Aššurbanipal: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Král Aššurbanipal''' (669-630 př. n. l.) byl poslední velký vládce Asýrie, který dovedl říši k vrcholnému rozkvětu. Dobyl Egypt a téměř zničil Babylónii. Po jeho smrti došlo k rozpadu této ohromné říše. Její nepřátelé využili nejednotnosti Asýrie způsobenou následnickými
+
'''Král Aššurbanipal''' (669-630 př. n. l.) byl poslední velký vládce Asýrie, který dovedl říši k vrcholnému rozkvětu. Dobyl Egypt a téměř zničil Babylónii. Po jeho smrti došlo k rozpadu této ohromné říše. Její nepřátelé využili nejednotnosti Asýrie způsobenou následnickými boji o moc a již patnáct let po Aššurbanipalově smrti došlo k jejímu totálnímu pádu. Král Aššurbanipal byl proslulý nejen svou krutostí k poraženým nepřátelům, ale také svým zájmem o vzdělání. Ve svém životopise se chlubil i tím, že se kromě válečného umění naučil také psát. Podle jeho dalšího výroku bylo budování knihovny smyslem jeho života.
--[[Uživatel:Barbora.Molikova|Barbora.Molikova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Molikova|diskuse]]) 24. 5. 2016, 13:43 (CEST)
+
#PŘESMĚRUJ [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Aššurbanipal]]
 +
<ref>CEJPEK, Jiří a kol. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.</ref>
 +
 
 +
 
 +
Zdroj
 +
<references/>.
 +
 
 +
--[[Uživatel:Barbora.Molikova|Barbora.Molikova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Molikova|diskuse]]) 24. 5. 2016, 14:31 (CEST)

Aktuální verze z 6. 7. 2016, 13:30

Král Aššurbanipal (669-630 př. n. l.) byl poslední velký vládce Asýrie, který dovedl říši k vrcholnému rozkvětu. Dobyl Egypt a téměř zničil Babylónii. Po jeho smrti došlo k rozpadu této ohromné říše. Její nepřátelé využili nejednotnosti Asýrie způsobenou následnickými boji o moc a již patnáct let po Aššurbanipalově smrti došlo k jejímu totálnímu pádu. Král Aššurbanipal byl proslulý nejen svou krutostí k poraženým nepřátelům, ale také svým zájmem o vzdělání. Ve svém životopise se chlubil i tím, že se kromě válečného umění naučil také psát. Podle jeho dalšího výroku bylo budování knihovny smyslem jeho života.

  1. PŘESMĚRUJ [[1]]

[1]


Zdroj

  1. CEJPEK, Jiří a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.

.

--Barbora.Molikova (diskuse) 24. 5. 2016, 14:31 (CEST)