svým filozofickým monismem.
  
• Podle Spinozy jsou duch a hmota dvě stránky téže podstaty (substance), která se někdy jeví jako duchovní a jindy jako hmotná.
• Spinozovou hlavní filozofickou tezí je „Bůh čili příroda čili podstata“.
• Nekonečná substance neboli Bůh má dvě vlastnosti a tyto dvě vlastnosti si uvědomujeme — myšlení a rozlehlost. Také každou jednotlivou lidskou bytost můžeme pozorovat z těchto dvou hledisek.
• Podle Spinozy tedy duše a tělo nejsou dvě odděleně substance, ale dvě stránky jedné a téže podstaty. Provázanost tělesných a duševních jevů je zvlášť patrná u afektů, což jsou psychické zážitky provázené výraznými fyziologickými změnami.
• Ve spise Etika vyložená na geometrický způsob věnoval Spinoza velkou pozornost popisu a analýze lidských citů. * Rozlišil tři základní city: radost, smutek a touhu. Všechny ostatní city lze podle jeho názoru vyložit z těchto tří citů základních; liší se pouze představami, které se k nim pojí.
• Spinoza se v Etice zabývá také problémem svobodné volby, na jedné straně považuje člověka za součást Boha (přírody), současně však připouští, že člověk je schopen své vášně a city ovládat rozumem.

Thomas Hobbes (1588 - 1679)

• Nejvýznamnějším spisem je Leviatan (1651)

• T. Hobbes k fantazii: ,,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''.

• Hobbes rozlišoval mezi a) představami prostými – vzpomínkami a b) představami složenými – kombinacemi mezi již uloženými představami prostými, a právě tyto představy považoval za výtvory fantazie jakožto specifické lidské schopnosti, funkce.
• Myšlení považuje Hobbes za sousednost představ, která vychází z předchozí zkušenosti.
• Toto řazení myšlenek může být buď neúmyslné, nebo úmyslné, rozlišuje tedy volné a řízené asociace.
• Duše je pro Hobbese prázdný pojem - smysl mají jen jevy vědomí a jejich pohyb by měl být vyjadřován zákony matematicko-mechanistiké povahy.

Odkazy

Použitá literatura

• Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.