22. Struktura Mezinárodní klasifikace nemocí (část „F“ Duševní poruchy a poruchy chování): Porovnání verzí

 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 26. 9. 2018, 16:26

Typy a strategie lékařské klasifikace

Základní klasifikační strategií (taxonomií), kterou v lékařství používáme, je nozologie

  • nozologie = metodologie stanovení diagnózy nemoci a jejich příčin, systém koncepcí a teorií, které přispívají ke strategii klasifikace subjektivních příznaků (symptomů), objektivních příznaků (znaků), jejich seskupení (syndromů), poruch a nemocí.
  • nozografie = označování nemocí a chorobných stavů názvy
  • denominace = pojmenování skupin fenoménů (příznaků, rysů) společným názvem
  • klasifikace = vymezení klasifikační kategorie určitými deskriptivními znaky (kritérii)


Dělení klasifikace

podle taxonomické strategie na:

  • fyletickou (esenciální)
  • aristotelovské pojetí; podstatou je hledání původních objektů, z nich vznikly objekty mladší. př.: Darwinův evoluční systém
  • fenetickou (numerickou)
  • spočívá na empirickém pozorování viditelných znaků (fenoménů) a výpočtech, které vedou ke statistické definici skupin na základě maximálního počtu sdílených znaků.; na tomto principu je založená MKN – 10 i DSM – V.


podle konečného produktu na:

  • monotetickou
  • jednotlivé kategorie se od sebe liší hodnotou jediné proměnné nebo několika málo proměnných, které svou podstatou znamenají organizační princip systému.; př.: periodická soustava chemických prvků
  • polytetickou
  • vychází z kategorií, které sdílejí proporcionálně velké množství vlastností, ale nemusí nezbytně sdílet kteroukoli z jednotlivých vlastností; MKN – 10, DSM-V


podle kognitivních operací na

  • inferenční
  • usuzuje stejnou měrou na základě pozorovatelných skutečností i předpokládaných souběžných znaků či dějů
  • empirickou
  • vychází výhradně z pozorovatelných znaků nebo jevů.
  • tradiční lékařská klasifikace byla převážně inferenční, současné klasifikační systémy, včetně MKN – 10 a DSM – V jsou převážně klasifikacemi empirickými.

Vývoj klasifikace duševních poruch

  • psychiatrie se v Evropě stávala lékařským oborem s vědeckými ambicemi v polovině 18. stol. V oblasti duševních poruch se v té době vědělo o příčinách tak málo, že jakékoli realistické snahy o klasifikaci musely vycházet z deskriptivního dělení podle symptomatiky a případně z průběhu nemoci. Úvahy o etiopatogenezi se pohybovaly více v rovině spekulací než důkazů.
  • Snaha o nozologickou klasifikaci duševních poruch, vysvětlující jejich příčiny nebo patofyziologii, vedla zejména počátkem 20. století k vytváření různých teorií a škol. Jednalo se převážně o fyletické, monotetické a interferenční systémy. Psychiatrie tak od začátku trpěla vývojem velkého množství různých a vzájemně obtížně srovnatelných klasifikací s velmi rozmanitou terminologií.
  • MKN vyčlenila psychiatrii jako samostatný obor až od 6. decenální revize v roce 1948. Teprve 8. revize (1965) byla v roce 1974 doplněna vysvětlujícím glosářem za účelem zlepšení konsenzu v porozumění obsahu jednotlivých klasifikačních kategorií.
  • Začátek soudobé epochy klasifikace duševních poruch můžeme datovat rokem 1980 – byla vydána DSM III. Tvůrci vycházeli ze skutečnosti, že žádná z dosavadních teoretických koncepcí duševních poruch nebyla prokázána jako obecně platná a že zahrnutí etiologických teorií by bylo překážkou při použití manuálu kliniky i výzkumníky s různou teoretickou organizací. DSM III zahrnuje převážně popisy klinických projevů, málokdy jak k poruchám dochází, je často nazývána deskriptivní a poněkud ateoretická.
  • Při tvorbě manuálu byl kladen důraz na zvýšení validity diagnóz
  • detailní klinickou deskripcí
  • laboratorními studiemi
  • maximální možnou delimitací jednotlivých poruch
  • studiem průběhových variant
  • genetickými studiemi
  • Principy a postupy při tvorbě DSM III byly do značné míry převzaty a použity při vývoji 10. decenální revize MKN (MKN – 10 byla vydána v roce 1992).


