Šikana ve školní třídě - možnosti psychologické intervence: Porovnání verzí

Řádek 19: Řádek 19:
 
===Reference===
 
===Reference===
 
   
 
   
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
+
<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br>
Hartl, P., Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.
+
<ref>Hartl, P., Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.</ref>Hartl, P., Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.<br>
Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.
+
<ref>Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.</ref>Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.<br>
+
 
 
===Literatura===
 
===Literatura===
 
DOPLNIT – zde se myslí jakákoliv doporučená literatura nad rámec použitých zdrojů
 
DOPLNIT – zde se myslí jakákoliv doporučená literatura nad rámec použitých zdrojů

Verze z 14. 4. 2020, 00:51

Šikana
Pojem šikana ve školním prostředí označuje takové chování, kdy jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ponižuje či týrá většinou slabší jedince a používá k tomu agresi a manipulaci.[1]


Intervence
Intervence znamená v širším slova smyslu zákrok, zásah ve prospěch dané situace. V kontextu šikany ve školní třídě pak hovoříme o práci se třídou, která je definována jako cílený, předem promyšlený zásah zaměřený na zmírnění tíživé situace, a to pomocí technik směřujícím ke změně, řešení a nápravě.[2]

Role školního psychologa

Role školního psychologa v rámci školní šikany spočívá především v intervenci, tedy v práci se třídou, kde se šikana v určité formě vyskytla a je již vyšetřena. Školní psycholog by si měl udržet důvěru třídy, měl by vystupovat jako nestranný a neměl by se přímo podílet na vyšetřování tak, aby o tom věděli členové třídy. Může však podávat doporučení pro proces vyšetřování či volbu metodologie osobám, které vyšetřování šikany ve školní třídě vedou. Bývají to členové neformálně vzniklého vyšetřovacího týmu vedeného nejčastěji metodikem prevence. Cílem školního psychologa je následná intervence zaměřená na oběti a agresory jako jednotlivce, na celý třídní kolektiv, popřípadě další osoby úzce spojené s konkrétním případem šikany.[3]

Průběh intervence

Jakákoliv intervence ve školní třídě je specializovaná činnost s vysokými nároky na ovlivňování vztahů, atmosféry a chování jedinců. Působení na kolektiv žáků a práce s třídní dynamikou je v případě intervence po výskytu šikany velice náročná. Proto je před samotným zahájením procesu intervence nutná pečlivá příprava a zajištění dostatku informací. Psycholog by měl vědět, kdy a za jakých okolností došlo ke vzniku problému, jaká je historie, hierarchie a klima třídy či v jaké vývojové fázi se třída právě nachází. Samotná intervence ve školní třídě by měla být započata navázáním důvěry a skupinové aliance. Právě důvěra je hlavní podmínkou k efektivitě intervenčního procesu. Psycholog by měl být k samotnému řešení problému přizván ze strany třídy. Do důvěry mezi žáky a psychologem spadá například práce s tajemstvím, zaujetí postoje, neslibovat nemožné, myslet na mlčící členy nebo například i emoční naladění na třídu. Dalším krokem intervence je směřování diagnostika problému, která je ideálně odkryta pomocí žáků, kteří jsou vedeni k rozboru zakázky. U tohoto kroku je důležité vyhnout se hodnocení a nechat volný průběh kritice ze strany třídy. Následující etapou intervence je hledání vhodného řešení situace. Toto řešení by neměl psycholog radit, jelikož jeho řešení nemusí být pro třídu vhodné a efektivní. Může však nabízet řešení jako alternativy. Žáci si však ve finále musí najít vlastní řešení, které přijmou za svou normu. Jestliže si třída zvolí řešení, je důležité dohodnout se na jeho dodržování a fungování. Pokud žáci vyzvou psychologa, aby se podílel na řešení, může pomáhat s dodržováním řešení, které může v případě nutnosti označit za nefungující.

Odkazy

DOPLNIT

Reference

[4]Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
[5]Hartl, P., Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.
[6]Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.

Literatura

DOPLNIT – zde se myslí jakákoliv doporučená literatura nad rámec použitých zdrojů

Externí odkazy

DOPLNIT

Zdroje obrázků

DOPLNIT

Klíčová slova

DOPLNIT

  1. Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
  2. Hartl, P., Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  3. Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.
  4. Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
  5. Hartl, P., Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  6. Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.