Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
==Definice==
 
==Definice==
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br>
+
<br>
 +
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br>
 +
<br>
 +
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br>
 +
<br>
 
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.
 
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.
 
===Dělení biblioterapie===
 
===Dělení biblioterapie===
 
Dělení podle Tanji C. Vollmer:
 
Dělení podle Tanji C. Vollmer:
*Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
+
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
*Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
+
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
*Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.
+
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref>
 
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:
 
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:
*Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.  
+
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.  
*Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
+
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
*Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.
+
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref>
 
===Dílčí metody===
 
===Dílčí metody===
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.
+
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref>
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.
+
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref>
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.
+
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměříž [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref>
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.
+
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref>
  
 
===Možnosti===
 
===Možnosti===

Verze z 21. 1. 2022, 19:31

Definice


Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.

Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.[1]

Nejjednodušeji ji lze nazvat jako léčbu knihou.

Dělení biblioterapie

Dělení podle Tanji C. Vollmer:

  • Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
  • Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
  • Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.[2]

Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:

  • Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.
  • Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
  • Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.[3]

Dílčí metody

  • Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.[4]
  • Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.[5]
  • Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.[6]
  • Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.[7]

Možnosti

Limity

Osobnosti

Vybrané projekty

Knihovna Kroměříž

BiblioHelp

Odkazy

Reference

  1. CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.
  2. FABINOVÁ, Petra, 2010. Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.
  3. KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.
  4. MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. Biblioterapie (Inflow) [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.
  5. HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.
  6. Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměříž [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.
  7. PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. Branické sanatorium Moniky Plocové [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.

Související články

Klíčová slova