MKN – 10

  • zřetelná je snaha o popis jednotlivých poruch jasně a dostatečně.
  • Kritéria zařazující a vylučující jsou používána pokud možno vyváženě
  • Klasifikace byla vytvořena netradičním způsobem s několika historickými prioritami:
  • poprvé byla kapitola o duševních poruchách zpracována v několika různých verzích pro různé uživatele
  • pro klinickou praxi a výuku
  • pro výzkum
  • pro praktické lékaře (primární péči)
  • kapitola byla vyvíjena synchronně v několika světových jazycích a současně v 112 klinických centrech 39 zemí.
  • Víceosá diagnostika
  • I. Osa: klinické diagnózy (duševní a somatické poruchy)
  • II. Osa: stupeň postižení (v péči o vlastní osobu, v práci, v rodině a domácnosti a v širším sociálním kontextu),
  • III. Osa: související faktory (vybrané zátěžové faktory z kapitoly Z, MKN – 10)
  • diagnostické převodníky (pro usnadnění převodů diagnóz z MKN – 9)
  • Diagnostické nástroje pro usnadnění klinického vyšetření – podrobné popisy znaků, symptomů, syndromů s doprovodnými návody postupů vyšetření. Např. SCAN 2.1 (Schedules for Clinical Assessment in Neuropsychiatry, version 2.1) – kompatibilní s MKN – 10 a DSM – IV (jestli s DSM – V bohužel nevím, zdroj je starší, než 5. revize).

Reliabilita a validita diagn. kritérií a kategorií klasifikací DSM-IV a MKN 10

  • oba systémy obsahují na rozdíl od všech předchozích klasifikací přesně definovaná diagnostická kritéria, která jsou návodem k vytvoření každé jednotlivé diagnózy. Tím byla významně zvýšena reliabilita shody kliniků i výzkumníků při tvorbě diagnóz.
  • výhodu vysoké reliability snižuje skutečnost, že diagnostická kritéria, vymezující jednotlivé duševní poruchy, se často navzájem překrývají. Tzn. že určité kritérium může být vlastní několika poruchám ( = jeho specifita je nízká).
  • Dalším limitujícím faktorem reliability je rozptyl klinického úsudku při diagnostice příznaků. Klinický úsudek závisí na mnoha faktorech – délka klinické praxe, úroveň klinických dovedností, míra empatie a klinické intuice, kulturní zázemí posuzovatele i posuzovaného
  • Validita - diagnostické kategorie obou systémů byly vytvořeny převážně na základě návrhů expertů. Jejich základem je především dohoda o tom, že určité charakteristiky zřetelně vydělují podskupinu pacientů a že tyto charakteristiky jsou dostatečně specifické (tj. pokud možno se neobjevují, nebo se objevují jenom zřídka, u jiných podskupin duševních poruch). Jedná se tak o nejnižší úroveň diagnostické validity. Vyšší úrovně validity je možné dosáhnout až empirickými důkazy o jedinečnosti průběhu nebo vyústění poruchy, o specifické odpovědi na určitý typ léčby, o definovaném biologickém nebo psychosociálním základu poruchy.
  • Diagnostické kategorie klasifikačních systémů DSM IV a MKN – 10 jsou považovány pouze za vstupní diagnostické hypotézy (v rámci výzkumu v psychiatrii).
  • Diagnóza podle DSM IV nebo MKN 10 v naprosté většině tedy neznamená nozologickou jednotku (= nemoc), ale pouze „poruchu“ (= syndrom, který je s větší určitostí vydělitelný od ostatních stavů, a je pravděpodobné, že by mohly reprezentovat nemoc.)
  • Validita stanovených poruch souvisí se správností klinického úsudku (viz výše).
  • Klinické diagnózy stanovované zkušenými psychiatry jsou všeobecně považovány za validnější („zlatý standard“).

Důležitá upozornění a omezení při používání MKN – 10 a DSM IV

a) Léčba každého pacienta musí být individuální. vzhledem k problematické validitě nesmí být mechanicky stanovená na základě diagnózy př. ne každého pacienta s diagnózou „depresivní epizoda“ je vhodné léčit antidepresivy


b) Výzkumníci a začátečníci by se měli vyhýbat zobecňování při zařazování pacientů do diagnostických skupin může tak uniknout multifaktoriální podstata jednotlivých poruch není například vhodné zjednodušování na „schizofrenik“ nebo „fobik“ …

c) Není vhodné vycházet z předpokladu, že porucha diagnostikovaná podle DSM nebo MKN je plnohodnotným ekvivalentem nozologické diagnózy (nemoci). Diagnostikujeme především syndrom, který může být v jednodušším případě důsledkem definovatelné množiny příčin, v méně příznivém případě dokonce důsledkem různých množin různých příčin!

d) Klinické popisy a diagnostická vodítka nemohou nahradit učební texty (chybí tam psychoterapie, kazuistické příklady, …

e) Změny v klasifikaci bude možné provádět jen na základě důkladně prověřených výsledků získaných výzkumem, je třeba brát v úvahu, že mezinárodní přijetí nové klasifikační soustavy trvá vždy poměrně dlouho. Další kompletní revize se nepředpokládá dříve než za 20 let po uvedení oficiální verze. Kompletní přípravy MKN – 11 byly však již zahájeny . DSM – V už je na světě od r. 2013, v češtině byla vydaná v r. 2015.

