Charakterizujte vývoj, typy, funkce, význam a oblasti působení dokumentografických systémů ve společenské komunikaci informací: Porovnání verzí

(Založení stránky, vložení textu pro další editaci)
 
m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
4 základní časová období:
+
'''Bibliografický (dokumentografický) systém''' je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.<br />
1. Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
 
2. Druhé obdobní – TRADIČNÍ „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
 
3. Třetí období (od r. 1960) je obdobím postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
 
4. Čtvrté období (po roce 1991) – nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.
 
  
BIBLIOGRAFICKÝ (dokumentografický) SYSTÉM – Soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Jeho funkcí je komunikace bibliografických informací.
+
Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.
  
HLEDISKA TŘÍDĚNÍ Bibliografických informačních systémů (dokumentografický)
+
== Vývojová období ==
Hledisko obsahu díla, dokumentu:
 
a) Univerzální bibliografické systémy
 
b) Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
 
c) Oborové bibliografické systémy (Agricola)
 
d) Tematické bibliografické systémy
 
Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:
 
I. Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
 
II. Bibliografický systém pro překlady
 
III. Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
 
IV. Bibliografický systém pro patenty
 
Hledisko časové (datum publikování):
 
1. Bibliografický systém souběžný (WeekList)
 
2. Bibliografický systém retrospektivní
 
3. Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)
 
Hledisko prostoru (místo publikování):
 
o Bibliografický systém světový (např. WIPO)
 
o Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
 
o Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
 
o Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
 
o Bibliografický systém místní (lokální)
 
  
 +
* '''První období''' - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
 +
* '''Druhé období''' - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
 +
* '''Třetí období''' (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
 +
* '''Čtvrté období''' (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.
  
Dokumentografický informační systém = bibliografický systém
+
== Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů ==
- Je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.
+
=== '''Hledisko obsahu díla, dokumentu:''' ===
 +
# Univerzální bibliografické systémy
 +
# Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
 +
# Oborové bibliografické systémy (Agricola)
 +
# Tematické bibliografické systémy
 +
=== '''Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:''' ===
 +
# Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
 +
# Bibliografický systém pro překlady
 +
# Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
 +
# Bibliografický systém pro patenty
 +
=== '''Hledisko časové (datum publikování):''' ===
 +
# Bibliografický systém souběžný (WeekList)
 +
# Bibliografický systém retrospektivní
 +
# Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)
 +
=== '''Hledisko prostoru (místo publikování):''' ===
 +
# Bibliografický systém světový (např. WIPO)
 +
# Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
 +
# Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
 +
# Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
 +
# Bibliografický systém místní (lokální)
  
Základní procesy:
+
== Základní oblasti fungování DIS ==
- Vstupy: zjišťování a zpracování dokumentografických informací.
+
=== '''Oblast autorských práv:''' ===
- Tvorba fondů a bází dat DIS: ukládání a údržba databází.
+
Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.
- Výstupy: šíření, propagace a vyhledávání dokumentografických informací.
+
=== '''Oblast nakladatelská a vydavatelská:''' ===
 +
Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.
 +
=== '''Oblast knižního obchodu:''' ===
 +
Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.
 +
=== '''Oblast vlastních DIS:''' ===
 +
Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.
 +
=== '''Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):''' ===
 +
Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.<br />
 +
Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.<br />
 +
Přes systémy webovských grafických rozhraní.<br />
 +
Dodávkou dat přes FTP.<br />
  
Okolí DIS:
+
== Zdroje ==
- Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami).
+
=== Reference ===
- Bibliografické záznamy jiných systémů.
+
=== Související články ===
- Uživatelé dokumentografických informací.
+
=== Klíčová slova ===
 
+
dokumentografický systém, bibliografický systém,  
Základní oblasti fungování DIS
+
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
Oblast autorských práv:
 
- Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.
 
 
 
Oblast nakladatelská a vydavatelská:
 
- Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.
 
 
 
Oblast knižního obchodu:
 
- Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.
 
 
 
Oblast vlastních DIS:
 
- Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.
 
 
 
Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):
 
- Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
 
- Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
 
- Přes systémy webovských grafických rozhraní.
 
- Dodávkou dat přes FTP.
 

Aktuální verze z 7. 8. 2016, 17:27

Bibliografický (dokumentografický) systém je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.

Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.

Vývojová období

  • První období - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
  • Druhé období - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
  • Třetí období (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
  • Čtvrté období (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.

Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů

Hledisko obsahu díla, dokumentu:

  1. Univerzální bibliografické systémy
  2. Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
  3. Oborové bibliografické systémy (Agricola)
  4. Tematické bibliografické systémy

Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:

  1. Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
  2. Bibliografický systém pro překlady
  3. Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
  4. Bibliografický systém pro patenty

Hledisko časové (datum publikování):

  1. Bibliografický systém souběžný (WeekList)
  2. Bibliografický systém retrospektivní
  3. Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)

Hledisko prostoru (místo publikování):

  1. Bibliografický systém světový (např. WIPO)
  2. Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
  3. Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
  4. Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
  5. Bibliografický systém místní (lokální)

Základní oblasti fungování DIS

Oblast autorských práv:

Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.

Oblast nakladatelská a vydavatelská:

Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.

Oblast knižního obchodu:

Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.

Oblast vlastních DIS:

Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.

Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):

Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
Přes systémy webovských grafických rozhraní.
Dodávkou dat přes FTP.

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova

dokumentografický systém, bibliografický systém,