Anne Mansfield Sullivan: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „ '''Johanna "Anne" Mansfield Sullivan Macy (14. dubna 1866 – 20. října 1936), známá jako Anne Sullivan byla celoživotní učitelkou, společnicí a …“)
 
m
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[File:Portrait of Anne Sullivan, circa 1887.jpg|thumb|Portrait of Anne Sullivan, circa 1887]]
  
'''Johanna "Anne" Mansfield Sullivan Macy (14. dubna 1866 – 20. října 1936), známá jako Anne Sullivan byla celoživotní učitelkou, společnicí a přítelkyní hluchoslepé [[Helen Keller]], která jako první hluchoslepý člověk dokončila studia na Harvardově univerzitě.  
+
'''Johanna "Anne" Mansfield Sullivan Macy''' (14. dubna, 1866, Massachusetts – 20. října, 1936, New York), známá jako Anne Sullivan byla celoživotní učitelkou, společnicí a přítelkyní hluchoslepé [[Helen Keller]], která jako první hluchoslepý člověk dokončila studia na Harvardově univerzitě.  
  
 +
== Dětství ==
 +
 +
Anne Sullivan se narodila jako nejstarší dcera Thomase a Alice (Cloesy) Sullivan. Rodiče Anne byli negramotní irští přistěhovalci. Její matka trpěla tuberkulózou, otec byl alkoholik. Přibližně v sedmi letech Anne onemocněla bolestivým infekčním onemocněním očí – [[trachomem]] – a oslepla. <ref name="Biography">Anne Sullivan Macy - Anne Sullivan Macy Biography. [online]. [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://www.afb.org/annesullivan/asmbiography.asp</ref>
 +
 +
Krátce poté zemřela její matka a dva roky na to je opustil otec, který o ně nechtěl nadále pečovat. Anne byla s mladším bratrem Jamiem přemístěna do chudobince v Tewksbury, Massachusetts. Jamie po dvou letech umírá. Anne v tomto ústavu žije čtyři roky a absolvuje několik prvních operací očí, zatím však bez výsledku.<ref name="Biography"/>
 +
 +
== Studia ==
  
== Dětství ==
+
Protože Anne ztratila zrak v nízkém věku, neuměla číst ani psát a chyběly jí i další dovednosti jako např. šití. Během inspekce v chudobinci roku 1880 přesvědčila inspektora, že se chce vzdělávat a bylo jí povoleno přemístění do Perkinsonovy školy pro nevidomé v Bostonu. V tomto zařízení se naučila ruční (prstovou) abecedu od hluchoslepé [[Laury Bridgman]].
Anne Sullivan se narodila jako nejstarší dcera Thomase a Alice (Cloesy) Sullivan. Rodiče Anne byli negramotní irští přistěhovalci. Její matka trpěla tuberkulózou, otec byl alkoholik. Přibližně v sedmi letech Anne onemocněla bolestivým infekčním onemocněním očí – trachomem – a oslepla.  
+
Série operací výrazně zlepšila Annin zrak. Anne 1886 ve věku dvaceti let úspěšně dokončila studia, jako excelentní studentka a poté zůstala v ústavu jako učitelka.<ref name="Perkins">Anne Sullivan | Perkins School for the Blind. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.perkins.org/history/people/anne-sullivan</ref>
Krátce poté zemřela její matka a dva roky na to je opustil otec, který o ně nechtěl nadále pečovat. Anne byla s mladším bratrem Jamiem přemístěna do chudobince v Tewksbury, Massachusetts. Jamie po dvou letech umírá. Anne v tomto ústavu žije čtyři roky a absolvuje několik prvních operací očí, zatím však bez výsledku.
+
 
 +
== Kariéra ==
 +
 
 +
Necelý rok po Annině promoci kontaktovala ředitele školy rodina Kellerových, která se z tisku dozvěděla o vzdělávání Laury Bridgman. Kellerovi měli sedmiletou dceru, která byla též hluchoslepá a pro absenci výchovy, která by zohledňovala její speciální potřeby, začala být nezvladatelná. Ředitel pro pomoc s výchovou Helen Keller okamžitě doporučil Anne Sullivan a ta tedy roku 1887 odjela do Tuscumbie.<ref name="Perkins"/>
  