Kritika soudobých klasifikačních systémů duševních poruch

  • V podstatě viz výše.
  • Můžeme považovat klasifikace MKN a DSM za validnější než jejich předchůdce?
  • Které ze slabin MKN a DSM jsou skutečným problémem?
  • Nakolik je validní současný diagnostický proces?
  • Psychiatrické operační klasifikační systémy jsou nezbytným kompromisním řešením stávajících problémů v oblasti znalostí etiopatogeneze, průběhu a prognózy duševních poruch. Je třeba dobře znát a správně chápat podstatu kompromisů, aby nedocházelo k omylům a zkreslením významu těchto klasifikací.
  • Někdy až příliš odvážná rétorika psychiatrů vedla k tomu, že společnosti zajišťující ekonomiku zdravotnictví (zejména pojišťovny) trvají na tom, že když příznaky pacienta splňují kritéria některé poruchy, např. některého ze subtypů schizofrenie nebo rekurentní depresivní poruchy, musí být přesně stanovena psychofarmaka, která se mohou použít, a léčba nesmí tato ustanovení překročit (týká se např. problému terapeutických standardů).
  • Psychiatři se ocitli mezi dvěma protipóly:
  • na jedné straně nechtějí zastávat názor, že každý pacient je zcela jedinečným
  • individuem z hlediska definice poruchy
  • na druhé straně nemohou s plnou zodpovědností říci, že všechny případy určité diagnostické kategorie splňují přesně vymezená diagnostická kritéria.
  • Některá tvrzení o přesnosti současné diagnostiky přehlížejí skutečnost, že etiologie duševních poruch stále ještě není známa.
  • Ze soudobého diagnostického a klasifikačního procesu se někdy příliš citelně vytrácí pacient se svým individuálním příběhem.
  • Klasifikační manuály znamenají velký pokrok, ale poskytují jen část informací, které psychiatr k validnímu diagnostickému procesu potřebuje. Odpovídají více méně průřezu psychopatologie v jednom časovém bodu, neberou v úvahu rodinu a osobní anamnézu, průběh a vyústění choroby, reakci na psychofarmaka, laboratorní vyšetření apod. Nevypovídají téměř nic o individuálním příběhu pacienta a jeho jedinečném prožívání sebe a okolního světa.

________________________________________________________________

Poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99)

  • Patří sem: poruchy psychického vývoje
  • Nepatří sem: příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde
  • (R00-R99)


Tato kapitola obsahuje následující oddíly:

  • F00-F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických
  • F10-F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek
  • F20-F29 Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy
  • F30-F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F40-F48 Neurotické, stresové a somatoformní poruchy
  • F50-F59 Syndromy poruch chování, spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60-F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F70-F79 Mentální retardace
  • F80-F89 Poruchy psychického vývoje
  • F90-F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 Neurčená duševní porucha



F00-F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických

  • Pro tuto kapitolu jsou stanoveny následující položky s hvězdičkou:
  • F00* Demence u Alzheimerovy nemoci
  • F02* Demence u jiných nemocí zařazených jinde

Z přednášek MUDr. Šivicové: V rámci F existují hvězdičkové diagnózy – organické duševní poruchy – přestože patří pod psychiatrickou, nesmíme je kódovat, to musí neurolog! Týká se jen prvního bloku – jen organických poruch.


  • F00 Demence u Alzheimerovy choroby
  • F00.0 Demence u Alzheimerovy choroby s časným začátkem
  • F00.1 Demence u Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem
  • F00.2 Demence u Alzheimerovy choroby, atypický nebo smíšený typ
  • F00.9 Demence u Alzheimerovy choroby nespecifikovaná

____________________________________________________________

  • F01 Vaskulární demence
  • F01.0 Vaskulární demence s akutním začátkem
  • F01.1 Multifaktorová demence
  • F01.2 Subkortikální vaskulární demence
  • F01.3 Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
  • F01.8 Jiná vaskulární demence
  • F01.9 Vaskulární demence nespecifikovaná

___________________________________________________________

  • F02 Demence u chorob klasifikovaných jinde
  • F02.0 Demence u Pickovy choroby
  • F02.1 Demence u Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby
  • F02.2 Demence u Huntingtonovy choroby
  • F02.3 Demence u Parkinsonovy choroby
  • F02.4 Demence u infekce HIV
  • F02.8 Demence u ostatních chorob klasifikovaných jinde

_____________________________________________________________

  • F03 Nespecifikovaná demence

_______________________________________________________________

  • Pátý znak specifikuje demenci (F00 – F03) podle přidružených příznaků:
  • .x0 Bez přidružených příznaků
  • .x1 Přidružené příznaky, zvláště bludy
  • .x2 Přidružené příznaky, zvláště halucinace
  • .x3 Přidružené příznaky, zvláště deprese
  • .x4 Jiné přidružené nebo smíšené příznaky

