Zobrazení zdroje stránky Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace

Jedná se o '''lineární model''' ([[komunikace]] je znázorněna jako jednosměrná), který klade více důraz na prostor než na čas. Díky své obecnosti ho lze aplikovat na různé druhy komunikace. Původním záměr vedoucí ke vzniku modelu byl rozlišit šum od signálu nesoucí [[informace]]. Již na první pohled je zřejmé, že '''model je spíše technicky''', popř. matematicky zaměřený. Přestože lidské problémy se od technických ve značné míře liší, model slouží jako dobrý odrazový můstek pro vznik dalších, více komplikovaných modelů.

Model popisuje komunikační proces následovně: informační zdroj vytváří sdělení (zprávu) či provádí její výběr z množiny možných sdělení (zpráv). Vysílač (kodér) převádí sdělení (zprávu) v signál, který je přes komunikační kanál přeposlán k dekodéru (příjemci). Fukce dekodéru je opačná než kodéru, tj. dekódovat, obnovit sdělení (zprávy) ze signálu. Potom přijaté sdělení (zpráva) dosáhne místa určení. 

[[Soubor:Model1.png|thumb|right|550px]]


== Silné stránky modelu: ==

* '''Jednoduchost''' a obecná platnost.
* Nejčastěji užívaný jednoduchý komunikační model v teorii komunikace.
* '''Intelektuální inspirace''' pro komunikační teoretiky, vedoucí k dalším teoriím a výzkumům.
* Kvantifikovatelnost.
* Rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky '''dal podnět ke vzniku dukladnějších komunikačních modelů'''.

Jakoukoliv část komunikace lze přesně zařadit. Vzhledem k tomu že '''model nezohledňuje obsah a význam zprávy''', lze jej tedy vztáhnout jak na strojovou komunikaci, [[HCI]], či intra nebo extrapersonální komunikaci mezi živými bytostmi. Model lze aplikovat na libovolné množství subjektů, jednotlivé části se mohou objevit vícekrát

== Slabé stránky modelu: ==

* Nezohledňuje obsah a význam 
* Linearita a nedostatek zpětné vazby

O přidání zpětné vazby, se v roce 1970 postaral teoretik DeFleur. Význam je zdrojem transformován na “informaci”, poslán vysílačem skrz kanál a znovu příjemcem změněn na “význam”, který je doručen k místu určení. Zpětná vazba zvyšuje možnost dosáhnutí izoformizmu, tj. shody mezi  “významy”. Právě pojetí zpětné vazby je důležitý prvek v kontrole kvality informačních služeb.

* Nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace
* Přílišná statičnost modelu
* Není zohledněna povaha používaného média či kanálu
* Další souvislosti nejsou brány v úvahu

'''Model spíše klade důraz na matematickou stránku přenosu informace'''. Vůbec tedy neřeší význam, nebo dopad na přijímač (posluchače). V tomto modelu také neexistuje způsob jak zohlednit důležitost informace. Chybí zde zpětná vazba, která je velmi důležitá k následné optimalizaci výkonu a způsobu komunikace s příjemcem, na kterého je v modelu nahlíženo spíše jako na pasivní cíl absorbující informace. Matematická povaha modelu způsobuje opomínání okolí, ve kterém proces přenosu probíhá.

'''Model vyhovuje spíše znázornění komunikace v prostoru než v čase''', nebere zřetel na změnu okolních podmínek, vztahů a rolí účastníků, či účelu daného procesu. Volba média značně ovlivňuje formu a obsah zprávy, ve zkratce lze říct že určité médium je vhodnější k určitému typu informace. Médium není v procesu komunikace neutrálním prvkem. Význam, smysl zprávy není v komunikačním aktu nikdy plně izolován od svého okolí, je vždy pod vlivem sociálních, politických, kulturních, historických, organizačních nebo  situačních jevů.

==Zdroje==
===Reference===
<references />

===Související články===

===Klíčová slova===

[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]