==Studia==
+
Annina práce začala 3. dubna 1887, když bylo 21 let. Začátky s rozmazlenou a dezorientovanou Helen Keller byly těžké. Ačkoli byla Helen velmi inteligentní, již velmi dlouho byla "uvězněná  ve svém světě" a nyní z frustrace často propadala záchvatům vzteku. Anne okamžitě začala s výukou prstové abecedy. Bylo důležité, aby Helen začala chápat, že věci i jevy mají svá jména, názvy. Anne nechávala Helen nahmatat předměty a následně svou dlaní vytvářela jednotlivá písmena v prstové abecedě (daný pojem či název), které Helen též nahmatávala. Mimo to zavedla pro Helen časový rozvrh.<ref name="Perkins"/> 
Protože Anne ztratila zrak v nízkém věku, neuměla číst ani psát a chyběly i další dovednosti jako např. šití. Během inspekce v chudobinci roku 1880 přesvědčila inspektora, že se chce vzdělávat a bylo jí povoleno přemístění do Perkinsonovy školy pro nevidomé v Bostonu. V tomto zařízení se naučila ruční (prstovou) abecedu od hluchoslepé Laury Bridgman.  
 
Série operací výrazně zlepšila Annin zrak. Anne 1886 ve věku dvaceti let úspěšně dokončila studia, jako excelentní studentka a poté zůstala v ústavu jako učitelka.
 
  
==Kariéra==
+
Po nějaké době začala Helena chápat princip komunikace. Během půl roku se Helen naučila 575 slov. Jakmile se Anne s Helen bez problémů dorozuměly dotykovou abecedou, začala ji učit číst v [[Braillově písmu]].  Po společné návštěvě bostonského ústavu pro nevidomé se Helen začala učit mluvit, od roku 1888 se zde Helen vzdělávala, stále s pomocí Anne. <ref name="Wikipedia"> Anne Sullivan. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan</ref>
Necelý rok po Annine promoci kontaktovala ředitele školy rodina Kellerových, která se z tisku dozvěděla o vzdělávání Laury Bridgman. Kellerovi měli sedmiletou dceru, která byla též hluchoslepá a pro absenci výchovy, která by zohledňovala její speciální potřeby, začala být nezvladatelná. Ředitel pro pomoc s výchovou Helen Keller okamžitě doporučil Anne Sullivan a ta tedy roku 1887 odjela do Tuscumbie. Její práce začala 3. dubna 1887, když jí bylo 21 let. Začátky její práce s rozmazlenou a dezorientovanou Helen Keller byly těžké, ačkoli byla Helen velmi inteligentní.  Od začátku jí začala učit prstovou abecedu, aby Helena, zatím zcela izolovaná ve svém světě, pochopila, že se vše pojí s názvy a jmény. Prstovou abecedu používala tak, že Helen svou dlaní znaky nahmatávala. Mimo to zavedla pro Helen časový rozvrh.
 
Po nějaké době začala Helena chápat princip komunikace. Během půl roku se Helen naučila 575 slov. Jakmile se Anne s Helen bez problémů dorozuměly v dotykovou abecedou, začala ji učit číst v Braillově písmu.  Po společné návštěvě bostonského ústavu pro nevidomé se Helen začala učit mluvit, od roku 1888 se zde Helen vzdělávala, stále s pomocí Anne. Dalším místem, kam ji doprovázela byla Wright - Humansonova školy pro němé v New Yorku. Strávily zde dva roky. Vrcholem jejich společného úsilí bylo Helenino úspěšné studium na dívčím oddělení Harward Univerzity. Po dobu celého studia Anne Helen tlumočila. Jejich vztah přerostl v celoživotní přátelství, které nakonec trvalo 49 let.
 
  
 +
Dalším místem, kam ji doprovázela byla Wright - Humansonova škola pro němé v New Yorku.  Strávily zde dva roky.  Vrcholem jejich společného úsilí bylo Helenino úspěšné studium na dívčím oddělení Harvardovy univerzity.<ref name="Zdroj">Magazín Zdroj - Zaváté stopy historie - Anna Sullivanvá. a její žačka. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.magazin-zdroj.estranky.cz/clanky/zavate--stopy-historie/anna-sullivanva.-a-jeji-zacka.html</ref> Po dobu celého studia Anne Helen tlumočila. Jejich vztah přerostl v celoživotní přátelství, které nakonec trvalo 49 let.<ref name="Wikipedia"/>
  
 
== Osobní život ==
 
== Osobní život ==
Anne se 3. května 1905 vdala za Johna Alberta Macyho (1877–1932), kterého potkala na Harvardově univerzitě, kde pracoval a mimo jiné pomáhal Helen s vydáním jejích děl. Po sňatku žili všichni tři ve společné domácnosti. Manželství ovšem nebylo šťastné a po nějaké době skončilo rozlukou.
 
