Demence u Parkinsonovy choroby

Primární diagnózou je Parkinsonova choroba - progresivní motorická porucha v dospělosti - mezi jejíž přídatné jevy, které mohou onemocnění provázet, patří deprese a v pozdním průběhu demence. Onemocnění souvisí s úbytkem buňěk v části mozku nazvané Substantia nigra. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony).

Neurobiologie

  • Parkinsonova nemoc je klinicky, anamoticky, geneticky a etiologicky heterogenní onemocnění. [1]
  • Rizikové faktory vývoje Parkisnovy nemoci byly zkoumány v metaanalýze 30 prací, které dokládají, že rizikem pro vývoj tohoto onemocnění je život na venkově, voda užívaná ze studní, expozice pesticidům a herbicidům, kouření, rozlišné dietní faktory a poranění hlavy.[2]
  • Výskyt demence v souborech nemocných s Parkinsonovou chorobou kolísá od 10 % do 40 %.[3] Statistické údaje se liší, navíc u některých z pacientů se rozvine deprese, která se může klinicky projevovat jako pseudodemence.
  • Mezi prediktivní faktory patří: vyšší věk, těžká motorická symptomatologie, současná deprese, porucha slovní plynulosti, poruchy řídících funkcí, zpomalení EEG aktivity ve spánkovém laloku.[4]

Klinický obraz

  • Základní obraz parkinsonské demence: porucha paměťových a exekutivních funkcí a porucha abstraktního myšlení. Pacienti jsou nápadně pomalí. Řeč je pomalá, bez výraznější intonace. Někteří pacienti mají potíže s písmem a obkreslováním obrázků. Velmi častá je přídatná depresivní symptomatologie. Někdy se u parkinsoniků trpících demencí vyskytují přechodné psychotické stavy - produkce bludů, halucinací, také deliria.[5]
  • Čím jsou lidé, u nichž se příznaky Parkinsonovy choroby objeví, starší, tím je riziko demence vyšší. [6]

Diagnóza parkinsonské demence

  • Nejdůležitější je klinický obraz a jeho rozvoj. Základním diagnostickým vodítkem je přítomnost neurologické symptomatiky. Diferenciálně diagnostické potíže činí především demence s Lewyho tělísky a Alzheimerovou chorobou. Zobrazovací metody typu výpočetní tomografie nebo magnetické rezonance zpravidla ukáží kortikosubkortikální atrofii.[7]
  • Léčba je obecně málo úspěšná. [8]

Reference

  1. The heterogeneity of idiopathic Parkinson's disease. Journal Of Neurology [online]. 2002, vol. 249, issue 2, s. 138-45 [cit. 2015-01-12].
  2. Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  3. Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  4. Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  5. Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  6. Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  7. Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  8. Rektor, I., & Rektorová, I. (1999). Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi. (1. vyd., 152 s.) Praha: Triton.

Použitá literatura

  • Rektor, I., & Rektorová, I. (1999). Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi. (1. vyd., 152 s.) Praha: Triton.
  • Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
  • Pfeiffer, R., Wszolek, Z., & Ebadi, M. (c2013). Parkinson's disease. (2nd ed., xxix, 1278 s., [24] s. barev. obr. příl.) Boca Raton: CRC Press.