2. Změny a poruchy emotivity, afektivity a citů: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
= 2.1 Rysy emocí = | = 2.1 Rysy emocí = | ||
− | * subjektivnost – emoce vyjadřují a odráží subjektivní vztah k předmětům a jevům | + | * '''subjektivnost''' – emoce vyjadřují a odráží subjektivní vztah k předmětům a jevům |
− | * polarita – protikladné dvojice emocí (příjemné, nepříjemné; kladné, záporné; uspokojující, neuspokojující) | + | * '''polarita''' – protikladné dvojice emocí (příjemné, nepříjemné; kladné, záporné; uspokojující, neuspokojující) |
− | * aktuálnost – mají vztah k aktuálně probíhajícímu dění | + | * '''aktuálnost''' – mají vztah k aktuálně probíhajícímu dění |
− | * dynamičnost – mění se kvantitativně i kvalitativně ve svém průběhu podle potřeby | + | * '''dynamičnost''' – mění se kvantitativně i kvalitativně ve svém průběhu podle potřeby |
− | * asociativnost – vyskytují-li se vedle sebe dvě emoce různé kvality, vzniká z nich asociací nová emoce, která není jen jejich prostým součtem | + | * '''asociativnost''' – vyskytují-li se vedle sebe dvě emoce různé kvality, vzniká z nich asociací nová emoce, která není jen jejich prostým součtem |
− | * iradiace – výsledná emoce se uplatní dominantně a ostatní jsou jí podřízené, výsledná emoce iradiuje na ostatní | + | * '''iradiace''' – výsledná emoce se uplatní dominantně a ostatní jsou jí podřízené, výsledná emoce iradiuje na ostatní |
− | * přesun emocí – možnost přenosu emocí z jednoho jevu na druhý nebo na několik jevů, příp. na všechny | + | * '''přesun emocí''' – možnost přenosu emocí z jednoho jevu na druhý nebo na několik jevů, příp. na všechny |
==2.1.1 Tělesné projevy== | ==2.1.1 Tělesné projevy== | ||
− | * mimika – z výrazu tváře lze vyčíst radost, překvapení, strach, hněv, odpor, pohrdání a další | + | * '''mimika''' – z výrazu tváře lze vyčíst radost, překvapení, strach, hněv, odpor, pohrdání a další |
− | * pantomimika – posunky, gesta, pohyby, držení těla vyjadřující emoce | + | * '''pantomimika''' – posunky, gesta, pohyby, držení těla vyjadřující emoce |
− | * hlasový výraz – hlas se mění dle intenzity a zabarvení emocí | + | * '''hlasový''' '''výraz''' – hlas se mění dle intenzity a zabarvení emocí |
− | * vegetativní a hormonální změny – změny krevního tlaku, tepu, dechu, pocení, slinění, zčervenání/zblednutí, koncentrace moči, vyměšování žaludečních šťáv apod. | + | * '''vegetativní a hormonální změny''' – změny krevního tlaku, tepu, dechu, pocení, slinění, zčervenání/zblednutí, koncentrace moči, vyměšování žaludečních šťáv apod. |
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
= 2.2 Dělení emocí = | = 2.2 Dělení emocí = | ||
− | :* Podle polarity | + | :* Podle '''polarity ''' |
::* Kladné a záporné | ::* Kladné a záporné | ||
::* Libé a nelibé | ::* Libé a nelibé | ||
::* Stenické a astenické | ::* Stenické a astenické | ||
− | :* Podle kvality | + | :* Podle '''kvality ''' |
::* Nižší – individuální (radost, smutek, strach), | ::* Nižší – individuální (radost, smutek, strach), | ||
::* tělesné (hlad, žízeň, únava) | ::* tělesné (hlad, žízeň, únava) | ||
::* Vyšší – sociální, etické, estetické | ::* Vyšší – sociální, etické, estetické | ||
− | :* Podle intenzity a trvání | + | :* Podle '''intenzity a trvání''' |
::* Afekty | ::* Afekty | ||
::* Nálady | ::* Nálady | ||
− | :* Podle struktury a obsahu – paratymie, fobie aj. | + | :* Podle '''struktury a obsahu''' – paratymie, fobie aj. |
− | :Vyšší city | + | :'''Vyšší city''' |
::* směřují mimo naši osobu k nadosobním zájmům, ontogeneticky nejvýše diferencované, nejmladší a nejpokročilejší | ::* směřují mimo naši osobu k nadosobním zájmům, ontogeneticky nejvýše diferencované, nejmladší a nejpokročilejší | ||
::* do značné míry určují společenský i sociální vztah mezi lidmi a vytvářejí úctu a soucit k druhému | ::* do značné míry určují společenský i sociální vztah mezi lidmi a vytvářejí úctu a soucit k druhému | ||
::* zranitelnější než nižší – proto při poruše dochází nejprve k vyhasínání vyšších citů, nižší si poměrně dlouho uchovávají odolnost a své původní vlastnosti | ::* zranitelnější než nižší – proto při poruše dochází nejprve k vyhasínání vyšších citů, nižší si poměrně dlouho uchovávají odolnost a své původní vlastnosti | ||
::* dále se dělí na: | ::* dále se dělí na: | ||
− | :::* sociální – vyjadřují vztahy k druhým lidem, skupinám a jiným sociálním jevům – sympatie, antipatie, láska, nenávist, úcta apod. | + | :::* '''sociální''' – vyjadřují vztahy k druhým lidem, skupinám a jiným sociálním jevům – sympatie, antipatie, láska, nenávist, úcta apod. |
− | :::* etické – postoj k vyšším mravním hodnotám – cit pro právo, spravedlnost, odpovědnost | + | :::* '''etické''' – postoj k vyšším mravním hodnotám – cit pro právo, spravedlnost, odpovědnost |
