Dopady informačních technologií: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni. (Souček 2006, str. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011):
+
#PŘESMĚRUJ [[Společenské dopady informačních technologií]]
 
 
* Soukromí jednotlivce,
 
* přesnost informací,
 
* vlastnictví informací,
 
* přístupnost informací.
 
 
 
=== Soukromí ===
 
 
 
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata:
 
 
 
* [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),
 
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
 
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
 
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks'').
 
 
 
=== Přesnost informací ===
 
 
 
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].
 
 
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
 
 
 
=== Vlastnictví informací ===
 
 
 
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:
 
 
 
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
 
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]),  které naopak těží ze snadného šíření dat,
 
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
 
 
 
=== Přístupnost informací ===
 
 
 
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).
 
 
 
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o [[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]].
 
 
 
== Reference ==
 
 
 
# BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
 
# CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
 
# ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
 
# FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
 
# JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
 
# ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
# SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 

Aktuální verze z 23. 9. 2014, 16:10