_______________________________________________________________

  • F04 Organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými drogami

_______________________________________________________________

  • F05 Delirium jiné než vyvolané alkoholem nebo jinými drogami
  • F05.0 Delirium bez přítomnosti demence
  • F05.1 Delirium nasedající na demenci
  • F05.8 Jiné delirium
  • F05.9 Delirium nespecifikované

______________________________________________________________

  • F06 Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění
  • F06.0 Organická halucinóza
  • F06.1 Organická katatonní porucha
  • F06.2 Organický syndrom s bludy (schizoformní)
  • F06.3 Organické afektivní poruchy
  • .30 Organická manická porucha
  • .31 Organická bipolární porucha
  • .32 Organická depresivní porucha
  • .33 Organická smíšená afektivní porucha
  • F06.4 Organická úzkostná porucha
  • F06.5 Organická dissociativní porucha
  • F06.6 Organická emoční labilita nebo astenická porucha
  • F06.7 Mírná kognitivní porucha
  • F06.8 Jiné specifikované duševní poruchy při mozkovém poškození a dysfunkci a při
  • somatickém onemocnění
  • F06.9 Nespecifikovaná duševní porucha při poškození a dysfunkci mozku a somatickém onemocnění

_______________________________________________________________

  • F07 Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením
  • nebo dysfunkcí mozku
  • F07.0 Organicky podmíněná porucha osobnosti
  • F07.1 Postencefalitický syndrom
  • F07.2 Postkomoční syndrom
  • F07.8 Jiné organicky podmíněné poruchy osobnosti a chování vyvolané
  • onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku
  • F07.9 Nespecifikované organicky podmíněné poruchy osobnosti a chování vyvolané
  • onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku

_______________________________________________________________

  • F09 Nespecifikované organické nebo symptomatické duševní poruchy

_______________________________________________________________

F10 – F19 Duš. poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoakt. látek

  • F10 Poruchy vyvolané požíváním alkoholu
  • F11 Poruchy vyvolané požíváním opioidů
  • F12 Poruchy vyvolané požíváním kanabinoidů
  • F13 Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik
  • F14 Poruchy vyvolané požíváním kokainu
  • F15 Poruchy vyvolané požíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu)
  • F16 Poruchy vyvolané požíváním halucinogenů
  • F17 Poruchy vyvolané užíváním tabáku
  • F18 Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel
  • F19 Poruchy vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných psychoaktivních látek

_______________________________________________________________

  • Čtvrtý a pátý znak specifikují klilnický obraz:
  • Flx.0 Akutní intoxikace
  • .00 Nekomplikovaná
  • .01 S traumatem nebo s jiným tělesným postižením
  • .02 S jinou zdravotní komplikací
  • .03 S deliriem
  • .04 S poruchami vnímání
  • .05 S kómatem
  • .06 S křemi
  • .07 Patologická intoxikace

_______________________________________________________________

  • Flx.1 Škodlivé užívání

_______________________________________________________________

  • Flx.2 Syndrom závislosti
  • .20 V současnosti abstinuje
  • .21 V současnosti abstinuje, ale v chráněném prostředí
  • .22 V současnosti abstinuje při klinicky evidovaném udržovacím nebo
  • substitučním režimu
  • .23 V současnosti abstinuje, avšak při léčbě averzními nebo blokujícími látkami
  • .24 V současnosti užívá látku (aktivní závislost)
  • .25 Souvislé užívání
  • .26 Epizodické užívání (dipsomanie) _______________________________________________________________
  • Flx.3 Odvykací stav
  • .30 Nekomplikovaný
  • .31 S křečemi

_______________________________________________________________

  • Flx.4 Odvykací stav s deliriem
  • .40 Bez křečí
  • .41 S křečemi

_______________________________________________________________

  • Flx.5 Psychotická porucha
  • .50 Schizoformní
  • .51 Převážně bludná
  • .52 Převážně halucinatorní
  • .53 Převážně polymorfní
  • .54 S převahou depresivních příznaků
  • .55 S převahou manických příznaků
  • .56 Smíšená

_______________________________________________________________

  • Flx.6 Amnestický syndrom

_______________________________________________________________

  • Flx.7 Reziduální stav a psychotická porucha s pozdním začátkem
  • .70 Psychotické reminiscence (flashbacky)
  • .71 Porucha osobnosti nebo chování
  • .72 Reziduální afektivní porucha
  • .73 Demence
  • .74 Jiné přetrvávající narušení kognitivních funkcí
  • .75 Psychotická porucha s pozdním začátkem

_______________________________________________________________

  • Flx.8 Jiné duševní poruchy a poruchy chování

_______________________________________________________________

  • Flx.9 Nespecifikovaná duševní porucha a porucha chování

_______________________________________________________________

F20 – F29 Schizofrenie, schozoformní poruchy a poruchy s bludy

  • F20 Schizofrenie
  • F20.0 Paranoidní schizofrenie
  • F20.1 Hebefrenní schizofrenie
  • F20.2 Katatonní schizofrenie
  • F20.3 Nediferencovaná schizofrenie
  • F20.4 Poschizofrenní deprese
  • F20.5 Reziduální schizofrenie
  • F20.6 Simplexní Schizofrenie
  • F20.8 Jiná schizofrenie
  • F20.9 Schizofrenie nespecifikovaná