− | :::* estetické – smysl pro krásu, harmonii apod. | + | :::* '''estetické''' – smysl pro krásu, harmonii apod. |
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
==2.3.1 Poruchy afektu== | ==2.3.1 Poruchy afektu== | ||
− | :* afekt | + | :* '''afekt''' |
::* – intenzivní emoce, vzniká náhle, prudce a má konkrétní zaměření, podnět více i méně intenzivní (afekt vzteku, radosti, úžasu, děsu, úzkosti). Afekt nižší intenzity ještě fyziologický, vyšší intenzity je již patologický. Doprovázen značnými vegetativními příznaky (zčervenání/zblednutí, zrychlení pulzu, zvýšení tlaku) a mimickými projevy (smích, pláč, zaťaté pěsti, podupávání...) | ::* – intenzivní emoce, vzniká náhle, prudce a má konkrétní zaměření, podnět více i méně intenzivní (afekt vzteku, radosti, úžasu, děsu, úzkosti). Afekt nižší intenzity ještě fyziologický, vyšší intenzity je již patologický. Doprovázen značnými vegetativními příznaky (zčervenání/zblednutí, zrychlení pulzu, zvýšení tlaku) a mimickými projevy (smích, pláč, zaťaté pěsti, podupávání...) | ||
− | ::* -nedojde-li k okamžitému vybití, dochází k městnání afektu – série nepříjemných podnětů se potlačuje a pak dojde k výbuchu po nepatrném podnětu | + | ::* -nedojde-li k okamžitému vybití, dochází k '''městnání afektu''' – série nepříjemných podnětů se potlačuje a pak dojde k výbuchu po nepatrném podnětu |
− | ::* - přesun afektu – jedinec na silný prvotní podnět nereaguje, ale na jiný, slabý, reaguje prudce, bouřlivě | + | ::* - '''přesun afektu''' – jedinec na silný prvotní podnět nereaguje, ale na jiný, slabý, reaguje prudce, bouřlivě |
− | ::* - sdružení afektu – rozšíření emoční reakce na další předměty nebo osoby, které měly třeba jen zevní a náhodnou spojitost s událostí, jež vyvolala afekt | + | ::* - '''sdružení afektu''' – rozšíření emoční reakce na další předměty nebo osoby, které měly třeba jen zevní a náhodnou spojitost s událostí, jež vyvolala afekt |
− | ::* - odreagování afektu – uvolnění afektu nějakým náhradním způsobem | + | ::* - '''odreagování afektu''' – uvolnění afektu nějakým náhradním způsobem |
− | :Poruchy s nepřiměřenou intenzitou emocí (afekty): | + | :'''Poruchy s nepřiměřenou intenzitou emocí (afekty):''' |
− | ::* nezvládnutý afekt – mimořádně silný afekt, při němž není postižený schopen v dostatečné míře ovládnout své chování pro intenzivní emoční tenzi, přestože si uvědomuje, co dělá. Nejde o absolutní neschopnost ovládat své jednání, schází zde jakákoli porucha vědomí a nedochází k amnézii. Jednání může být nepromyšlené a mohou se vyskytnout násilné činy | + | ::* '''nezvládnutý afekt''' – mimořádně silný afekt, při němž není postižený schopen v dostatečné míře ovládnout své chování pro intenzivní emoční tenzi, přestože si uvědomuje, co dělá. Nejde o absolutní neschopnost ovládat své jednání, schází zde jakákoli porucha vědomí a nedochází k amnézii. Jednání může být nepromyšlené a mohou se vyskytnout násilné činy |
− | ::* patický afekt – od normálního či nezvládnutého se liší: | + | ::* '''patický afekt''' – od normálního či nezvládnutého se liší: |
:::* výrazně vyšší intenzita | :::* výrazně vyšší intenzita | ||
:::* delší trvání | :::* delší trvání | ||
Řádek 84: | Řádek 84: | ||
:::* nejčastěji k němu může dojít na oslabeném, eventuálně encefalopatickém terénu u poruch osobnosti, epilepsie, v alkoholové opilosti (může se jednat o patickou opilost), demence, ale i u normálních lidi při vyčerpání, hladovění, nevyspání, po zdrcujícím zážitku | :::* nejčastěji k němu může dojít na oslabeném, eventuálně encefalopatickém terénu u poruch osobnosti, epilepsie, v alkoholové opilosti (může se jednat o patickou opilost), demence, ale i u normálních lidi při vyčerpání, hladovění, nevyspání, po zdrcujícím zážitku | ||
:::* forenzní význam – proběhlá porucha vědomí ve smyslu mrákotného stavu znamená, že jedinec nebyl schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a nebyl ani schopen toto jednání ovládat – průkaz patického afektu vždy velmi obtížný a musí vycházet z velmi přesného a pečlivého hodnocení projevů vyšetřovaného | :::* forenzní význam – proběhlá porucha vědomí ve smyslu mrákotného stavu znamená, že jedinec nebyl schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a nebyl ani schopen toto jednání ovládat – průkaz patického afektu vždy velmi obtížný a musí vycházet z velmi přesného a pečlivého hodnocení projevů vyšetřovaného | ||
− | ::* afektivní stupor – fáze prvotního zárazu je oproti normálnímu průběhu vystupňovaná v afektivní stupor, dostaví se většinou po hrůzné události, katastrofických situacích, vzácněji po radostných zprávách | + | ::* '''afektivní stupor''' – fáze prvotního zárazu je oproti normálnímu průběhu vystupňovaná v afektivní stupor, dostaví se většinou po hrůzné události, katastrofických situacích, vzácněji po radostných zprávách |