  
== Smrt==
+
Anne se 3. května 1905 vdala za Johna Alberta Macyho (1877–1932), kterého potkala na Harvardově univerzitě, kde pracoval a mimo jiné pomáhal Helen s vydáním jejích děl. Po sňatku žili všichni tři ve společné domácnosti. Manželství ovšem nebylo šťastné a po nějaké době skončilo rozlukou.<ref name="Wikipedia"/>
Anne neměla zrak nikdy plně v pořádku, ale roku 1935 byla úplně slepá na obě oči. 15. října 1936 utrpěla infarkt, po němž upadla do kómatu a následně zemřela 20. října téhož roku. Byla zpopelněna a její popel byl uložen v Národní katedrále ve Washingtonu, jako připomínka jejích úspěchů. Byla první ženou, která byla po smrti takto oceněna. Když 1968 zemřela Helen Keller, byl její popel uložen vedle Anne Sullivan.
+
 
 +
== Smrt ==
 +
 
 +
Anne neměla zrak nikdy plně v pořádku, ale roku 1935 byla úplně slepá na obě oči. 15. října 1936 utrpěla infarkt, po němž upadla do kómatu a následně zemřela 20. října téhož roku. Byla zpopelněna a její popel byl uložen v Národní katedrále ve Washingtonu, jako připomínka jejích úspěchů. Byla první ženou, která byla po smrti takto oceněna. Když 1968 zemřela Helen Keller, byl její popel uložen vedle Anne Sullivan.<ref name="Wikipedia"/> >
  
 
== Ocenění==
 
== Ocenění==
  
== Odkazy ==
+
Anne obdržela společně s Helen čestná členství a ocenění od několika vzdělávacích institucí. Roku 1955 byla Sullivan oceněna čestným titulem Harvardské univerzity.<ref name="Wikipedia"/>
  
=== Reference ===
+
== Film Divotvůrkyně==
  
 +
Dle Heleniny autobiografické knihy vznikl divadelní a filmový scénář o pedagogickém zázraku, který se podařil Anne Sullivan. Film s názvem Divotvůrkyně (v originále ''The Miracle Worker'') je z roku 1962 a režisérem je  [[Arthur Penn]]. Za roli Anne Sullivan získala [[Anne Bancroft]] Cenu Akademie v kategorii Hlavní herečka.<ref name="Divotvurkyne">Divotvůrkyně (1962) | Neslyšící filmová, divadelní a hudební databáze. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://film.znakovky.cz/divotvurkyne-1962/</ref>
  
 +
== Odkazy ==
  
=== Použitá literatura ===
+
=== Reference ===
  
*
+
<references/>
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 +
 
* [http://www.perkins.org/history/people/anne-sullivan Perkinsonova škola pro nevidomé, profil Anny Sullivan ]  
 
* [http://www.perkins.org/history/people/anne-sullivan Perkinsonova škola pro nevidomé, profil Anny Sullivan ]  
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan  Anne Sullivan na Wikipedii]
+
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Perkins_School_for_the_Blind Perkinsonova škola pro nevidomé na Wikipedii ]
 +
* [http://www.afb.org/AnneSullivan/  American Foundation for the Blind]
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
* ]
 
* []
 
  
=== Zdroje obrázků ===
+
* [https://wikisofia.cz/index.php/Helen_Keller Helen Keller]
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons]  
 
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
 
Anne Sullivan, Helen Keller, Braillovo písmo
 
Anne Sullivan, Helen Keller, Braillovo písmo
  
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Lipková]]

Aktuální verze z 2. 4. 2017, 19:07

Soubor:Portrait of Anne Sullivan, circa 1887.jpg
Portrait of Anne Sullivan, circa 1887

Johanna "Anne" Mansfield Sullivan Macy (14. dubna, 1866, Massachusetts – 20. října, 1936, New York), známá jako Anne Sullivan byla celoživotní učitelkou, společnicí a přítelkyní hluchoslepé Helen Keller, která jako první hluchoslepý člověk dokončila studia na Harvardově univerzitě.

Dětství

Anne Sullivan se narodila jako nejstarší dcera Thomase a Alice (Cloesy) Sullivan. Rodiče Anne byli negramotní irští přistěhovalci. Její matka trpěla tuberkulózou, otec byl alkoholik. Přibližně v sedmi letech Anne onemocněla bolestivým infekčním onemocněním očí – trachomem – a oslepla. [1]

Krátce poté zemřela její matka a dva roky na to je opustil otec, který o ně nechtěl nadále pečovat. Anne byla s mladším bratrem Jamiem přemístěna do chudobince v Tewksbury, Massachusetts. Jamie po dvou letech umírá. Anne v tomto ústavu žije čtyři roky a absolvuje několik prvních operací očí, zatím však bez výsledku.[1]