Pátý znak specifikuje průběh:

  • .x0 Chronický
  • .x1 V epizodách s postupným defektem
  • .x2 V epizodách se stabilním defektem
  • .x3 V epizodách s remisemi
  • .x4 Neúplná remise
  • .x5 Úplná remise
  • .x8 Jiný

_______________________________________________________________

  • F21 Schizotypní porucha

_______________________________________________________________

  • F22 Trvalé duševní poruchy s bludy
  • F22.0 Porucha s bludy
  • F22.8 Jiné trvalé poruchy s bludy
  • F22.9 Trvalá porucha s bludy nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F23 Akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F23.0 Akutní polymorfní psychotická porucha bez příznaků schizofrenie
  • F23.1 Akutní polymorfní psychotická porucha s příznaky schizofrenie
  • F23.2 Akutní schizoformní psychotická porucha
  • F23.3 Jiné akutní psychotické poruchy s převahou bludů
  • F23.8 Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F23.9 Akutní a přechodná psychotická porucha nespecifikovaná
  • Pátý znak označuje eventuální přítomnost přidruženého akutního stresu:
  • .x0 Bez spojitosti s akutním stresem
  • .x1 Ve spojitosti s akutním stresem

_______________________________________________________________

  • F24 Indukovaná porucha s bludy

_______________________________________________________________

  • F25 Schizoafektivní poruchy
  • F25.0 Schizoafektivní porucha, manický typ
  • F25.1 Schizoafektivní porucha, depresivní typ
  • F25.2 Schizoafektivní porucha, smíšený typ
  • F25.8 Jiné schizoafektivní poruchy
  • F25.9 Schizoafektivní porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F28 Jiné neorganické psychotické poruchy

_______________________________________________________________

  • F29 Nespecifikovaná neorganická psychóza

_______________________________________________________________

F30 – F39 Poruchy nálady (afektivní poruchy)

  • F30 Manická epizoda
  • F30.0 Hypomanie
  • F30.1 Mánie bez psychotických příznaků
  • F30.2 Mánie s psychotickými příznaky
  • F30.8 Jiné manické epizody
  • F30.9 Manická epizoda nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F31 Bipolární afektivní porucha
  • F31.0 Bipolární afektivní porucha, současná epizoda hypomanická
  • F31.1 Bipolární af. porucha, současná epizoda manická bez psychotických příznaků
  • F31.2 Bipolární af. porucha, současná epizoda manická s psychotickými příznaky
  • F31.3 Bipolární af. porucha, současná epizoda středně těžké nebo mírné deprese
  • .30 bez somatických příznaků
  • .31 se somatickými příznaky
  • F31.4 Bipolární af. porucha, současná epizoda těžké deprese bez psychotických příznaků
  • F31.5 Bipolární af. porucha, současná epizoda těžké deprese s psychotickými příznaky
  • F31.6 Bipolární afektivní porucha, současná epizoda smíšená
  • F31.7 Bipolární afektivní porucha, současně v remisi
  • F31.8 Jiné bipolární afektivní poruchy
  • F31.9 Bipolární afektivní porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F32 Depresivní epizoda
  • F32.0 Mírná depresivní epizoda
  • .00 Bez somatických příznaků
  • .01 Se somatickými příznaky
  • F32.1 Středně těžká depresivní epizoda
  • .10 Bez somatických příznaků
  • .11 Se somatickými příznaky
  • F32.2 Těžká depresivní epizoda bez psychotických příznaků
  • F32.3 Těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky
  • F32.8 Jiné depresivní epizody
  • F32.9 Depresivní epizoda nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F33 Periodická (rekurentní) depresivní porucha
  • F33.0 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná epizoda mírná
  • .00 Bez somatických příznaků
  • .01 Se somatickými příznaky
  • F33.1 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná epiozoda středně těžká
  • .10 Bez somatických příznaků
  • .11 Se somatickými příznaky
  • F33.2 Periodická (rekurentní) depr. por., současná epizoda těžká bez psychotických příznaků
  • F33.3 Periodická (rekurentní) depr. por., současná epizoda těžká s psychotickými příznaky
  • F33.4 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současně v remisi
  • F33.8 Jiné periodické (rekurentní) depresivní poruchy
  • F33.9 Periodická (rekurentní) depresivní porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F34 Trvalé poruchy nálady (afektivní poruchy)
  • F34.0 Cyklotymie
  • F34.1 Dystymie
  • F34.8 Jiné trvalé poruchy nálady (afektivní poruchy)
  • F34.9 Trvalá porucha nálady (afektivní porucha) nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F38 Jiné poruchy nálady (afektivní poruchy)
  • F38.0 Jiné jediné poruchy nálady (afektivní poruchy)
  • .00 smíšená afektivní epizoda
  • F38.1 Jiné periodické (rekurentní) poruchy nálady (afektivní poruchy)
  • .10 Krátká periodická (rekurentní depresivní porucha)
  • F38.8 Jiné specifikované poruchy nálady (afektivní poruchy)