:::* postižený strne, není schopen pohybu či řeči, mimika a gestikulace se zastaví – nedochází k poruše vědomí, jedinec si rychle uvědomí svůj stav | :::* postižený strne, není schopen pohybu či řeči, mimika a gestikulace se zastaví – nedochází k poruše vědomí, jedinec si rychle uvědomí svůj stav | ||
:::* většinou rychle pomine po několika sekundách či minutách | :::* většinou rychle pomine po několika sekundách či minutách | ||
− | ::* afektivní útlum – nastává po nadlimitním emocionálním podnětu, spočívá v chybění, respektive odsunutí afektu – jedinec nereaguje zprvu změnou emotivity, zůstává klidný a jeho jednání je adekvátní, ale bez emočního doprovodu, je automatické. Emoční reakce se plně projeví, když pomine nebezpečí | + | ::* '''afektivní útlum''' – nastává po nadlimitním emocionálním podnětu, spočívá v chybění, respektive odsunutí afektu – jedinec nereaguje zprvu změnou emotivity, zůstává klidný a jeho jednání je adekvátní, ale bez emočního doprovodu, je automatické. Emoční reakce se plně projeví, když pomine nebezpečí |
− | ::* afektivní raptus – afekt se mimořádně vystupňuje a prodlouží v trvání, vybije se jako úzkost, zlost, vztek, probíhá se značnou sílou a energií, může probíhat v rámci nezvládnutého afektu jako jeho zvláštní forma | + | ::* '''afektivní raptus''' – afekt se mimořádně vystupňuje a prodlouží v trvání, vybije se jako úzkost, zlost, vztek, probíhá se značnou sílou a energií, může probíhat v rámci nezvládnutého afektu jako jeho zvláštní forma |
:::* spojen s psychomotorickou excitovaností, dezintegrací chování a možným poškozením sebe nebo okolí | :::* spojen s psychomotorickou excitovaností, dezintegrací chování a možným poškozením sebe nebo okolí | ||
:::* u úzkostných poruch a u lidí v extrémně tíživých situacích | :::* u úzkostných poruch a u lidí v extrémně tíživých situacích | ||
− | ::* paroxyzmální afekt (=ictal emotion) – objevuje se náhle, bez zjevné příčiny, jeho obsahem je nejčastěji úzkost, někdy zlost. Trvá hodiny, někdy i déle. Většinou souvislost s poruchami temporálního laloku (např. temporální epilepsie) | + | ::* '''paroxyzmální afekt''' (='''ictal emotion''') – objevuje se náhle, bez zjevné příčiny, jeho obsahem je nejčastěji úzkost, někdy zlost. Trvá hodiny, někdy i déle. Většinou souvislost s poruchami temporálního laloku (např. temporální epilepsie) |
− | ::* zvýšená afektivní dráždivost – není vlastní poruchou afektů, ale znamená zvýšenou pohotovost k patologickým afektivním reakcím | + | ::* '''zvýšená afektivní dráždivost''' – není vlastní poruchou afektů, ale znamená zvýšenou pohotovost k patologickým afektivním reakcím |
==2.3.2. Poruchy nálady== | ==2.3.2. Poruchy nálady== | ||
− | :* -nálada – déletrvající pohotovost k emočním reakcím určitého směru, jako déletrvající emoční nastavení nervového systému, od afektů se liší nejen délkou trvání a menší intenzitou, ale i tím, že nejsou vázány na konkrétní obsah vědomí. Intenzivními a dlouhotrvajícími podněty ji můžeme modifikovat nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. Svým charakterem zaměřují, facilitují či inhibují další psychické děje – pozornost, paměť, myšlení, chování. Též mají vliv na somatické funkce. | + | :* - '''nálada''' – déletrvající pohotovost k emočním reakcím určitého směru, jako déletrvající emoční nastavení nervového systému, od afektů se liší nejen délkou trvání a menší intenzitou, ale i tím, že nejsou vázány na konkrétní obsah vědomí. Intenzivními a dlouhotrvajícími podněty ji můžeme modifikovat nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. Svým charakterem zaměřují, facilitují či inhibují další psychické děje – pozornost, paměť, myšlení, chování. Též mají vliv na somatické funkce. |
====2.3.2.1 Faktory ovlivňující náladu==== | ====2.3.2.1 Faktory ovlivňující náladu==== | ||
− | :* fyzikální – teplota prostředí, klimatické podmínky, délka denního světla (sezonní zimní deprese), roční období (deprese na jaře a na podzim), denní doba (ranní pesima) | + | :* '''fyzikální''' – teplota prostředí, klimatické podmínky, délka denního světla (sezonní zimní deprese), roční období (deprese na jaře a na podzim), denní doba (ranní pesima) |
− | :* chemické – drogy, alkohol, psychofarmaka (depresogenní – reserpin, metyldopa, cimetidin), maniogenní substance (psychostimulanciua, antidepresiva, levodopa) | + | :* '''chemické''' – drogy, alkohol, psychofarmaka (depresogenní – reserpin, metyldopa, cimetidin), maniogenní substance (psychostimulanciua, antidepresiva, levodopa) |
