Analytická psychologie: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Analytická psychologie''' je psychologická škola, která vychází z myšlenek švýcarského psychiatra [[Carl Gustav Jung|Carla Gustava Junga]]. Zdůrazňuje význam osobního hledání celistvosti a pracuje s pojmy jako osobní a kolektivní [[Nevědomí|nevědomí]], [[archetyp]], [[komplex]], [[Persona|persona]], [[Animus a anima|animus a anima]], self a [[Individuace|individuace]]. Jungova teorie byla rozvíjena autory jako [[Toni Wolffová]], [[Marie-Louse Franzová]], [[Jolande Jacobi]], [[Aniela Jaffé]] a [[Anthony Stevens]].
 
'''Analytická psychologie''' je psychologická škola, která vychází z myšlenek švýcarského psychiatra [[Carl Gustav Jung|Carla Gustava Junga]]. Zdůrazňuje význam osobního hledání celistvosti a pracuje s pojmy jako osobní a kolektivní [[Nevědomí|nevědomí]], [[archetyp]], [[komplex]], [[Persona|persona]], [[Animus a anima|animus a anima]], self a [[Individuace|individuace]]. Jungova teorie byla rozvíjena autory jako [[Toni Wolffová]], [[Marie-Louse Franzová]], [[Jolande Jacobi]], [[Aniela Jaffé]] a [[Anthony Stevens]].
* Spolu s [[Sigmund Freud|Freudovou]] psychoanalýzou a [[Alfred Adler|Adlerovou]] individuální psychologií patří ke klasickým hlubinně psychologickým směrům.
+
* Spolu s [[Sigmund Freud|Freudovou]] [[Psychoanalýza|psychoanalýzou]] a [[Alfred Adler|Adlerovou]] [[Individuální psychologie|individuální psychologií]] patří ke klasickým hlubinně psychologickým směrům.
 +
 
 +
== Základní pojmy ==
 +
=== [[Nevědomí]] ===
 +
Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Nevědomí tvoří věci „známé neznámé“ a sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.<ref><i>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga</i>. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.</ref>
 +
Analytická psychologie rozlišuje mezi vědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje [[Archetyp|archetypy]] společné všem lidským bytostem, což znamená, že individuační proces může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti.
 +
 
 +
„…''vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky..''“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). <i>Duše moderního člověka</i>. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</

Verze z 18. 12. 2014, 17:22

Analytická psychologie je psychologická škola, která vychází z myšlenek švýcarského psychiatra Carla Gustava Junga. Zdůrazňuje význam osobního hledání celistvosti a pracuje s pojmy jako osobní a kolektivní nevědomí, archetyp, komplex, persona, animus a anima, self a individuace. Jungova teorie byla rozvíjena autory jako Toni Wolffová, Marie-Louse Franzová, Jolande Jacobi, Aniela Jaffé a Anthony Stevens.

Základní pojmy

Nevědomí

Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Nevědomí tvoří věci „známé neznámé“ a sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.[1] Analytická psychologie rozlišuje mezi vědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje archetypy společné všem lidským bytostem, což znamená, že individuační proces může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti.

„…vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky..“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). Duše moderního člověka. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</

  1. Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.