Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS): Porovnání verzí

Řádek 30: Řádek 30:
 
====Model Kahn-Wilensky====
 
====Model Kahn-Wilensky====
 
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:
 
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:
# [[Uživatelské rozhraní (user interface|uživatelské rozhraní (user interface)]] – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu
+
# [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu
# repozitář (repositury) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů
+
# repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů
# identifikační systém (handle systém) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů
+
# identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů
# vyhledávací systém (search systém) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)
+
# vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)

Verze z 17. 5. 2015, 20:55

Problematika vymezení pojmu

Pro pojem digitální knihovna neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, institucionální repozitář aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:

  • digitální knihovna není jednotlivá entita,
  • digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,
  • propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,
  • cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.Chybná citace: Otvírací značka <ref> je chybná nebo má špatný názevPOKORNÝ, JAROSLAV. Digitální knihovny: principy a problémy. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003].Chybná citace: Otvírací značka <ref> je chybná nebo má špatný název

Digitální knihovna

„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“

Historie

Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří Vannevar Bush, který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je J. C. C. Licklider, jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů OPAC)

Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny:

  • computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,
  • communications – globální síť a přenosová kapacita,
  • content – množství informace v digitální podobě.

To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven. (s. 3)

Funkce digitální knihovny

  • zjišťování, výběr, získávání digitálních objektů
  • identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik metadat, katalogizace, indexace)
  • uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat
  • vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací

Architektura digitální knihovny

Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat middleware internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.“

Model Kahn-Wilensky

Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců Roberta Kahna a Roberta Wilenskeho z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:

  1. uživatelské rozhraní (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu
  2. repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů
  3. identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů
  4. vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)