− | :* somatogenní a metabolické – popudlivost při hypoglykemii, hypertyreóze, deprese u hypotyreózy, premenstruační tenze, poporodní deprese, úzkost kardiaků a astmatiků, deprese u karcinomu plic a tlustého střeva, toxické infekční faktory (infekční hepatitida, mononukleóza, chřipka) atd. | + | :* '''somatogenní a metabolické''' – popudlivost při hypoglykemii, hypertyreóze, deprese u hypotyreózy, premenstruační tenze, poporodní deprese, úzkost kardiaků a astmatiků, deprese u karcinomu plic a tlustého střeva, toxické infekční faktory (infekční hepatitida, mononukleóza, chřipka) atd. |
− | :* organické – afekce CNS (hlavně hypotalamu, limbického systému a orbitální části frontálních laloků, retikulárním systému) | + | :* '''organické''' – afekce CNS (hlavně hypotalamu, limbického systému a orbitální části frontálních laloků, retikulárním systému) |
− | :* psychologické – modifikace kvality normální nálady – nepříjemné a traumatizující zážitky mohou vyvolat depresi, příjemné euforii, jakýkoli zevní podnět může vyvolat emoční odezvu., nicméně k patrnému vychýlení nálady je třeba silnějších nebo opakovaných podnětů | + | :* '''psychologické''' – modifikace kvality normální nálady – nepříjemné a traumatizující zážitky mohou vyvolat depresi, příjemné euforii, jakýkoli zevní podnět může vyvolat emoční odezvu., nicméně k patrnému vychýlení nálady je třeba silnějších nebo opakovaných podnětů |
− | :* poruchy nálady se od normální nálady liší kvantitativně i kvalitativně | + | :* poruchy nálady se od normální nálady liší '''kvantitativně i kvalitativně''' |
====2.3.2.2 Charakteristické rysy patických nálad==== | ====2.3.2.2 Charakteristické rysy patických nálad==== | ||
− | :* intenzita – sebevětší odchylka normální nálady nedosahuje intenzity patické nálady, i mírná patická nálada má silný vliv na všechny psychické f-ce, mění reaktivitu osobnosti | + | :* '''intenzita''' – sebevětší odchylka normální nálady nedosahuje intenzity patické nálady, i mírná patická nálada má silný vliv na všechny psychické f-ce, mění reaktivitu osobnosti |
− | :* trvání – patická trvá většinou týdny, měsíce i roky | + | :* '''trvání''' – patická trvá většinou týdny, měsíce i roky |
− | :* nezávislost kvality patické nálady na psychogenních podnětech – patická delší dobu neodklonitelná, je-li vyprovokována zážitkem, nemusí být s ním kongruentní (tragédie vyvolá manickou náladu), anebo tento zážitek v minulosti nebyl dostačujícím ke změně nálady | + | :* '''nezávislost kvality patické nálady na psychogenních podnětech''' – patická delší dobu neodklonitelná, je-li vyprovokována zážitkem, nemusí být s ním kongruentní (tragédie vyvolá manickou náladu), anebo tento zážitek v minulosti nebyl dostačujícím ke změně nálady |
− | :* vliv na ostatní psychické | + | :* '''vliv na ostatní psychické fce''' – myšlení, jednání, vzhled, osobnost => daleko silnější než u normální nálady, člověk se nechová adekvátně ke svým zájmům nebo osobnosti |
− | :* podmíněnost chorobnými změnami CNS – patická vždy součástí nějaké duševní poruchy, jako taková se musí vnímat klinicky, je nutné ji léčit | + | :* '''podmíněnost chorobnými změnami CNS''' – patická vždy součástí nějaké duševní poruchy, jako taková se musí vnímat klinicky, je nutné ji léčit |
==2.3.3 Rozdělení patických nálad == | ==2.3.3 Rozdělení patických nálad == | ||
− | :* -zvýšené = expanzivní, snížené = depresivní a úzkostné | + | :* -zvýšené = expanzivní, |
+ | :* -snížené = depresivní a úzkostné | ||
:* -paradoxní nálada – projevy opačných emocí, než je vyvolávající podnět, objevuje se pod vlivem psychózy nebo organicity | :* -paradoxní nálada – projevy opačných emocí, než je vyvolávající podnět, objevuje se pod vlivem psychózy nebo organicity | ||
Řádek 171: | Řádek 172: | ||
:* katatymie – výrazné emoční zkreslení některých psychických funkcí, jako je myšlení, úsudek a chování atd., mohou být zkresleny postoje vůči jiným osobám či událostem, úsudky, názory, vyskytuje se i v normě (někteří lidé myslí více katatymně než jiní), u poruch osobnosti, poruchy nálady apod. | :* katatymie – výrazné emoční zkreslení některých psychických funkcí, jako je myšlení, úsudek a chování atd., mohou být zkresleny postoje vůči jiným osobám či událostem, úsudky, názory, vyskytuje se i v normě (někteří lidé myslí více katatymně než jiní), u poruch osobnosti, poruchy nálady apod. | ||
− | |||
− | |||
− | + | '''Pozn.: MUDr. Šivicová u poruch emocí a afektivity vykládá i poruchy pudů:''' | |
− | 1. pudy zachování jedince: | + | '''1. pudy zachování jedince:''' |
a) p. sebezáchovy (automutilace, bizarní poruchy sebe sama, úzkostné a hypochondrické stavy) | a) p. sebezáchovy (automutilace, bizarní poruchy sebe sama, úzkostné a hypochondrické stavy) | ||
