Šablona:Článek týdne/2016/06

Verze z 13. 1. 2016, 15:28, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastnosti světla, jež se nazýv…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vnímání barev je možné díky fyzikální vlastnosti světla, jež se nazývá vlnová délka. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží.

Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra

Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy.


O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané čípky (vedle tyčinek, které umožňují vnímání kontrastů). Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. Záření o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se směsí těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi.

Oko vnímá záření aditivně a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.