Charakterizujte vývoj, typy, funkce, význam a oblasti působení dokumentografických systémů ve společenské komunikaci informací

Verze z 25. 6. 2016, 16:03, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky) (Založení stránky, vložení textu pro další editaci)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

4 základní časová období: 1. Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku). 2. Druhé obdobní – TRADIČNÍ „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace). 3. Třetí období (od r. 1960) je obdobím postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů. 4. Čtvrté období (po roce 1991) – nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.

BIBLIOGRAFICKÝ (dokumentografický) SYSTÉM – Soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Jeho funkcí je komunikace bibliografických informací.

HLEDISKA TŘÍDĚNÍ Bibliografických informačních systémů (dokumentografický) Hledisko obsahu díla, dokumentu: a) Univerzální bibliografické systémy b) Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S) c) Oborové bibliografické systémy (Agricola) d) Tematické bibliografické systémy Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu: I. Bibliografický systém pro knihy (WorldCat) II. Bibliografický systém pro překlady III. Bibliografický systém pro normy (PERINORM) IV. Bibliografický systém pro patenty Hledisko časové (datum publikování): 1. Bibliografický systém souběžný (WeekList) 2. Bibliografický systém retrospektivní 3. Bibliografický systém perspektivní (Books in Print) Hledisko prostoru (místo publikování): o Bibliografický systém světový (např. WIPO) o Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC) o Bibliografický systém národní (BMČ ČR) o Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace) o Bibliografický systém místní (lokální)


Dokumentografický informační systém = bibliografický systém - Je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.

Základní procesy: - Vstupy: zjišťování a zpracování dokumentografických informací. - Tvorba fondů a bází dat DIS: ukládání a údržba databází. - Výstupy: šíření, propagace a vyhledávání dokumentografických informací.

Okolí DIS: - Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami). - Bibliografické záznamy jiných systémů. - Uživatelé dokumentografických informací.

Základní oblasti fungování DIS Oblast autorských práv: - Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.

Oblast nakladatelská a vydavatelská: - Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.

Oblast knižního obchodu: - Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.

Oblast vlastních DIS: - Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.

Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra): - Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází. - Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy. - Přes systémy webovských grafických rozhraní. - Dodávkou dat přes FTP.