b) p. obživný (poruchy příjmu potravy, koprofagie, pica, obezita) | b) p. obživný (poruchy příjmu potravy, koprofagie, pica, obezita) | ||
c) p. orientační (neschopost navázat soc. vazby) | c) p. orientační (neschopost navázat soc. vazby) | ||
d) p. zvědovosti (nadm. rozvoj u vynálezců) | d) p. zvědovosti (nadm. rozvoj u vynálezců) | ||
− | 2. pudy zachovávající rod: | + | '''2. pudy zachovávající rod:''' |
a) p. rodičovský (týrání, krakvčí matky, laktózní psychóza, poporodní deprese) | a) p. rodičovský (týrání, krakvčí matky, laktózní psychóza, poporodní deprese) | ||
b) p. sexuální (nymfomanie, satyriáza, rigidita, deviace) | b) p. sexuální (nymfomanie, satyriáza, rigidita, deviace) | ||
− | 3. pud sociální (přílišná familiárnost, asociálnost, samotáři) | + | '''3. pud sociální (přílišná familiárnost, asociálnost, samotáři) |
− | 4. pudy pro zpříjemněnní existence: | + | 4. pudy pro zpříjemněnní existence:''' |
a) p. uplatnění | a) p. uplatnění | ||
b) p. uctívání vlastní osoby (narcismus, egocentrismus X askeze, primitivismus) | b) p. uctívání vlastní osoby (narcismus, egocentrismus X askeze, primitivismus) | ||
+ | |||
+ | = Zdroj: = | ||
+ | HÖSCHL, Cyril, Jan LIBIGER a Jaromír ŠVESTKA (eds.). Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Tigis, 2002. ISBN 80-900130-1-5. |
Verze z 22. 9. 2018, 16:16
surový text, grafická editace bude provedena v nejbližších dnech
Obsah
2.1 Rysy emocí
- subjektivnost – emoce vyjadřují a odráží subjektivní vztah k předmětům a jevům
- polarita – protikladné dvojice emocí (příjemné, nepříjemné; kladné, záporné; uspokojující, neuspokojující)
- aktuálnost – mají vztah k aktuálně probíhajícímu dění
- dynamičnost – mění se kvantitativně i kvalitativně ve svém průběhu podle potřeby
- asociativnost – vyskytují-li se vedle sebe dvě emoce různé kvality, vzniká z nich asociací nová emoce, která není jen jejich prostým součtem
- iradiace – výsledná emoce se uplatní dominantně a ostatní jsou jí podřízené, výsledná emoce iradiuje na ostatní
- přesun emocí – možnost přenosu emocí z jednoho jevu na druhý nebo na několik jevů, příp. na všechny
2.1.1 Tělesné projevy
- mimika – z výrazu tváře lze vyčíst radost, překvapení, strach, hněv, odpor, pohrdání a další
- pantomimika – posunky, gesta, pohyby, držení těla vyjadřující emoce
- hlasový výraz – hlas se mění dle intenzity a zabarvení emocí
- vegetativní a hormonální změny – změny krevního tlaku, tepu, dechu, pocení, slinění, zčervenání/zblednutí, koncentrace moči, vyměšování žaludečních šťáv apod.
2.1.2 Anatomie
- intaktnost CNS je nutnou podmínkou pro normální průběh emocí – hlavně talamus, limbický systém (amygdala), frontotalamické dráhy atd.
- prefrontální kortex má ústřední pozici v emočním procesu
- strach a úzkost generovány hlavně amygdalou, smutek spojen s aktivitou subkalózního cingula
- hypotalamus v úzkém vztahu s emotivitou – průvodní tělesné projevy afektů (pulz, tlak, pocení, …) – vegetativní projevy
2.2 Dělení emocí
- Podle polarity
- Kladné a záporné
- Libé a nelibé
- Stenické a astenické
- Podle kvality
- Nižší – individuální (radost, smutek, strach),
- tělesné (hlad, žízeň, únava)
- Vyšší – sociální, etické, estetické
- Podle intenzity a trvání
- Afekty
- Nálady
- Podle struktury a obsahu – paratymie, fobie aj.
- Vyšší city
- směřují mimo naši osobu k nadosobním zájmům, ontogeneticky nejvýše diferencované, nejmladší a nejpokročilejší
- do značné míry určují společenský i sociální vztah mezi lidmi a vytvářejí úctu a soucit k druhému
- zranitelnější než nižší – proto při poruše dochází nejprve k vyhasínání vyšších citů, nižší si poměrně dlouho uchovávají odolnost a své původní vlastnosti
- dále se dělí na:
- sociální – vyjadřují vztahy k druhým lidem, skupinám a jiným sociálním jevům – sympatie, antipatie, láska, nenávist, úcta apod.
- etické – postoj k vyšším mravním hodnotám – cit pro právo, spravedlnost, odpovědnost
- estetické – smysl pro krásu, harmonii apod.
2.3 Poruchy emocí
- rozdělení spíše pragmatické, nerespektuje plně rozdělení emocí
- poruchy afektu
- poruchy nálady
- poruchy vyšších citů
- Höschl uvádí následující dělení:
- poruchy vyšších citů
- poruchy nepřiměřené intenzity emocí (afekty)
- poruchy s nepřiměřeným trváním emocí (nálady)
- poruchy struktury emocí.
2.3.1 Poruchy afektu
- afekt
- – intenzivní emoce, vzniká náhle, prudce a má konkrétní zaměření, podnět více i méně intenzivní (afekt vzteku, radosti, úžasu, děsu, úzkosti). Afekt nižší intenzity ještě fyziologický, vyšší intenzity je již patologický. Doprovázen značnými vegetativními příznaky (zčervenání/zblednutí, zrychlení pulzu, zvýšení tlaku) a mimickými projevy (smích, pláč, zaťaté pěsti, podupávání...)