_______________________________________________________________

  • F39 Nespecifikovaná porucha nálady (afektivní porucha)

_______________________________________________________________

F40 – F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy

  • F40 Fobické a úzkostné poruchy
  • F40.0 Agorafobie
  • .00 Bez panické poruchy
  • .01 S panickou poruchou
  • F40.1 Sociální fobie
  • F40.2 Specifické (izolované) fobie
  • F40.8 Jiné fobické úzkostné poruchy
  • F40.9 Fobická úzkostná porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F41 Jiné úzkostné poruchy
  • F41.0 Panická porucha (epizodická paroxyzmální úzkost)
  • F41.1 Generalizovaná úzkostná porucha
  • F41.2 Smíšená úzkostně depresivní porucha
  • F41.3 Jiné smíšené úzkostné poruchy
  • F41.8 Jiné specifikované úzkostné poruchy
  • F41.9 Úzkostná porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F42 Obsedantně kompulzivní porucha
  • F42.0 Převážně obsedantní myšlenky nebo ruminace
  • F42.1 Převážně nutkavé akty (kompulzivní rituály)
  • F42.2 Smíšené obsedantní myšlenky a jednání
  • F42.8 Jiné obsedantně kompulzivní poruchy
  • F42.9 Obsedantně kompulzivní porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení
  • F43.0 Akutní reakce na stres
  • F43.1 Posttraumatická stresová porucha
  • F43.2 Poruchy přizpůsobení
  • .20 Krátkodobá depresivní reakce
  • .21 Protrahovaná depresivní reakce
  • .22 Smíšená úzkostná a depresivní reakce
  • .23 S převládající poruchou jiných emocí
  • .24 S převládající poruchou chování
  • .25 Se smíšenou poruchou emocí a chování
  • .28 S jinými specifikovanými převládajícími symptomy
  • F43.8 Jiné reakce na závažný stres
  • F43.9 Reakce na závažný stres nespecifikovaná _______________________________________________________________
  • F44 Dissociativní (konverzní) poruchy
  • F44.0 Dissociativní amnézie
  • F44.1 Dissociativní fuga
  • F44.2 Dissociativní stupor
  • F44.3 Trans a stavy posedlosti
  • F44.4 Dissociativní poruchy motoriky
  • F44.5 Dissociativní křeče
  • F44.6 Dissociativní porucha citlivosti a poruchy senzorické
  • F44.7 Smíšené dissociativní (konverzní) poruchy
  • F44.8 Jiné dissociativní (konverzní) poruchy
  • .80 Ganserův syndrom
  • .81 Mnohočetná porucha osobnosti
  • .82 Přechodně dissociativní (konverzní) por. vyskytující se v dětství a v adolescenci
  • .88 Jiné specifikované dissociativní (konverzní) poruchy
  • F44.9 Dissociativní (konverzní) porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

F45 Somatoformní poruchy

  • F45.0 Somatizační porucha
  • F45.1 Nediferencovaná somatizační porucha
  • F45.2 Hypochondrická porucha
  • F45.3 Somatoformní vegetativní dysfunkce
  • .30 Srdce a kardiovaskulární systém
  • .31 Horní gastrointestinální trakt
  • .32 Dolní gastrointestinální trakt
  • .33 Respirační systém
  • .34 Urogenitální systém
  • .38 Jiný orgán nebo systém
  • F45.4 Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha
  • F45.8 Jiné somatoformní poruchy
  • F45.9 Somatoformní porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F48 Jiné neurotické poruchy
  • F48.0 Neurastenie
  • F48.1 Depersonalizační a derealizační syndrom
  • F48.8 Jiné specifikované neurotické poruchy
  • F48.9 Neurotická porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

F50 – F59 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory

  • F50 Poruchy příjmu potravy
  • F50.0 Mentální anorexie
  • F50.1 Atypická mentální anorexie
  • F50.2 Mentální bulimie
  • F50.3 Atypická mentální bulimie
  • F50.4 Přejídání spojené s jinými psychickými poruchami
  • F50.5 Zvracení spojené s jinými psychickými poruchami
  • F50.8 Jiné poruchy příjmu potravy
  • F50.9 Porucha příjmu potravy nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F51 Neorganické poruchy spánku
  • F51.0 Neorganická nespavost
  • F51.1 Neorganická hypersomnie
  • F51.2 Neorganické poruchy rytmu spánek – bdění
  • F51.3 Somnambulizmus (náměsíčnictví)
  • F51.4 Noční děsy
  • F51.5 Noční můry (úzkostné sny)
  • F51.8 Jiné neorganické poruchy spánku
  • F51.9 Neorganická porucha spánku nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F52 Sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí
  • F52.0 Nedostatek nebo ztráta sexuální touhy
  • F52.1 Odpor k sexu (sexualitě) a nedostatečné prožívání sexuální slasti
  • .70 Odpor
  • .71 Nedostatečné prožívání sexuální slasti
  • F52.2 Selhání genitální odpovědi
  • F52.3 Dysfunkční orgazmus
  • F52.4 Předčasná ejakulace
  • F52.5 Neorganický vaginizmus
  • F52.6 Neorganická dyspareunie
  • F52.7 Hypersexualita
  • F52.8 Jiná sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí
  • F52.9 Nespecifikovaná sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí

