Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty: Porovnání verzí
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
===Dělení biblioterapie=== | ===Dělení biblioterapie=== | ||
===Dílčí metody=== | ===Dílčí metody=== | ||
+ | *Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi. | ||
+ | *Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé. | ||
+ | *Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání. | ||
+ | *Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným. | ||
+ | |||
===Možnosti=== | ===Možnosti=== | ||
===Limity=== | ===Limity=== |
Verze z 17. 1. 2022, 13:07
Obsah
Definice
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.[1]
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako léčbu knihou.
Dělení biblioterapie
Dílčí metody
- Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.
- Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.
- Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.
- Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.
Možnosti
Limity
Osobnosti
Vybrané projekty
Odkazy
Reference
- ↑ CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.