Byrokracie

Užití pojmu byrokracie

Termín byrokracie poprvé použil francouzský ekonom Vincent de Gournay v 1. polovině 16. století. Různí autoři mu zpravidla přidělují významy značně odlišné. Spojujeme ho nejčastěji s následujícími třemi oblastmi [1]:

Sociologie a historické vědy

  • toto pojetí do značné míry pod vlivem Maxe Webera
  • byrokratizace = snaha o racionalizaci kolektivních aktivit, která spočívá ve vytváření velkých výrobních i nevýrobních organizací a pravních systémů, které jsou řízeny pomocí neosobních pravidel

Alternativou je návrat k historicky ranějším formám organizace.

Politologie

  • vláda uskutečňována skrze úřady, státní aparát, který je složený ze jmenovaných činitelů
  • je organizovaná hierarchicky a závislá na legitimní autoritě
  • vláda je sice regulována zákony, ale připouští jen minimální účast občanů na řízení veřejných záležitostí

Možnou alternativou může být decentralizace státní správy či zvýšení úlohy volených zástupců občanů (zejména na lokální úrovni).

Běžné užívání

  • nesrozumitelný způsob vyřizování poměrně jednoduchých věcí, který komplikuje a znepříjemňuje život občanů
  • např. nepoměrně dlouhé vyřizování, rutinní nezájem úředníků

Možnou alternativou např. co nejkratší lhůty vyřizování

Typologie byrokracie

Přibližně od 60. let 20. stol. vznikají snahy o ustanovení určité typologie byrokracie. Zejména z důvodu pokusu zachytit specifické rysy a zvláštnosti formální organizace a byrokracie a potřeby reflektovat rozrůzněnost forem organizací, které byly postupně empiricky zkoumány. V literatuře bývá nejčastěji citována typologie A. W. Gouldnera:

Slabá byrokracie

Reprezentativní byrokracie

Trestající byrokracie

  1. KELLER JAN. Sociologie organizace a byrokracie. 2., přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007, 182 s.