Gestaltismus

Tvarová psychologie (z něm. gestalt = útvar, konfigurace, vzorec, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus a prosazující zásadu celosti. Někdy se též nazývá celostní psychologie.

Vznik

Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován:

  • Výkladem vyšších vjemových funkcí
  • Nedostatky asociační psychologie
  • Konceptualizací tvarového problému
    • Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
  • Formulací zákonu o paměťovém vybavování
    • Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
  • Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
  • Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.

Hlavní představitelé

Tvarové zákony

  • Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
  • Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
  • Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
  • Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
  • Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
  • Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
  • Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách

Zdroje