Studia

Protože Anne ztratila zrak v nízkém věku, neuměla číst ani psát a chyběly jí i další dovednosti jako např. šití. Během inspekce v chudobinci roku 1880 přesvědčila inspektora, že se chce vzdělávat a bylo jí povoleno přemístění do Perkinsonovy školy pro nevidomé v Bostonu. V tomto zařízení se naučila ruční (prstovou) abecedu od hluchoslepé Laury Bridgman. Série operací výrazně zlepšila Annin zrak. Anne 1886 ve věku dvaceti let úspěšně dokončila studia, jako excelentní studentka a poté zůstala v ústavu jako učitelka.[2]

Kariéra

Necelý rok po Annině promoci kontaktovala ředitele školy rodina Kellerových, která se z tisku dozvěděla o vzdělávání Laury Bridgman. Kellerovi měli sedmiletou dceru, která byla též hluchoslepá a pro absenci výchovy, která by zohledňovala její speciální potřeby, začala být nezvladatelná. Ředitel pro pomoc s výchovou Helen Keller okamžitě doporučil Anne Sullivan a ta tedy roku 1887 odjela do Tuscumbie.[2]

Annina práce začala 3. dubna 1887, když jí bylo 21 let. Začátky s rozmazlenou a dezorientovanou Helen Keller byly těžké. Ačkoli byla Helen velmi inteligentní, již velmi dlouho byla "uvězněná ve svém světě" a nyní z frustrace často propadala záchvatům vzteku. Anne okamžitě začala s výukou prstové abecedy. Bylo důležité, aby Helen začala chápat, že věci i jevy mají svá jména, názvy. Anne nechávala Helen nahmatat předměty a následně svou dlaní vytvářela jednotlivá písmena v prstové abecedě (daný pojem či název), které Helen též nahmatávala. Mimo to zavedla pro Helen časový rozvrh.[2]

Po nějaké době začala Helena chápat princip komunikace. Během půl roku se Helen naučila 575 slov. Jakmile se Anne s Helen bez problémů dorozuměly dotykovou abecedou, začala ji učit číst v Braillově písmu. Po společné návštěvě bostonského ústavu pro nevidomé se Helen začala učit mluvit, od roku 1888 se zde Helen vzdělávala, stále s pomocí Anne. [3]

Dalším místem, kam ji doprovázela byla Wright - Humansonova škola pro němé v New Yorku. Strávily zde dva roky. Vrcholem jejich společného úsilí bylo Helenino úspěšné studium na dívčím oddělení Harvardovy univerzity.[4] Po dobu celého studia Anne Helen tlumočila. Jejich vztah přerostl v celoživotní přátelství, které nakonec trvalo 49 let.[3]

Osobní život

Anne se 3. května 1905 vdala za Johna Alberta Macyho (1877–1932), kterého potkala na Harvardově univerzitě, kde pracoval a mimo jiné pomáhal Helen s vydáním jejích děl. Po sňatku žili všichni tři ve společné domácnosti. Manželství ovšem nebylo šťastné a po nějaké době skončilo rozlukou.[3]

Smrt

Anne neměla zrak nikdy plně v pořádku, ale roku 1935 byla úplně slepá na obě oči. 15. října 1936 utrpěla infarkt, po němž upadla do kómatu a následně zemřela 20. října téhož roku. Byla zpopelněna a její popel byl uložen v Národní katedrále ve Washingtonu, jako připomínka jejích úspěchů. Byla první ženou, která byla po smrti takto oceněna. Když 1968 zemřela Helen Keller, byl její popel uložen vedle Anne Sullivan.[3] >

Ocenění

Anne obdržela společně s Helen čestná členství a ocenění od několika vzdělávacích institucí. Roku 1955 byla Sullivan oceněna čestným titulem Harvardské univerzity.[3]

Film Divotvůrkyně

Dle Heleniny autobiografické knihy vznikl divadelní a filmový scénář o pedagogickém zázraku, který se podařil Anne Sullivan. Film s názvem Divotvůrkyně (v originále The Miracle Worker) je z roku 1962 a režisérem je Arthur Penn. Za roli Anne Sullivan získala Anne Bancroft Cenu Akademie v kategorii Hlavní herečka.[5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Anne Sullivan Macy - Anne Sullivan Macy Biography. [online]. [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://www.afb.org/annesullivan/asmbiography.asp
  2. 2,0 2,1 2,2 Anne Sullivan | Perkins School for the Blind. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.perkins.org/history/people/anne-sullivan
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Anne Sullivan. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan
  4. Magazín Zdroj - Zaváté stopy historie - Anna Sullivanvá. a její žačka. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.magazin-zdroj.estranky.cz/clanky/zavate--stopy-historie/anna-sullivanva.-a-jeji-zacka.html
  5. Divotvůrkyně (1962) | Neslyšící filmová, divadelní a hudební databáze. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://film.znakovky.cz/divotvurkyne-1962/

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Anne Sullivan, Helen Keller, Braillovo písmo