Exekutivní funkce: Porovnání verzí

Řádek 19: Řádek 19:
 
* zahrnuje schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu  
 
* zahrnuje schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu  
 
* osoby s jejich poruchami nejsou schopny řídit své vlastní chování a potřebují podporu (povzbuzení), vnější strukturaci a kontrolu (dohled)  
 
* osoby s jejich poruchami nejsou schopny řídit své vlastní chování a potřebují podporu (povzbuzení), vnější strukturaci a kontrolu (dohled)  
* exekutivní funkce udržuje přiměřené zaměření s ohledem na dosažení budoucího cíle  
+
* exekutivní funkce (EF) udržuje přiměřené zaměření s ohledem na dosažení budoucího cíle  
 
* EF je mechanismem, jimž je optimalizována činnost v situacích, požadujících simultánní operace mnoha různých kognitivních procesů  
 
* EF je mechanismem, jimž je optimalizována činnost v situacích, požadujících simultánní operace mnoha různých kognitivních procesů  
 
* EF požaduje schopnost plánování a řazení složitých chování,  
 
* EF požaduje schopnost plánování a řazení složitých chování,  
Řádek 29: Řádek 29:
 
* EF je proponována jako soubor procesů, které vedou, řídí a ovládají kognitivní, emoční a behaviorální funkce, zvláště během aktivního a nového řešení problému  
 
* EF je proponována jako soubor procesů, které vedou, řídí a ovládají kognitivní, emoční a behaviorální funkce, zvláště během aktivního a nového řešení problému  
 
* EF zdůrazňuje metakognitivní schopnosti, které umožňují jedinci vnímat podněty z prostředí, adaptivně na ně reagovat, flexibilně měnit směr jednání, anticipovat budoucí cíle, zvažovat následky a odpovídat integrovaně (tzv. zdravým, příp. selským rozumem), při využití všech těchto kapacit k dosažení uvědomovaného cíle
 
* EF zdůrazňuje metakognitivní schopnosti, které umožňují jedinci vnímat podněty z prostředí, adaptivně na ně reagovat, flexibilně měnit směr jednání, anticipovat budoucí cíle, zvažovat následky a odpovídat integrovaně (tzv. zdravým, příp. selským rozumem), při využití všech těchto kapacit k dosažení uvědomovaného cíle
 +
== Historie ==
 +
případ '''Phineas Gage'''
 +
'''Miller et al.''' (1960) využili pojem systémového inženýrství '''Test - Operate - Test - Exit''' řízení lidské kognice
 +
'''Lurija''' (1969) přináší narušení funkčního systému programování, regulace a verifikace chování
 +
'''Butterfield a Belmont'''(1977) popisují exekutivní funkce jako schopnost  kdy osoba spontánně mění řídící proces jako reakci (přiměřenou) na objektivní změnu informace v úloze
 +
'''Norman a Shallice''' (1980) vytvořili pojem supervizního pozornostního systému
 +
'''Goldman-Rakic''' (1995) a '''Pennington et al.''' (1996) přišli s centrální exekutivou
 +
'''Baddeley''' (1996) a '''Parkin''' (1998) toto pojetí řeší polemicky takřka dodnes

Verze z 25. 5. 2014, 21:06

Exekutivní funkce

  • v širším pojetí zahrnují řadu kognitivních dovedností, odpovědných za:
  1. plánování
  2. iniciaci
  3. sekvenční zpracování (řazení)
  4. monitorování (kontrolování, sledování)

dva názory:

  • první spojuje exekutivní funkce se specifickými kognitivními funkcemi jako vhled, vůle, abstrakce, úsudek
  • implikuje, že exekutivní funkce - tak jako paměť a jazyk - jsou získanými dovednostmi a mohou být přímo měřeny
  • jejich narušení ústí do ztráty těchto schopností
  • druhý zdůrazňuje kybernetická (lodivod) hlediska exekutivních faktorů, tj. že exekutivní faktory řídí výkon složitých činností interagují s ne-exekutivními procesy
  • jejich narušení je možné vidět jen skrze dezorganizaci operací ne-exekutivních oblastí
  • toto pojetí přináší zvýraznění dynamických interakcí mezi frontálními kontrolními systémy a jimi řízenými procesy

definice exekutivních funkcí

  • exekutivní kognitivní schopnosti jsou řadou složitých oddělených kognitivních dovedností, zahrnujících plánování, organizaci, reagování na nové skutečnosti a pracovní paměť
  • nejzákladnější exekutivní funkcí je schopnost použít záměr (úmysl) k regulaci (usměrňování) provádění cílem řízeného chování
  • zahrnuje schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu
  • osoby s jejich poruchami nejsou schopny řídit své vlastní chování a potřebují podporu (povzbuzení), vnější strukturaci a kontrolu (dohled)
  • exekutivní funkce (EF) udržuje přiměřené zaměření s ohledem na dosažení budoucího cíle
  • EF je mechanismem, jimž je optimalizována činnost v situacích, požadujících simultánní operace mnoha různých kognitivních procesů
  • EF požaduje schopnost plánování a řazení složitých chování,
  • simultánní sledování mnoha zdrojů informace, uchopení „jádra“ ve složité situaci, odolávání interferenci, tlumení nevhodných reakcí a podporu jednání pod delší období
  • EF zahrnuje strategické plánování, regulaci podnětů, organizované paměťové vyhledávání a také flexibilitu myšlení a jednání
  • EF jsou vyšší funkce, které integrují funkce základní, jako percepce, pozornost a paměť; tyto vyšší funkce zahrnují schopnost anticipovat, stanovit cíle, plán, sledovat výsledky a využívat zpětnou vazbu
  • EF je myšlena jako regulační řízení
  • EF je popsána jako schopnost zapojit nezávislé, cílevědomé a sebe-obslužné chování
  • EF je proponována jako soubor procesů, které vedou, řídí a ovládají kognitivní, emoční a behaviorální funkce, zvláště během aktivního a nového řešení problému
  • EF zdůrazňuje metakognitivní schopnosti, které umožňují jedinci vnímat podněty z prostředí, adaptivně na ně reagovat, flexibilně měnit směr jednání, anticipovat budoucí cíle, zvažovat následky a odpovídat integrovaně (tzv. zdravým, příp. selským rozumem), při využití všech těchto kapacit k dosažení uvědomovaného cíle

Historie

případ Phineas Gage Miller et al. (1960) využili pojem systémového inženýrství Test - Operate - Test - Exit řízení lidské kognice Lurija (1969) přináší narušení funkčního systému programování, regulace a verifikace chování Butterfield a Belmont(1977) popisují exekutivní funkce jako schopnost kdy osoba spontánně mění řídící proces jako reakci (přiměřenou) na objektivní změnu informace v úloze Norman a Shallice (1980) vytvořili pojem supervizního pozornostního systému Goldman-Rakic (1995) a Pennington et al. (1996) přišli s centrální exekutivou Baddeley (1996) a Parkin (1998) toto pojetí řeší polemicky takřka dodnes