Hegel - přínos pro psychologii: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „j“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
j
+
== Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)  ==
 +
* Vyučoval filozofii na několika německých univerzitách.
 +
* Podle Hegela člověk nežije v jednoduchém světě přirozených věcí, ale v jím vytvořeném světě ''řeči, práva, státu a kultury''.
 +
* Člověku se produkty jeho tvoření odcizily a vystupují vůči němu jako objektivní. To je výsledkem vývoje ducha, který je určitým protikladem přírody.
 +
* Duch se na nejnižším stupni vývoje projevuje jako '''duch subjektivní''', který je v člověku (u zvířat nikoliv) schopen uvědomit si sebe sama → subjektivní duch se postupně začíná projevovat jako '''duch objektivní''' v podobě duchovních výtvorů, jakými jsou ''filozofické systémy, vědecké teorie a umělecká díla''.
 +
* Duch se vyvíjí podle zákonů '''dialektiky''', kterými jsou '''''teze, antiteze (negace) a syntéza'''''.
 +
* Jejich působení je podle Hegela jasně patrné ve vývoji společnosti i lidského myšlení. Třetím stupněm vývoje je '''absolutní duch''', jehož nejvyšším projevem je filozofie<ref>Singer, P. (1995). Hegel. Praha: Argo.</ref>.
 +
 
 +
== Johann Friedrich Herbart (1776-1841) ==
 +
* Vyučoval na univerzitě v Královci filozofii.
 +
* Proslul především svými názory pedagogickými a psychologickými.
 +
* Pro označení základních substancí používal Herbart pojem '''real'''.
 +
* Jedním z realů je '''duše''', jiným např. hmota.
 +
* Podle Herbarta je '''''duše jednoduchá substance obdařená touhou po sebezáchově, jež produkuje představy, které se na základě spontánní aktivity duševního realu spojují v tzv. komplexy'''''.
 +
* Příkladem takového komplexu je '''já (ego)'''.
 +
* Vedle syntézy hraje v psychickém dění významnou roli '''apercepce''', tedy vybavování a spojování představ, které je ovlivněno dřívější zkušeností.
 +
* Učení je soustavné včleňování nových před-stav do dříve vytvořených komplexů<ref>Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.</ref>.
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 +
* Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.

Verze z 27. 4. 2017, 23:25

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)

  • Vyučoval filozofii na několika německých univerzitách.
  • Podle Hegela člověk nežije v jednoduchém světě přirozených věcí, ale v jím vytvořeném světě řeči, práva, státu a kultury.
  • Člověku se produkty jeho tvoření odcizily a vystupují vůči němu jako objektivní. To je výsledkem vývoje ducha, který je určitým protikladem přírody.
  • Duch se na nejnižším stupni vývoje projevuje jako duch subjektivní, který je v člověku (u zvířat nikoliv) schopen uvědomit si sebe sama → subjektivní duch se postupně začíná projevovat jako duch objektivní v podobě duchovních výtvorů, jakými jsou filozofické systémy, vědecké teorie a umělecká díla.
  • Duch se vyvíjí podle zákonů dialektiky, kterými jsou teze, antiteze (negace) a syntéza.
  • Jejich působení je podle Hegela jasně patrné ve vývoji společnosti i lidského myšlení. Třetím stupněm vývoje je absolutní duch, jehož nejvyšším projevem je filozofie[1].

Johann Friedrich Herbart (1776-1841)

  • Vyučoval na univerzitě v Královci filozofii.
  • Proslul především svými názory pedagogickými a psychologickými.
  • Pro označení základních substancí používal Herbart pojem real.
  • Jedním z realů je duše, jiným např. hmota.
  • Podle Herbarta je duše jednoduchá substance obdařená touhou po sebezáchově, jež produkuje představy, které se na základě spontánní aktivity duševního realu spojují v tzv. komplexy.
  • Příkladem takového komplexu je já (ego).
  • Vedle syntézy hraje v psychickém dění významnou roli apercepce, tedy vybavování a spojování představ, které je ovlivněno dřívější zkušeností.
  • Učení je soustavné včleňování nových před-stav do dříve vytvořených komplexů[2].

Odkazy

Reference

  1. Singer, P. (1995). Hegel. Praha: Argo.
  2. Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.