_______________________________________________________________

  • F53 Duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklas. jinde
  • F53.0 Mírné duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklasifikované jinde
  • F53.1 Závažné duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklas. Jinde
  • F53.8 Jiné duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklas. Jinde
  • F53.9 Duševní porucha spojená s šestinedělím nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F54 Psychické a behaviorální faktory spojené s poruchami nebo chorobami
  • klasifikovanými jinde

_______________________________________________________________

  • F55 Abúzus látek nevyvolávajících závislost
  • F55.0 Antidepresiva
  • F55.1 Laxativa
  • F55.2 Analgetika
  • F55.3 Antacida
  • F55.4 Vitaminy
  • F55.5 Steroidy nebo hormony
  • F55.6 Přírodní nebo lidové preparáty
  • F55.8 Jiné látky nevyvolávající závislost
  • F55.9 Nespecifikované

_______________________________________________________________

  • F59 Nespecifikované behaviorální syndromy spojené s fyziologickými dysfunkcemi a somatickými faktory

_______________________________________________________________

F60 – F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých

  • F60 Specifické poruchy osobnosti
  • F60.0 Paranoidní porucha osobnosti
  • F60.1 Schizoidní porucha osobnosti
  • F60.2 Dissociální porucha osobnosti
  • F60.3 Emočně nestabilní porucha osobnosti
  • .30 Impulzivní typ
  • .31 Hraniční typ
  • F60.4 Histriónská porucha osobnosti
  • F60.5 Anankastická porucha osobnosti
  • F60.6 Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti
  • F60.8 Jiné specifické poruchy osobnosti
  • F60.9 Porucha osobnosti nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F61 Smíšené a jiné poruchy osobnosti
  • F61.0 Smíšené poruchy osobnosti
  • F61.1 Nepříznivé změny osobnosti

_______________________________________________________________

  • F62 Přetrvávající změny osobnosti, které nelze přisoudit hrubému poškození nebo nemoci mozku
  • F62.0 Přetrvávající změna osobnosti po katastrofické události
  • F62.1 Přetrvávající změna osobnosti po psychickém onemocnění
  • F62.8 Jiné přetrvávající změny osobnosti
  • F62.9 Přetrvávající změna osobnosti nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F63 Návykové a impulzní poruchy
  • F63.0 Patologické hráčství
  • F63.1 Patologické zakládání požárů (pyromanie)
  • F63.2 Patologické kradení (kleptomanie)
  • F63.3 Trichotillomanie
  • F63.8 Jiné návykové a impulzivní poruchy
  • F63.9 Návyková a impulzivní porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F64 Poruchy pohlavní identity
  • F64.0 Transsexualizmus
  • F64.1 Transvestitizmus dvojí role
  • F64.2 Porucha pohlavní identity v dějství (dětství?)
  • F64.8 Jiné poruchy pohlavní identity
  • F64.9 Porucha pohlavní identity nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F65 Poruchy sexuální preference
  • F65.0 Fetišismus
  • F65.1 Fetišistický transvestitsmus
  • F65.2 Exhibicionismus
  • F65.3 Voyerství
  • F65.4 Pedofilie
  • F65.5 Sadomasochismus
  • F65.6 Mnohočetné poruchy sexuální preference
  • F65.8 Jiné poruchy sexuální preference
  • F65.9 Porucha sexuální preference nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F66 Psychické a behaviorální poruchy spojené se sexuálním vývojem a orientací
  • F66.0 Porucha sexuálního vyzrávání
  • F66.1 Egodystonická sexuální orientace
  • F66.2 Porucha sexuálních vztahů
  • F66.8 Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
  • F66.9 Porucha psychosexuálního vývoje nespecifikovaná
  • Pátý znak označuje spojení s
  • .x0 Heterosexualitou
  • .x1 Homosexualitou
  • .x2 Bisexualitou
  • .x8 Jinou, včetně prepubertální

_______________________________________________________________

  • F68 Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F68.0 Zpracovávání tělesných symptomů z psychických důvodů
  • F68.1 Záměrné vyvolávání nebo předstírání somatických nebo psychických symptomů nebo
  • tělesné či psychické neschopnosti (předstíraná porucha)
  • F68.8 Jiné specifikované poruchy osobnosti a chování u dospělých