- -nedojde-li k okamžitému vybití, dochází k městnání afektu – série nepříjemných podnětů se potlačuje a pak dojde k výbuchu po nepatrném podnětu
- - přesun afektu – jedinec na silný prvotní podnět nereaguje, ale na jiný, slabý, reaguje prudce, bouřlivě
- - sdružení afektu – rozšíření emoční reakce na další předměty nebo osoby, které měly třeba jen zevní a náhodnou spojitost s událostí, jež vyvolala afekt
- - odreagování afektu – uvolnění afektu nějakým náhradním způsobem
- Poruchy s nepřiměřenou intenzitou emocí (afekty):
- nezvládnutý afekt – mimořádně silný afekt, při němž není postižený schopen v dostatečné míře ovládnout své chování pro intenzivní emoční tenzi, přestože si uvědomuje, co dělá. Nejde o absolutní neschopnost ovládat své jednání, schází zde jakákoli porucha vědomí a nedochází k amnézii. Jednání může být nepromyšlené a mohou se vyskytnout násilné činy
- patický afekt – od normálního či nezvládnutého se liší:
- výrazně vyšší intenzita
- delší trvání
- na vrcholu dochází ke krátce trvající poruše vědomí (obnubilaci) => po odeznění je na období vrcholu amnézie (může být ostrůvkovitá nebo totální), chování je tedy neuvědomělé, neúčelné, neovladatelné a automatické
- chování a jednání neodpovídá osobnosti postiženého
- zpravidla končí spánkem, únavou, vyčerpáním
- zvýšená intenzita patického afektu se projevuje zvýrazněním průvodních psychomotorických a vegetativních příznaků
- nejčastěji k němu může dojít na oslabeném, eventuálně encefalopatickém terénu u poruch osobnosti, epilepsie, v alkoholové opilosti (může se jednat o patickou opilost), demence, ale i u normálních lidi při vyčerpání, hladovění, nevyspání, po zdrcujícím zážitku
- forenzní význam – proběhlá porucha vědomí ve smyslu mrákotného stavu znamená, že jedinec nebyl schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a nebyl ani schopen toto jednání ovládat – průkaz patického afektu vždy velmi obtížný a musí vycházet z velmi přesného a pečlivého hodnocení projevů vyšetřovaného
- afektivní stupor – fáze prvotního zárazu je oproti normálnímu průběhu vystupňovaná v afektivní stupor, dostaví se většinou po hrůzné události, katastrofických situacích, vzácněji po radostných zprávách
- postižený strne, není schopen pohybu či řeči, mimika a gestikulace se zastaví – nedochází k poruše vědomí, jedinec si rychle uvědomí svůj stav
- většinou rychle pomine po několika sekundách či minutách
- afektivní útlum – nastává po nadlimitním emocionálním podnětu, spočívá v chybění, respektive odsunutí afektu – jedinec nereaguje zprvu změnou emotivity, zůstává klidný a jeho jednání je adekvátní, ale bez emočního doprovodu, je automatické. Emoční reakce se plně projeví, když pomine nebezpečí
- afektivní raptus – afekt se mimořádně vystupňuje a prodlouží v trvání, vybije se jako úzkost, zlost, vztek, probíhá se značnou sílou a energií, může probíhat v rámci nezvládnutého afektu jako jeho zvláštní forma
- spojen s psychomotorickou excitovaností, dezintegrací chování a možným poškozením sebe nebo okolí
- u úzkostných poruch a u lidí v extrémně tíživých situacích
- paroxyzmální afekt (=ictal emotion) – objevuje se náhle, bez zjevné příčiny, jeho obsahem je nejčastěji úzkost, někdy zlost. Trvá hodiny, někdy i déle. Většinou souvislost s poruchami temporálního laloku (např. temporální epilepsie)
- zvýšená afektivní dráždivost – není vlastní poruchou afektů, ale znamená zvýšenou pohotovost k patologickým afektivním reakcím
2.3.2. Poruchy nálady
- - nálada – déletrvající pohotovost k emočním reakcím určitého směru, jako déletrvající emoční nastavení nervového systému, od afektů se liší nejen délkou trvání a menší intenzitou, ale i tím, že nejsou vázány na konkrétní obsah vědomí. Intenzivními a dlouhotrvajícími podněty ji můžeme modifikovat nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. Svým charakterem zaměřují, facilitují či inhibují další psychické děje – pozornost, paměť, myšlení, chování. Též mají vliv na somatické funkce.
2.3.2.1 Faktory ovlivňující náladu
- fyzikální – teplota prostředí, klimatické podmínky, délka denního světla (sezonní zimní deprese), roční období (deprese na jaře a na podzim), denní doba (ranní pesima)
- chemické – drogy, alkohol, psychofarmaka (depresogenní – reserpin, metyldopa, cimetidin), maniogenní substance (psychostimulanciua, antidepresiva, levodopa)
- somatogenní a metabolické – popudlivost při hypoglykemii, hypertyreóze, deprese u hypotyreózy, premenstruační tenze, poporodní deprese, úzkost kardiaků a astmatiků, deprese u karcinomu plic a tlustého střeva, toxické infekční faktory (infekční hepatitida, mononukleóza, chřipka) atd.
