Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty: Porovnání verzí
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
===Dělení biblioterapie=== | ===Dělení biblioterapie=== | ||
Dělení podle Tanji C. Vollmer: | Dělení podle Tanji C. Vollmer: | ||
− | *Receptivní | + | *Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu. |
− | *Symbolická | + | *Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie). |
− | *Expresivní | + | *Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie. |
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho: | Dělení podle Tomasze Kruszewskiho: | ||
− | + | *Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. | |
+ | *Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta. | ||
+ | *Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince. | ||
===Dílčí metody=== | ===Dílčí metody=== | ||
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi. | *'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi. | ||
Řádek 19: | Řádek 21: | ||
==Osobnosti== | ==Osobnosti== | ||
==Vybrané projekty== | ==Vybrané projekty== | ||
+ | ===Knihovna Kroměříž=== | ||
+ | ===BiblioHelp=== | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Reference=== | ===Reference=== |
Verze z 21. 1. 2022, 19:23
Obsah
Definice
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.[1]
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako léčbu knihou.
Dělení biblioterapie
Dělení podle Tanji C. Vollmer:
- Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
- Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
- Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:
- Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.
- Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
- Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.
Dílčí metody
- Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.
- Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.
- Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.
- Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.
Možnosti
Limity
Osobnosti
Vybrané projekty
Knihovna Kroměříž
BiblioHelp
Odkazy
Reference
- ↑ CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.