Charakter: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Charakter''' je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle Allporta eticky zhodnocená osob…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Charakter''' je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle Allporta eticky zhodnocená osobnost; projevuje se ve vztazích zejména k lidem, práci, k sobě samému, k životním překážkám či přírodě.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref>
+
'''Charakter''' je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle G.W. Allporta eticky zhodnocená [[osobnost]]; projevuje se ve vztazích zejména k lidem, práci, k sobě samému, k životním překážkám či přírodě.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref>
  
 
== Etymologie ==
 
== Etymologie ==

Verze z 16. 6. 2015, 16:25

Charakter je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle G.W. Allporta eticky zhodnocená osobnost; projevuje se ve vztazích zejména k lidem, práci, k sobě samému, k životním překážkám či přírodě.[1]

Etymologie

Slovo charakter pochází z řeckého slovesa, které znamená vyrývat a přeneseně tedy vyjadřuje trvalý a výrazný znak či útvar.[2]

  1. Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.