Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
===Dělení biblioterapie===
 
===Dělení biblioterapie===
 
Dělení podle Tanji C. Vollmer:
 
Dělení podle Tanji C. Vollmer:
*Receptivní
+
*Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
*Symbolická
+
*Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
*Expresivní
+
*Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.
 
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:
 
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:
 
+
*Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.
 +
*Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
 +
*Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.
 
===Dílčí metody===
 
===Dílčí metody===
 
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.
 
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.
Řádek 19: Řádek 21:
 
==Osobnosti==
 
==Osobnosti==
 
==Vybrané projekty==
 
==Vybrané projekty==
 +
===Knihovna Kroměříž===
 +
===BiblioHelp===
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 21. 1. 2022, 19:23

Definice

Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.[1]
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako léčbu knihou.

Dělení biblioterapie

Dělení podle Tanji C. Vollmer:

  • Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
  • Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
  • Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.

Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:

  • Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.
  • Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
  • Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.

Dílčí metody

  • Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.
  • Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.
  • Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.
  • Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.

Možnosti

Limity

Osobnosti

Vybrané projekty

Knihovna Kroměříž

BiblioHelp

Odkazy

Reference

  1. CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.

Související články

Klíčová slova