Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS): Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
 
* cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.<ref/>POKORNÝ, JAROSLAV. <i>Digitální knihovny: principy a problémy</i>. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003].<ref/>
 
* cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.<ref/>POKORNÝ, JAROSLAV. <i>Digitální knihovny: principy a problémy</i>. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003].<ref/>
  
'''digitální knihovna'''
+
'''Digitální knihovna'''
 
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“
 
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“
 +
 +
 +
===Historie===
 +
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''Vannevar Bush''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.
 +
V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])

Verze z 17. 5. 2015, 20:33

Problematika vymezení pojmu

Pro pojem digitální knihovna neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, institucionální repozitář aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:

  • digitální knihovna není jednotlivá entita,
  • digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,
  • propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,
  • cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.Chybná citace: Otvírací značka <ref> je chybná nebo má špatný názevPOKORNÝ, JAROSLAV. Digitální knihovny: principy a problémy. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003].Chybná citace: Otvírací značka <ref> je chybná nebo má špatný název

Digitální knihovna „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“


Historie

Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří Vannevar Bush, který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je J. C. C. Licklider, jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů OPAC)