Diskursivita pedagogiky: Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
  
 
je forma vědeckého pojednání, která se objevuje napříč vědami. Jde o pojem, který naznačuje určitou formu rozpravy, rozmluvy. Tato rozprava má historicky podmíněné pozadí a omezení, je určitým systémem. Podle Foucaulta jde o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje.
 
je forma vědeckého pojednání, která se objevuje napříč vědami. Jde o pojem, který naznačuje určitou formu rozpravy, rozmluvy. Tato rozprava má historicky podmíněné pozadí a omezení, je určitým systémem. Podle Foucaulta jde o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje.
 
 
== Pedagogický diskurs ==
 
== Pedagogický diskurs ==
 
 
 
===== Reboulova klasifikace: =====
 
===== Reboulova klasifikace: =====
 
*'''Odmítající diskurs'''<br /> (je zaměřen na kritiku institucionální výchovy, hraničí s antipedagogikou)
 
*'''Odmítající diskurs'''<br /> (je zaměřen na kritiku institucionální výchovy, hraničí s antipedagogikou)
Řádek 23: Řádek 20:
 
*Konsenzuální diskurs<br />
 
*Konsenzuální diskurs<br />
 
*Neoliberální diskurs<br />
 
*Neoliberální diskurs<br />
 
 
== Reboulova klasifikace: ==
 
== Reboulova klasifikace: ==
 
==== Odmítající diskurz ====
 
==== Odmítající diskurz ====
 
je zaměřen na kritiku institucionální výchovy .
 
je zaměřen na kritiku institucionální výchovy .
 
 
==== Novátorský diskurs ====
 
==== Novátorský diskurs ====
 
ve vzdělávání je třeba vycházet od dítěte. Klíčovým slovem tohoto diskursu je dítě.
 
ve vzdělávání je třeba vycházet od dítěte. Klíčovým slovem tohoto diskursu je dítě.
 
 
==== Funkcionalistický diskurs ====
 
==== Funkcionalistický diskurs ====
 
individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané.
 
individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané.
 
 
==== Humanistický diskurs ====
 
==== Humanistický diskurs ====
 
tradice tohoto diskursu sahají už k Rousseauaovi - všechno je dobré, co vychází od tvůrců světa, člověk je od přírody dobrý, všichni lidé se rodí svobodní.
 
tradice tohoto diskursu sahají už k Rousseauaovi - všechno je dobré, co vychází od tvůrců světa, člověk je od přírody dobrý, všichni lidé se rodí svobodní.
 
 
==== Oficiální diskurs ====
 
==== Oficiální diskurs ====
 
tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti. Souvisí s ideou reforem.
 
tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti. Souvisí s ideou reforem.
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
BOURDIEU, Pierre. <i>Teorie jednání</i>. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 179 s.ISBN 80-7184-518-3.<br /><br />
 
BOURDIEU, Pierre. <i>Teorie jednání</i>. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 179 s.ISBN 80-7184-518-3.<br /><br />

Verze z 26. 12. 2014, 15:38

Pedagogiku není možné jednoznačně definovat. Jednotlivé pedagogické výpovědi jsou antinomické (nejednoznačné), či kontradiktoričné. Jejich výklad je závislý na pojetí člověka a jeho výchovy a to v souvislosti se společenskými potřebami, uspořádáním a v určitých historických kontextech.

Diskurs

také diskurz (z lat. Discursus - "rozhovor, rozmluva" , což je příč. trp. Discurrere "rozbíhat (se)" později "sdělovat, přetřásat")

je forma vědeckého pojednání, která se objevuje napříč vědami. Jde o pojem, který naznačuje určitou formu rozpravy, rozmluvy. Tato rozprava má historicky podmíněné pozadí a omezení, je určitým systémem. Podle Foucaulta jde o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje.

Pedagogický diskurs

Reboulova klasifikace:
  • Odmítající diskurs
    (je zaměřen na kritiku institucionální výchovy, hraničí s antipedagogikou)
  • Novátorský (reformátorský) diskurs
    (tento diskurs hlásá, že ve výchově je třeba vycházet od dítěte)
  • Funkcionální (modernistický) diskurs
    (individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané)
  • Humanistický (klasický) diskurs
    (je orientovaný na problémy školní socializace, na zrod "člověka v dítěti")
  • Oficiální diskurs
    (tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti, souvisí s ideou reforem.)
Klasifikace podle Kačšáka a Pupaly
  • Humanistický diskurs
  • Funkcionální diskurs
  • Interakční diskurs
  • Rekonstukcionistický diskurs
  • Konsenzuální diskurs
  • Neoliberální diskurs

Reboulova klasifikace:

Odmítající diskurz

je zaměřen na kritiku institucionální výchovy .

Novátorský diskurs

ve vzdělávání je třeba vycházet od dítěte. Klíčovým slovem tohoto diskursu je dítě.

Funkcionalistický diskurs

individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané.

Humanistický diskurs

tradice tohoto diskursu sahají už k Rousseauaovi - všechno je dobré, co vychází od tvůrců světa, člověk je od přírody dobrý, všichni lidé se rodí svobodní.

Oficiální diskurs

tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti. Souvisí s ideou reforem.

Zdroje

BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 179 s.ISBN 80-7184-518-3.

KAŠČÁK, Ondrej a PUPALA, Branislav. Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus, 2009. 175 s. ISBN 978-80-89055-98-2.

STROUHAL, Martin. Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. 192 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4212-0.

ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 155 s.ISBN 978-80-247-4100-0.