- organické – afekce CNS (hlavně hypotalamu, limbického systému a orbitální části frontálních laloků, retikulárním systému)
- psychologické – modifikace kvality normální nálady – nepříjemné a traumatizující zážitky mohou vyvolat depresi, příjemné euforii, jakýkoli zevní podnět může vyvolat emoční odezvu., nicméně k patrnému vychýlení nálady je třeba silnějších nebo opakovaných podnětů
- poruchy nálady se od normální nálady liší kvantitativně i kvalitativně
2.3.2.2 Charakteristické rysy patických nálad
- intenzita – sebevětší odchylka normální nálady nedosahuje intenzity patické nálady, i mírná patická nálada má silný vliv na všechny psychické f-ce, mění reaktivitu osobnosti
- trvání – patická trvá většinou týdny, měsíce i roky
- nezávislost kvality patické nálady na psychogenních podnětech – patická delší dobu neodklonitelná, je-li vyprovokována zážitkem, nemusí být s ním kongruentní (tragédie vyvolá manickou náladu), anebo tento zážitek v minulosti nebyl dostačujícím ke změně nálady
- vliv na ostatní psychické fce – myšlení, jednání, vzhled, osobnost => daleko silnější než u normální nálady, člověk se nechová adekvátně ke svým zájmům nebo osobnosti
- podmíněnost chorobnými změnami CNS – patická vždy součástí nějaké duševní poruchy, jako taková se musí vnímat klinicky, je nutné ji léčit
2.3.3 Rozdělení patických nálad
- -zvýšené = expanzivní,
- -snížené = depresivní a úzkostné
- -paradoxní nálada – projevy opačných emocí, než je vyvolávající podnět, objevuje se pod vlivem psychózy nebo organicity
2.3.3.1 Expanzivní nálady
- euforie – pocit pasivní spokojenosti, blaženosti, který není doprovázen hyperaktivitou, bývá pozorována u afektivních a organických psychických poruchách (afekty frontálního laloku), u intoxikací, častá bývala u progresivní paralýzy
- manická nálada – veselá, rozjařená nálada, ztráta zábran, zvýšená aktivita, usnadněná výbavnost představ, zvýšené sebevědomí
- hypomanická nálada – kvantitativně mírnější projevy
- obě se vyskytují u afektivních a schizoafektivních poruch, nebo bývají symptomatické při organických poruchách
- extatická nálada – pocit blaženosti, vytržení, štěstí a povznesenosti, při extázi spolu s religiózními nebo erotickými prožitky, u poruch osobnosti, epilepsie, intoxikací (halucinogeny), afektivních poruch
- rezonantní (zlobná) nálada – zlobná podrážděnost, nevlídnost, zlobné reakce, někdy agresivita, zvýšené sebevědomí
- explozivní nálada – výbušná nálada, hlavně u epileptiků a chronických alkoholiků
- moria – veselá nálada s nemístným, netaktním a vulgárním žertováním a obtěžováním okolí, častým příznakem léze orbitálního laloku
- dysforie (rozlada) – oproti rezonantní se vyznačuje mírnější intenzitou a není přítomno zvýšené sebevědomí, přítomna podrážděnost, mrzutost, nevlídnost, není sklon k expanzivním projevům. Při epilepsii, mentální retardaci, často součást manického syndromu
2.3.3.2 Depresivní nálady
- = mikromanické – charakteristická snížená emoční reaktivita, snížené sebevědomí
- depresivní nálada – smutek, bezútěšnost, ztráta perspektivy, pesimismus, plačtivost, výčitky, zpomalené myšlení (bradypsychismus), zpomalené psychomotorické tempo, snížené sebevědomí, u afektivních poruch, schizofrenie, epilepsie, demencí apod.
- bezradná nálada – v popředí bezradnost, neschopnost rozhodování, afektivní poruchy, schizofrenie, demence atd.
- anhedonická nálada – neschopnost prožívat radost, štěstí, nic neřeší, ztráta potěšení z práce, zábavy, skeptičtí k jakémukoli snažení, oproti apatickému tuto neschopnost prožívají nešťastně, zvláště u deprese
- morózní nálada – depresivně-zlostná, mrzutá, se zvýšeným rizikem sebevraždy
2.3.3.3 Úzkostné nálady
- anxiózní nálada – subjektivně nepříjemný pocit obav a strachu, pocit vnitřního napětí, tenze
- součástí vegetativní příznaky (spíše sympatické než parasympatické), přítomen je i neklid, pocit neurčitého ohrožení
- trýznivý požitek, jenž může vést k sebevražednému jednání nebo raptu – úzkostné poruchy, schizofrenie, epilepsie, toxikomanie, demence aj.
