Gestaltismus: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
+
'''Tvarová psychologie''' (z něm. ''gestalt'' = útvar, konfigurace, vzorec, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus a prosazující zásadu celosti. Někdy se též nazývá '''celostní psychologie'''.
"Gestalt" útvar, konfigurace, vzorec, struktura.
+
== Vznik ==
 
+
* Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován:
'''Vznik v Německu roku 1912 byl anticipován:'''
 
 
* Výkladem vyšších vjemových funkcí
 
* Výkladem vyšších vjemových funkcí
 
* Nedostatky asociační psychologie
 
* Nedostatky asociační psychologie
 
* Konceptualizací tvarového problému
 
* Konceptualizací tvarového problému
Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
+
** Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
* Formulací zákonu a paměťovém vybavování  
+
* Formulací zákonu o paměťovém vybavování  
Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
+
** Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
 
+
* Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
'''Hlavní představitelé'''- [[Max Wertheimer]], [[Wolfgang Köhler]] a [[Kurt Koffka]]
+
* Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
 
+
== Hlavní představitelé ==
'''Gestalt zákony'''
+
* [[Max Wertheimer]]
 +
* [[Wolfgang Köhler]]
 +
* [[Kurt Koffka]]
 +
== Tvarové zákony ==
 
* '''Zákon dobrého tvaru'''- tendence doplňovat obrazce
 
* '''Zákon dobrého tvaru'''- tendence doplňovat obrazce
 
* '''Konstantnost velikosti'''- vnímání  perspektivy
 
* '''Konstantnost velikosti'''- vnímání  perspektivy
Řádek 20: Řádek 22:
 
* '''Zákon směru''' - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
 
* '''Zákon směru''' - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
 
* '''Zákon podobnosti''' - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách
 
* '''Zákon podobnosti''' - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách
 
+
== Zdroje ==
* Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovi fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
 
* Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
 
  
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]

Verze z 25. 2. 2014, 16:25

Tvarová psychologie (z něm. gestalt = útvar, konfigurace, vzorec, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus a prosazující zásadu celosti. Někdy se též nazývá celostní psychologie.

Vznik

  • Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován:
  • Výkladem vyšších vjemových funkcí
  • Nedostatky asociační psychologie
  • Konceptualizací tvarového problému
    • Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
  • Formulací zákonu o paměťovém vybavování
    • Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
  • Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
  • Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.

Hlavní představitelé

Tvarové zákony

  • Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
  • Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
  • Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
  • Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
  • Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
  • Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
  • Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách

Zdroje