_______________________________________________________________

  • F69 Nespecifikovaná porucha osobnosti a chování u dospělých

_______________________________________________________________

F70 – F79 Mentální retardace (duševní opoždění)

  • F70 Lehká mentální retardace
  • F71 Středně těžká mentální retardace
  • F72 Těžká mentální retardace
  • F73 Hluboká mentální retardace
  • F78 Jiná mentální retardace
  • F79 Nespecifikovaná mentální retardace

Čtvrtý znak určuje rozsah přidruženého postižení chování:

  • x.0 Žádné nebo minimální postižení chování
  • x.1 Výrazné postižení chování vyžadující pozornost nebo léčbu
  • x.8 Jiná postižení chování
  • x.9 Bez zmínky o postižení chování

_______________________________________________________________

F80 – F89 Poruchy psychického vývoje

  • F80.0 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F80.1 Expresivní porucha řeči
  • F80.2 Receptivní porucha řeči
  • F80.3 Získání afázie s epilepsií (Landuův – Kleffnerův syndrom)
  • F80.8 Jiné vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F80.9 Vývojová porucha řeči a jazyka nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F81 Specifické vývojové poruchy školních dovednosti
  • F81.0 Specifická porucha čtení
  • F81.1 Specifická porucha psaní
  • F81.2 Specifická porucha počítání
  • F81.3 Smíšená porucha školních dovedností
  • F81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností
  • F81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F82 Specifikovaná vývojová porucha motorické funkce

_______________________________________________________________

  • F83 Smíšené specifické vývojové poruchy

_______________________________________________________________

  • F84 Pervazivní vývojové poruchy
  • F84.0 Dětský autizmus
  • F84.1 Atypický autizmus
  • F84.2 Rettův syndrom
  • F84.3 Jiná desintegrační porucha v dětství
  • F84.4 Hyperaktivní porucha spojená s mentální retardací a stereotypními pohyby
  • F84.5 Aspergerův syndrom
  • F84.8 Jiné perevazivní vývojové poruchy
  • F84.9 Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F88 Jiné poruchy psychického vývoje

_______________________________________________________________

  • F89 Nespecifikovaná porucha psychického vývoje

_______________________________________________________________

F90 – F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adolescenci

  • F90 Hyperkinetické poruchy
  • F90.0 Porucha aktivity a pozornosti
  • F90.1 Hyperkinetická porucha chování
  • F90.8 Jiné hyperkinetické poruchy
  • F90.9 Hyperkinetická porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F91 Poruchy chování
  • F91.0 Porucha chování ve vztahu k rodině
  • F91.1 Nesocializovaná porucha chování
  • F91.2 Socializovaná porucha chování
  • F91.3 Porucha opozičního vzdoru
  • F91.8 Jiné poruchy chování
  • F91.9 Porucha chování nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F92 Smíšené poruchy chování a emocí
  • F92.0 Depresivní porucha chování
  • F92.8 Jiné smíšené poruchy chování a emocí
  • F92.9 Smíšená porucha chování a emocí nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F93 Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
  • F93.0 Separační úzkostná porucha v dětství
  • F93.1 Fobická úzkostná porucha v dětství
  • F93.2 Sociální úzkostná porucha v dětství
  • F93.3 Porucha sourozenecké rivality
  • F93.8 Jiné emoční poruchy v dětství
  • F93.9 Emoční porucha v dětství nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci
  • F94.0 Elektivní mutizmus
  • F94.1 Reaktivní porucha v příchylnosti v dětství
  • F94.2 Dezinhibovaná příchylnost v dětství
  • F94.8 Jiné poruchy sociálních vztahů v dětství
  • F94.9 Porucha sociálních vztahů v dětství nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F95 Tikové poruchy
  • F95.0 Přechodná tiková porucha
  • F95.1 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha
  • F95.2 Kombinovaná vokální a mnohočetná motorická tiková porucha (Tourettův syndrom)
  • F95.8 Jiné tikové poruchy
  • F95.9 Tiková porucha nespecifikovaná

_______________________________________________________________

  • F98 Jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a v adolescenci
  • F98.0 Neorganická enuréza
  • F98.1 Neorganická eknopréza
  • F98.2 Porucha příjmu jídla v útlém a dětském věku
  • F98.3 Pika infantilní a v dětství
  • F98.4 Poruchy se stereotypními pohyby
  • F98.5 Koktavost (zadrhávání)
  • F98.6 Breptavost
  • F98.8 Jiné specifik. poruchy chování a emocí začínajících obvykle v dětství a v adolescenci
  • F98.9 Nespecifik. poruchy chování a emocí začínajících obvykle v dětství a v adolescenci

_______________________________________________________________

F99 Nespecifikovaná duševní porucha

  • F99 Duševní porucha jinde nespecifikovaná

_______________________________________________________________


Zdroj:

Höschl, C., Švestka, J. (eds.): Psychiatrie (2002)