- fobie – patologický strach, perzistující a iracionální z konkrétní specifické situace, objektu nebo činnosti => mají konkrétní a určitý obsah (na rozdíl od úzkosti)
- jedinec neschopen potlačit je vlastní vůlí, i když si uvědomuje bezdůvodné pocity, ke kterým má kritický postoj
- při přemáhání se objevují nepříjemné vegetativní reakce – zčervenání, tachykardie, pocení, tenze apod. => vyhýbání se fobickým podnětům, může se vyvinout anticipační úzkost, může mít vtíravý charakter
- fobické poruchy, někdy i schizofrenie
- agorafobie, arachnofobie, hemofobie, klaustrofobie, nozofobie, mysofobie, xenofobie, zoofobie, …
2.3.4 Poruchy vyšších citů
- jedná se o nadměrný rozvoj nebo jejich defekt
- nadměrný rozvoj vyšších citů – hypersenzitivní, přehnaně svědomití, pečovatelští, ochranitelští jedinci, u kterých sebeobětování, altruizmus, oddanost ideám přesahují obvyklou míru
- defekt vyšších citů sociálních – různé formy asociálnosti, disociálnosti, tj. ztrátou odpovědného vztahu k ostatním lidem a společnosti, často souvisí s poruchami pudů
- sociální tupost – porucha až úplná neschopnost citového kontaktu, neschopnost navazovat a vytvářet nové citové interpersonální vztahy, schizofrenie, demence, mentální retardace, poruchy osobnosti, častěji získaná porucha
- moral insanity – anetičnost – vystupňování citového defektu do krajního egoizmu, bezcitnosti, bezohlednosti, častěji vrozené, někdy podmíněná citovou deprivací v dětství, minimální morální zábrany nebo chybí => dopouštění se závažných protispolečenských činů. Mentální retardace, poruchy osobnosti
- poruchy citů etických – emoční depravace – mizení morálních zábran, stupňování pudového jednání při celkovém úpadku osobnosti, bezohlednost, netaktnost, nedbají o stud, zájem jen o svůj prospěch, zanedbávání svého zevnějšku, toxikomani, alkoholici, organické postižení mozku. Dochází k úpadku celé osobnosti, redukce citů na některé tělesné potřeby, organické psychické poruchy, zvláště demence
- poruchy citů estetických – nevystupují zvlášť v nějaké výraznější formě, například jsou součástí emoční depravace a degradace v rámci poruch osobnosti. I ve stavech, kdy je osobnost psychicky tangována (dotčena), se u jedince můžeme setkat s estetickými prožitky.
2.3.5 Poruchy struktury emocí
- jedná se zejména o kvalitativní změny
- paratymie = paradoxní emoce – afektivní inadekvátnost, emoce nejsou přiměřené aktuálnímu podnětu kvalitou ani kvantitou (tragická událost vyvolá smích, veselá situace pláč), může se projevit i mimickou inadekvátností – nemocný se tváří plačtivě při veselé náladě, anebo se směje, přestože mu je smutno a úzko (=paramimie), výskyt u schizofreni, poruch osobnosti
- emoční ambivalence – kladné i záporné emoce, nálady a city současně přítomny (láska i nenávist, radost i smutek), současně přátelský i nepřátelský vztah ke druhé osobě atd., výskyt u schizofrenií, fobií, u bezradnosti u depresivních poruch
- emoční (afektivní) oploštělost – zúžená polarita, aplituda emocí, celkový nezájem, snížená aktivita, pokles psychické reaktivity; nevýrazná, setřelá, neměnná afektivita, citová lhostejnost, neúčastnost, výskyt u schizofrenií, organických psychických poruch a poruch osobnosti
- emoční labilita – měnlivé emoce, rychle vznikají a rychle se střídají, nemocní hned pláčí, hned se smějí, afekt v přemrštěné intenzitě a nelze jej ovládnout, důsledkem nedostatečně tenacity
- emoční inkontinence – větší stupeň emoční lability, nestálost, neschopnost udržet emoce v jednom směru, střídání emocí nemusí být tak rychlé a je přítomna výraznější emoční odklonitelnost
- navodí-li se u nemocného určité emoční ladění, přetrvává, dokud není přerušeno novým podnětem.
- mnohdy vzniká bez jakékoli přiměřené příčiny za nejnevhodnějších příležitostí, často neztišitelně, např. u pseudobulbárních záchvatů pláče nebo smíchu; vyskytuje se především u organických poruch mozku
- emoční tenacita – dlouhé přetrvávání emoce, pravý opak lability, emoce může přetrvávat i po malém podnětu, výskyt u poruch osobnosti a u reakcí na stres
- emoční inkongruence = nepřiléhavost – emoční prožívání a projev neodpovídá myšlenkovému obsahu, například nezaujaté líčení hrůzného bludného prožitku („berou nám tu buňky z těla, melou z nich karbanátky a dávají nám je k jídlu“), výskyt u schizofrenie
- alexitymie – neschopnost nebo obtížnost jedince správně rozumět vlastním emocím (číst je), hodnotit a vyjadřovat je, výkyvy nálad interpretují jako tělesné stesky, somatizace, dochází k „řeči orgánů“
- idiosynkrazie – selektivní emoční přecitlivělost a odpor vůči různým vjemům a situacím (při pilování, dotyku sametu, pohledu na krev, škrábáním nehtů o tabuli atd.)
- katatymie – výrazné emoční zkreslení některých psychických funkcí, jako je myšlení, úsudek a chování atd., mohou být zkresleny postoje vůči jiným osobám či událostem, úsudky, názory, vyskytuje se i v normě (někteří lidé myslí více katatymně než jiní), u poruch osobnosti, poruchy nálady apod.
Pozn.: MUDr. Šivicová u poruch emocí a afektivity vykládá i poruchy pudů:
1. pudy zachování jedince:
a) p. sebezáchovy (automutilace, bizarní poruchy sebe sama, úzkostné a hypochondrické stavy)
b) p. obživný (poruchy příjmu potravy, koprofagie, pica, obezita)
c) p. orientační (neschopost navázat soc. vazby)
d) p. zvědovosti (nadm. rozvoj u vynálezců)
2. pudy zachovávající rod:
a) p. rodičovský (týrání, krakvčí matky, laktózní psychóza, poporodní deprese)
b) p. sexuální (nymfomanie, satyriáza, rigidita, deviace)
3. pud sociální (přílišná familiárnost, asociálnost, samotáři)
4. pudy pro zpříjemněnní existence:
a) p. uplatnění
b) p. uctívání vlastní osoby (narcismus, egocentrismus X askeze, primitivismus)
Zdroj:
HÖSCHL, Cyril, Jan LIBIGER a Jaromír ŠVESTKA (eds.). Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Tigis, 2002. ISBN 80-900130-1-5.