Digitální identita: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
Digitální identita je ekvivalent naší osobnosti v internetovém prostředí. Jedná se o souhrn informací o naší osobě. Stěžejním bodem je důvěryhodnost propojení mezi digitální identitou a tou skutečnou.  
+
<ref>Digitální identita je ekvivalent naší osobnosti v internetovém prostředí. Jedná se o souhrn informací o naší osobě. Stěžejním bodem je důvěryhodnost propojení mezi digitální identitou a tou skutečnou.  
 
== Identita (reálná, fyzická) ==
 
== Identita (reálná, fyzická) ==
 
Digitální identita Pro lepší pochopení pojmu digitální identita bude lepší jako první popsat, co to vlastně identita je. Tento pojem vychází z řeckého slova identitas (totožnost, shoda). Identitu samotnou dělíme do několika oblastí. Těmi jsou [https://wikisofia.cz/wiki/Psychologie psychologie], [[sociologie]], filozofie, [[Fyzika a příbuzné vědy|fyzika]] a právo. V každém aspektu vnímání identity jde o odlišný pohled na věc.   
 
Digitální identita Pro lepší pochopení pojmu digitální identita bude lepší jako první popsat, co to vlastně identita je. Tento pojem vychází z řeckého slova identitas (totožnost, shoda). Identitu samotnou dělíme do několika oblastí. Těmi jsou [https://wikisofia.cz/wiki/Psychologie psychologie], [[sociologie]], filozofie, [[Fyzika a příbuzné vědy|fyzika]] a právo. V každém aspektu vnímání identity jde o odlišný pohled na věc.   
Řádek 24: Řádek 24:
 
Druhou část vytváření naší online identity jsou pasivní digitální stopy. Jedná se o informace, které za sebou zanecháváme při interakci s prostředím [[internet|internetu]]. Takzvané soubory cookies. Obsahuje soubory informací o [[IP adresa|IP adrese]] počítače, polohy, data, času, délky návštěvy. Cookies pak dělíme na cookies první strany (zapamatování nastavení a preferencí na dané stránce pro uživatele) a cookies třetí strany (vytváření reklam). Historie uložených cookies pak slouží pro vytváření zájmových profilů, jež slouží jako pomůcka při generování reklam pro uživatele. Tyto profily jsou pak povětšinou anonymní. Jsou spjaté s IP adresou zařízení, nikoliv se jménem uživatele. Bohužel ale existují i profily, které už jsou spojeny s konkrétní osobou. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat na sociálních sítí, kde cookies zaměřené na konkrétní osobu získávají informace prostřednictvím tlačítek „To se mi líbí“ a „[[Twitter|Tweet]]“. Všechny tyto informace se stávají součástí uživatelovy identity.   
 
Druhou část vytváření naší online identity jsou pasivní digitální stopy. Jedná se o informace, které za sebou zanecháváme při interakci s prostředím [[internet|internetu]]. Takzvané soubory cookies. Obsahuje soubory informací o [[IP adresa|IP adrese]] počítače, polohy, data, času, délky návštěvy. Cookies pak dělíme na cookies první strany (zapamatování nastavení a preferencí na dané stránce pro uživatele) a cookies třetí strany (vytváření reklam). Historie uložených cookies pak slouží pro vytváření zájmových profilů, jež slouží jako pomůcka při generování reklam pro uživatele. Tyto profily jsou pak povětšinou anonymní. Jsou spjaté s IP adresou zařízení, nikoliv se jménem uživatele. Bohužel ale existují i profily, které už jsou spojeny s konkrétní osobou. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat na sociálních sítí, kde cookies zaměřené na konkrétní osobu získávají informace prostřednictvím tlačítek „To se mi líbí“ a „[[Twitter|Tweet]]“. Všechny tyto informace se stávají součástí uživatelovy identity.   
  
<ref>SKOČEK, Jakub. Digitální identita v době služeb Google. Praha, 2015. [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních služeb a knihovnictví. vedoucí práce Richard Papík.</ref>[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
+
<ref>SKOČEK, Jakub. Digitální identita v době služeb Google. Praha, 2015. [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních služeb a knihovnictví. vedoucí práce Richard Papík.</ref>[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]<ref>

Verze z 29. 1. 2018, 18:40

Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref><ref>